NOVÁ TERMINOLOGIE V OBCHODNÍM PRÁVU

New terminology in commercial law

Bartůšková Jiřina

Abstrakt:

Článek pojednává o změně obchodního zákoníku připravované v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Poslední změna obchodního zákoníku obsahuje řadu nových právních pojmů. Některé z těchto pojmů pouze nahrazují dříve používané pojmy. Jiné pojmy jsou definovány přesněji nebo odlišně než dříve a další pojmy jsou skutečně nové .Nová terminologie se týká všech právních subjektů v obchodním právu. Od r. 1989 byly české právní předpisy mnohokrát změněny a to přináší soustavné problémy výkladové a aplikační. Nabízí se otázka, zda je nutné měnit zákony tak často.

Abstract:

The article deals with the change of the Commercial Code prepared in connexion with the Czech Republic´s entrance into the European Union. The latest amendment of the Commercial Code is containing great numbers of new legal terms. Some of these terms are only substituting formerly used terms, other terms are defined more exactly or differently and father terms are really new. The new terminology is touching all legal subjects in commercial law. Since 1989 the Czech legislation has been changed many times and it brings permanent problems of interpretation or application. It is a question, if it is necessary to change laws so often.

Klíčová slova:

podnik, firma, základní kapitál, fúze

Keywords:

enterprise, firma, basic capital, fusion

Úvod

Od roku 1992, kdy v českých zemích nastala k renesance, nebo snad "restaurace" ? obchodního práva, se do právní teorie a praxe vrátila řada pojmů dříve v Čechách známých a později celá desetiletí nepoužívaných. Některé z obchodněprávních pojmů se objevily již v roce 1990 v novele hospodářského zákoníku (obchodní společnosti) a v zákoně o akciových společnostech z téhož roku. Ruku v ruce s obchodním zákoníkem pak nabyla k 1. 1. 1992 účinnost i rozsáhlá novela občanského zákoníku, která se pokusila mimo jiné vrátit do tehdejšího našeho občanského práva pojmy a právní instituty, jež tam odedávna patřily. . Novela občanského zákoníku byla pokládána za provizorium. Toto provizorium transformované různými zásahy přetrvává již téměř osm let a praxe si na něj i když s obtížemi přivykla podobně jako si s obtížemi přivykla na obchodní zákoník. Dodnes se však můžeme setkat s tím, že nejen laici bez právního vzdělání ale i právníci profesionálové včetně soudců a advokátů vedou sisifovský boj s textem zákonů a snaží se vysvětlit něco, co by mělo být všeobecně srozumitelné, protože zákony platí pro každého a neznalost zákona nikoho neomlouvá. Potvrzuje se, že deset let je v existenci právního předpisu velmi krátká doba na to aby vžil. Laická praxe dodnes nemá často správnou představu o tak základních pojmech jako právnická osoba, podnik či podnikatel, váhá nad pojmy jako nájem, pronájem, podnájem plete si dlužní úpisy, dluhopisy a směnky a používá pojmy, která zákony neznají jako fúze prodejce či firma nebo statutární zástupce. Je na pováženou, že podnikatelská veřejnost nemá jasno ani v účetních pojmech jako základní jmění či emisní ažio.

Cíle a metody:

Cílem tohoto příspěvku je zabývat se některými terminologickými aspekty transfomace českého právního řádu na tržní ekonomiku a jeho následné harmonizace s právem EU. Jako metoda byla použita komparace platného textu českého obchodního zákoníku s textem připravonané novely tohoto zákona, která má zajistit jsho soulad s právem EU.

Výsledky:

Takzvaná harmonizační novela obchodního zákoníku, jejíž návrh předložila do Parlamentu vláda, obsahuje velice rozsáhlé úpravy jak v obecných ustanoveních tak v části týkající se obchodních společností a družstva a konečně i v části závazkové. Předpokládaná účinnost novely je l. l. 2001 u některých ustanovení k 1.2.2001 a u některých až se vstupem ČR do EU. Tato novela bude jistě hodnocena a rozebírána z mnoha svých stránek. V tomto příspěvku se omezuji na změny v české obchodměprávní terminologii v novele spadající do prvé části obchodního zákoníku a z druhé části pojmy obsažené v obecných ustanoveních týkajících se obchodních společností a družstev. Změny, i ty které někomu mohou připadat formální, jsou natolik obecné, že prakticky přímo zasáhnou do činnosti všech podnikatelů.

Můžeme je rozdělit do tří skupin:

a) prosté nahrazení dříve používaných zákonných pojmů jiným pojmem

b) nové definování "starého" pojmu

c) doplnění nových zákonných pojmů

Nové pojmy v prvé části obchodního zákoníku:

1. V $ 2 se přesněji definuje sídlo právnické osoby a místo podnikání fyzické o soby a zavádí se pojem skutečné sídlo nebo místo podnikání.

2. V $ 3 se ztotožňují pojmy bydliště fyzické osoby a trvalý pobyt

3. V $ 3a se zavádí do obchodního práva pojem neoprávněné podnikání

Znakem neoprávněného podnikání je, že "určité osobě je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávnění k podnikání". Popřípadě dále jsem spadá případ, kdy nějaká osoba "uskutečňuje činnost, k níž se podle zvláštních právních předpisů vyžaduje ohlášení nebo povolení, bez takového ohlášení nebo povolení" a též když to činí osoby, které takovou činnost uskutečňují jménem jiné osoby anebo na její účet.

4. V $ 5 je zásadním způsobem doplněna stávající definice podniku tak, že to vlastně znamená definici zcela novou. Podnik je zde totiž charakterizován jako věc hromadná a na jeho právní poměry se mají použít ustanovení o věcech v právním smyslu. Ustanovení má dalekosáhlé důsledky v návaznosti na nakládání s podnikem jako celkem a pro dědění podniku. Dosavadní právní úprava sice pokládala podnik za předmět právních vztahů, avšak nedefinovala ho jako věc a proto nakládání s podnikem jako celkem bylo omezeno a kromě prodeje podniku nebylo možné využít smluvní typy obsažené v obchodním a občanském zákoníku.

5. V $ 6 se precizuje pojem obchodní majetek podnikatele tak, že se rozlišuje se obchodní majetek podnikatele fyzické osoby ( zahrnuje veškeré ocenitelné hodnoty, které patří podnikateli a slouží nebo jsou určeny k podnikání) a obchodní majetek právnické osoby kterým je veškerý její majetek (tedy i takovým, který není určen k podnikání.

6.. Stejným způsobem byl $ 6 upřesněn i pojem obchodní jmění odlišně definovaný pro fyzickou a pro právnickou osobu.

7. Dále se v $ 6 objevuje pojem čistý obchodní majetek, který nahrazuje dříve užívaný pojem čisté obchodní jmění.

8. Zcela nově se objevuje v $ 6 vlastní kapitál jako " vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv." Tento pojem navazuje na pojem vlastní jmění dosud používaný v účetnictví a neznámý dosud obchodnímu či občanskému zákoníku.

9. Velmi závažnou změnu terminologie představuje nahrazení stávajícího pojmu obchodní jménopojmem obchodní firma (zkráceně firma). Pojem je definován v $ 8. Podnikatelská praxe dosud plně nevstřebala ani pojem obchodní jméno a lze předpokládat, že jeho nahrazení pojmem novým povede k dalším zmatkům. Pojem firma nahrazuje v textu zákona pojem obchodní jméno, ale nejedná se o pouhou změnu názvu. Podle dosavadní právní úpravy obchodní jméno měl povinnost používat každý podnikatel. Podle nové právní úpravy je firma název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku a ustanovení o firmě se nevztahují na podnikatele, který tam zapsán není. Takový podnikatel fyzická osoba bude používat pouze své jména a příjmení a to na rozdíl od stávající úpravy bez dodatku. Podnikatel právnická osoba, nezapsaná v obchodním rejstříku bude používat svůj název. V této souvislosti je nutné uvést, že novela předpokládá rozšíření povinnosti zapsat se do obchodního rejstříku a to v závislosti na různých skutečnostech např. na výši obratu či počtu zaměstnanců.

10. Dále se zavádí v $ 13a pojem obchodní listiny, které zákon vyjmenovává jako objednávky, obchodních dopisy a faktury. Z dikce zákona lze soudit, že výčet je taxativní. Na těchto listinách bude každý podnikatel povinen uvádět zákonem určené údaje.

11. V ustanoveních týkajících se nekalé soutěže se objevuje pojem srovnávací reklama a jsou stanoveny meze její přípustnosti paragrafem 50a.

Změny terminologie v druhé části obchodního zákoníku:

1. Nově vložený $ 56a zakazuje zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti, aniž by tento pojem blíže konkretizoval dále zakazuje jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit.

2. V $ 58 pak se zavádí pojem základní kapitál, který nahrazuje stávající od r. 1992 používaný pojem základní jmění. Základní kapitál je obsahově definován zásadně stejně jako základní jmění tj. peněžité vyjádření souhrnu vkladů všech společníků, i když jeho definice je preciznější. Zároveň je vyjádřen vztah základního kapitálu a vlastního kapitálu.

3.Nově je formulována v $ 59 definice vkladu společníka, zde jde opět pouze o snahu o preciznější formulaci. Trochu zarážející je, že v odstavci 6 tohoto paragrafu se rozlišuje mezi převodem a postoupením pohledávky.

4.V § 60 se výslovně používá názvu správce vkladu pro osobu spravující vklady před vznikem společnosti.

5.V $ 61 se přesněji definuje podíl jako účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti na rozdíl od dříve použité definice míra účasti společníka na čistém obchodním jmění společnosti. Míra účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti se používá nyní pro ocenění podílu pro účely obchodního zákoníku, nestanoví-li zákon jinak.

V této souvislosti se také uvádí nový způsob výpočtu vypořádacího podílu z vlastního kapitálu.

6. V $ 66a se zavádí pojem podnikatelská seskupení. V rámci tohoto pojmu se setkáváme se těmito novými termíny:

a) většinový společník, společnost s většinovým společníkem

b) nově se definovaný pojem ovládající a ovládaná osoba

c) mateřská společnost a dceřinná společnost

d) dále zákon definuje koncern, holding a pojem ovládací smlouva

Jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení ("řízené osoby") jinou osobou ("řídící osoba"), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern (holding) a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky. Není-li prokázán opak, má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern. Jednotnému řízení lze podrobit osoby i smlouvou (ovládací smlouva)

e) nový pojem propojené osoby pak znamená ovládanou osobou a osoby ovládané stejnou ovládající osobou

7. Na definice pojmů uvedených předchozím bodu navazuje v $ 66b a nová definice jednání ve shodě (zařazeno v zákoně od r.1996)

8. V $ 68a, který nahrazuje text dřívějšího $ 69b se používá nového pojmu neplatnost společnosti, narozdíl od pojmu neplatnost založení společnosti v dřívějším $ 69b. Pojem neplatnost společnosti jen vzdáleně připomíná konstrukci neplatnosti manželství. Nejde ani o prostou neplatnost právního úkonu. Neplatnost společnosti musí být vyslovena soudem z taxativních důvodů, které jsou uvedeny v zákoně a formulovány částečně jinak než v dřívějším $ 69b. Důsledkem rozhodnutí o neplatnosti společnosti není její neexistence od počátku ale její vstup do likvidace.

9. Dalším nově zavedeným pojmem jsou přeměny společnosti $$ 69- 69b

Tyto paragrafy nahrazují dřívější právní úpravu zrušení společnosti bez likvidace obsaženou ve stávajících $ 69 a $ 69a.

Zákon zahrnuje pod přeměna společnosti:

a) fúzí tj. sloučení nebo splynutí.

b) převod jmění na společníka nebo

c) rozdělení - a to rozdělení se založením nových společností, rozdělení sloučením nebo kombinací předchozích dvou forem

d) změnu právní formy společnosti.

Dosavadní úprava znala sloučení, splynutí,rozdělení a změnu právní formy. Pojem fúze, i když v neprávnické praxi hojně používán se v zákoně neobjevoval. Zákon nově umožňuje i fúze společností s různou právní formou.Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace, fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl na její majetek prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání. Převod jmění na společníka spočívá v tom, že za podmínek stanovených u jednotlivých forem společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnou, že společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů převezme jeden společník. Nově byla pojata změna právní formy. Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zákon jinak.

10. V § 75 se likvidační zůstatek definuje jako čistý majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace.

Diskuse:

Jistě by se dalo diskutovat, zda takové novely, které zavádí do už tak dost zmatených hlav další nové právní pojmy, jsou nutné. Průchod novely Parlamentem nebyl poznamenám komplikacemi, zákonodárci se dali přesvědčit, že je to v zájmu vstupu do EU. Jejich politické a mocenské pozice nemohou být ohroženy pojmy jako zapisovaný základní kapitál, či hromadná věc. Na druhé straně není to tak dávno co, ekonomové a účetní brojili proti pojmu obchodní jmění. který se zjevil v roce 1991 v obchodním zákoníku a soustavně je iritoval a řada laiků ba i právníků má problémy s pojmy jako zapisované základní jmění v družstvu či podíl v obchodní společnosti. Je tedy poněkud zarážející, že mnohé pojmy, na něž se společnost ještě plně neadaptovala se již nahrazují pojmy novými. Tvůrci novely by nepochybně dokázali snést argumenty, proč tomu tak musí být. Při podrobném průzkumu by se pak dalo zjistit, že určitě, alespoň v jednom jediném případě tomu tak být nemusí. Taková diskuze by mohla být sice rozsáhlá a řada profesionálů by v ní mohla odborně zdůvodnit své názory, ale její užitečnost by nebyla velká. V době, kdy zákon prochází Parlamentem je už poměrně pozdě. Nové pojmy se stanou součástí našeho právního řádu a musíme s nimi pracovat, ať je náš názor na ně kladný či záporný. Další opravy jednou opraveného bývají zdrojem dalších komplikací.

Na závěr bych chtěla uvést, že nebylo záměrem tohoto článku kritizovat harmonizační novelu obchodního zákoníku. Její autoři měli mnoho závažných důvodů, proč ji připravili takovou, jaká je. Chtěla jsem jen poukázat na to, že má -li právo sloužit své závažné funkci, totiž regulovat mezilidské vztahy a poskytovat ochranu jednotlivci i veřejným zájmům, je bezpodmínečně nutné dosáhnout ve společnosti určité hladiny znalosti práva. Že sebepropracovanější zákony zůstávají jen na papíře a praxe se ubírá jinými roztodivnými cestami. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, jsou zákony samy, jejich komplikovanost a neustále změny. Nemůžeme rozumně očekávat, že drobní podnikatelé budou studovat obchodní a občanský zákoník, popř. zákoník práce, aby se zdokonalovali ve svých znalostech práva. Na to nemají čas, pokud chtějí skutečně podnikat. Mají spoustu těžkostí s nesrozumitelnými předpisy daňovými, předpisy o sociálním a zdravotním pojištění, hygienou a dalšími a dalšími. Ovšem znalost práva a jednotnost jeho výkladu je samozřejmou podmínkou jeho dodržování. A tak se v tomto prostoru otevírá velmi mnoho možností k zamyšlení a hledání řešení nejen pro tvůrce zákonů, ale i pro skutečnou teoretickou práci a jakkoliv to zní zastarale i pro práci osvětovou. Právní osvěta je nám dle mého názoru skutečně velmi třeba.

Literatura:

Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (Sněmovní tisk 476)

Obchodník zákoník podle stavu k 5. 4. 2000 ÚZ č. 211 nakladatelství Jiří Motloch - Sagit 2000