Slintavka by ČR tak jako Británii zachvátit neměla

Pospíšil: Slintavka by ČR tak jako Británii zachvátit neměla

V případě výskytu slintavky a kulhavky v ČR, by se vzhledem k opatřením přijatým Státní veterinární správou (SVS) a kázni tuzemských farmářů nákaza neměla plošně rozšířit tak jako v Británii. Sdělil to dnes přednosta Ústavu infekčních chorob a epizootologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Zdeněk Pospíšil. Zemědělcům SVS uložila především zajistit neporušenost oplocení chovů hospodářských zvířat, umístit dezinfekční zařízení u vchodů a vjezdů, zamezit vstup cizím osobám a zvířata přemísťovat pouze po vyšetření, jako by byla podezřelá z onemocnění slintavkou a kulhavkou. Zemědělci podle Pospíšila opatření dodržují, protože slintavka a kulhavka by pro ně i přes finanční náhradu od státu a pojišťoven znamenala existenční pohromu. Pospíšilův spolupracovník Petr Lány řekl, že Britové zjistili první výskyt nákazy až 14 dní potom, co měli zamořenou prasečí farmu. Nemoc, která produkují obrovské množství viru do vzduchu, se z prasat pravděpodobně větrem přenesla na ovce z okolních pastvin. U nich se podle Lányho slintavka a kulhavka méně klinicky projevuje a je tedy obtížněji zjistitelná. Nakažené ovce poté prodal majitel na trzích a kupující je pak dále přemisťovali po Británii. Tím se nákaza rozšířila. Onemocnění zjištěné u prasat na jatkách v hrabství Essex 19. února bylo již druhotným ohniskem nákazy, řekl Lány. Na území ČR se slintavka a kulhavka objevila naposledy v roce 1975, kdy onemocnělo 200 býků v JZD Tišice v okrese Mělník. V poválečných letech se podle mluvčího SVS Josefa Dubna vyskytla v ČR větší či menší ohniska nákazy, nikdy však nepropukla epidemie takového rozsahu jako nyní ve Velké Británii. Na počátku padesátých let onemocněli slintavkou a kulhavkou v tuzemsku lidé po požití syrového nepasterizovaného mléka. "Slintavka pro ně není nebezpečná, spíše nepříjemná. Projevuje se například afty v ústech," doplnil Duben.