Agris.cz - agrární portál

Kvóty na cukr budou pokračovat i nadále

21. 2. 2001 | Hospodářské noviny

Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno Nařízení vlády o cukerném pořádku v žádném případě nezpochybnilo nutnost zavedení kvót. Soudci Ústavního soudu svým rozhodnutím konstatovali, že toto nařízení vlády nelze vydat na základě zákona o zemědělství. Ústavní soud si je podle soudce zpravodaje P. Varvařovského vědom, že v mezidobí začal platit nový zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, který problematiku zavádění kvót již upravuje a zmocňuje vládu k vydání nařízení. Bohužel zmiňované nařízení vlády bylo vydáno v době, kdy tento zákon ještě neplatil. Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu je normou, která nám umožňuje plynulou adaptaci pravidel Společné zemědělské politiky a která mimo jiné zahrnuje i produkční kvóty na cukr, mléko a škrob. Proč tedy Ministerstvo zemědělství nepočkalo se zavedením cukerných kvót a rozhodlo se nastavit cukerný pořádek na křehkém výkladu pasáže zemědělského zákona?

Odpověď je jednoduchá. Všichni, kdo se alespoň letmo dotkli problematiky pěstování cukrové řepy a výroby a obchodování s cukrem, mohou potvrdit, že jakékoliv další váhání či oddalování rozhodnutí o cukerném pořádku by mohlo znamenat konec pěstování cukrové řepy a cukrovarnictví v ČR. Osevní plochy cukrovky se totiž od roku 1989 trvale snižují, od 127 tisíc ha až k nynější úrovni 59 tisíc ha v roce 1999, což představuje pouze 46,4 % původní úrovně. Cukrovarnictví prošlo jednou z nejradikálnějších restrukturalizačních kúr, kdy počet cukrovarů poklesl z 58 na 13. Tradičnímu odvětví nehrozil zánik proto, že by producenti, pěstitelé řepy nebo zpracovatelé nebyli konkurenceschopní se zahraničím. Naopak. Všechny ukazatele pro výrobu cukru u nás jsou příznivé. Opouštět cukrovarnictví u nás je nesmysl. Naši výrobci cukru však nesoutěžili s rovnocennou konkurencí, ale s dumpingovou, výprodejní cenou přebytkového dováženého cukru. Opatření na ochranu před podvodnými dovozy musela být provázána s cukerným řádem a pořádkem na vnitřním trhu. Ostatně bez tohoto systému by se neobešel ani trh s cukrem v EU. A tak se podařilo i za cenu toho, že kvotace byla "navěšena" na zákon o zemědělství, a ne až na zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, stabilizovat domácí trh a dát tomuto podnikání další perspektivy. Je příznačné, že v okamžiku, kdy byly cukerným pořádkem nastaveny možnosti prosperity cukrovarnictví, projevili o tento obor zájem podnikatelé, kteří by v předchozím volném trhu neuspěli. Jenže pouze s perspektivou krátkodobého zisku, neboť porušováním pravidel a napadáním systému u Ústavního soudu se snaží zbortit pravidla, kvůli nimž se do systému tak vehementně snažili dostat. Je třeba poděkovat všem seriózním účastníkům domácího trhu s cukrem, neboť pravidla byla opravdu postavena na křehkém základě. Všichni, kdo mají zájem dlouhodobě v oboru cukru podnikat, se během uplynulé sezóny mohli přesvědčit o tom, že cukerný pořádek je pro ně výhodné omezení a ukázka toho, jak bude systém fungovat ve společné EU.

Nové nařízení vlády na stabilizaci trhu s cukrem v podobě nových cukerných kvót bude fungovat od 1. 9. 2001 na základě zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a stejně tak budou fungovat od 1. 4. 2001 mléčné kvóty a v budoucnu i kvóty na bramborový škrob.


Zdroj: Hospodářské noviny, 21. 2. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.05.2024 02:47