OSN: Změny klimatu ohrožují vodstvo, zemědělství a zdraví

OSN: Zmeny klimatu ohrožují vodstvo, zemedelství a zdraví

Klimatické zmeny povedou v 21. století k castejším záplavám, ale zároven k nedostatku vody, sníží výnosy v zemedelství a zhorší sanitární situaci. Uvádí se to ve zpráve Mezivládního panelu pro klimatickou zmenu (IPCC), který tvorí skupina vedcu poverených OSN studovat oteplování zeme. Zpráva byla dnes zverejnena v Ženeve a informovala o ní agentura AFP. Ve zpráve nazvané Klimatické zmeny 2001 se uvádí, že všechny regiony budou pravdepodobne trpet nekterými negativními vlivy oteplování. IPCC se sešla minulý týden v Ženeve za prítomnosti delegátu stovky vlád. Reditel IPCC Robert Watson na tiskové konferenci zduraznil, že vzhledem k politice cen vody a subvencí do zemedelství se sami v budoucnu staneme zranitelnejší než nyní. "Z prísne ekonomického hlediska bychom meli zdanovat vodu tak, abychom prispívali k jejím úsporám a jejímu efektivnejšímu využívání," rekl. Zduraznil ovšem, že IPCC nevydává žádná doporucení pokud jde o zdanení vody. Zranitelnejší budou rozvojové zeme, konstatoval jeden z vedoucích predstavitelu pracovní skupiny James McCarthy. "K poškozeným bude patrit vetšina svetového obyvatelstva. Klimatické zmeny se zrejme dotknou neúmerne více chudých, kterí mají méne prostredku k adaptaci," rekl. Podle zprávy budou stále casteji registrovány "extrémní události", pricemž poroste jejich intenzita. S "velkou pravdepodobností" se budou stále casteji vyskytovat "intenzívní srážky", a to i ve vyspelých zemích, takže budou stále castejší záplavy, sesuvy pudy a laviny. Vlny veder se budou "velmi pravdepodobne" projevovat všude a zvyšovat tak úmrtnost a škody na sklizních. Sucha, která zrejme budou stále castejším jevem v zemích ležících v mírném klimatickém pásmu, povedou k snížení prutoku rek, postihnou zdroje a kvalitu vody. Zeme jihu budou "pravdepodobne" sužovány intenzívnejšími tropickými cyklóny, suchem a záplavami. Zeme ležící v subtropickém pásmu budou "obzvlášte" trpet nedostatkem vody. Podle McCarthyho jsou "duvody k názorum, že se negativní úcinky zpusobené v cetných regionech fenoménem El Nino budou postupne prohlubovat". Zvýšení úrovne morí ohrozí zvlášte ústí rek a malé ostrovní státy. Mohly by tak být ohroženy desetimilióny obyvatel. V bohatých zemích "zpusobí zvýšení teplot o nekolik stupnu ztráty", výraznejší zvýšení však bude mít negativní ekonomické dopady. V prípade trvalého zvyšování teplot bude situace v Evrope "diferenciovaná": "v severní Evrope by mela rust zemedelská výroba, v jižní Evrope klesat", konstatoval Watson. "Ve vetšine tropických a subtropických regionu dojde ke všeobecnému snížení" výnosu v zemedelství, uvádí se ve zpráve. Pokud jde o sanitární sféru, rozšírí se geograficky tropické nemoci (malárie, cholera). Vedci z IPCC se opírají o zprávu, podle níž se má v 21. století teplota zvýšit o 1,4 až 5,8 stupne Celsia a úroven hladiny morí o devet až 88 centimetru. Mnohem kategoricteji než v predchozí zpráve z roku 1995 vedci soudí, že zvyšování teploty ve 20. století "již v cetných cástech sveta zasáhlo ruzné fyzikální a biologické systémy". Jako príklady uvádejí tání ledovcu, zmeny v chování živocichu a casnejší rozkvétání nekterých stromu. Oteplování klimatu by též mohlo napríklad silne omezit pobrežní ledy u Grónska a západní Antarktidy, pricemž v prvním prípade by se západní Evropa zmenila v polární pásmo a ve druhém prípade by vzrostla úroven morí behem tisíce let až o tri metry.