Týden v Evropě 10. 3. - 16. 3. 2001

Stručné zprávy z EU

Na zasedání ve Stockholmu se Rada soustředí na hospodářskou a sociální problematiku

Čelní představitelé EU se sejdou ve Stockholmu 23. - 24. března na zasedání Evropské rady, která se zaměří na hospodářské a sociální otázky. Na summitu bude proveden rozbor postupu při plnění strategických cílů dohodnutých na zasedání Evropské rady, které se před rokem konalo v Lisabonu. Mezi tyto cíle patří vytváření nejkonkurenčnější a nejdynamičtější ekonomiky světa, jejíž základem bude tvorba a využívání znalostí. Hlavy států a vlád budou jednat o dopadu stárnutí obyvatelstva na výši penzí, na práci, na kvalitu zaměstnanosti, sociální ochranu a konkurenceschopnost evropské podnikatelské sféry. Rada ECOFIN a Rada pro vnitřní trh a kapitálové trhy (obě zasedají 12. března) připravily pro Stockholm řadu zpráv. Ty obsahují pokyny k hospodářské politice, analýzy strukturálních reforem trhů zboží a kapitálu, strategie zaměstnanosti, strategie růstu a záměry z hlediska zjednodušení regulačního prostředí. Podrobnější údaje jsou k dispozici na webové stránce švédského předsednictví: http://www.eu2001.se

Restrikční opatření proti šíření slintavky a kulhavky

Po potvrzení výskytu slintavky a kulhavky v severozápadní Francii (12. března) byla dohodnuta přísnější omezení pohybu zvířat a živočišných produktů. Z departementů Mayenne a Orne je nyní zakázáno převážet živá zvířata schopná přenést nákazu a nelze převážet ani živočišné produkty. Zákaz přijatý Komisí 13. března po schválení ve stálém veterinárním výboru platí prozatím do 27. března s tím, že ve dnech 20. - 21. března dojde k jeho případnému přehodnocení. Komisař David Byrne uvedl v odpověď na zákaz, který byl v některých zemích uvalen na výrobky z EU, že při přijímání takových opatření je třeba brát v úvahu přísné kroky provedené v Unii s cílem lokalizovat výskyt choroby. Restrikční opatření přijatá v některých zemích jsou zbytečně přísná, prohlásil Byrne před poslanci Evropského parlamentu 14. března. Představitelé Komise budou usilovat o jejich zrušení a budou vysvětlovat, že takových opatření není zapotřebí. Zákaz v USA má podle komisařových informací být urychleně revidován. V některých případech byla dokonce uvalena omezení i na dovoz obilovin z EU. [Podkladové texty: IP/01/363 & IP/01/367]

Pokrok ve finančních službách

Komise uvítala dohodu o dvou klíčových opatřeních pro oblast finančních služeb na zasedání rady ECOFIN dne 12. března. Byla přijata směrnice o rušení úvěrových institucí a ministři dosáhli politické shody o směrnici upravující řízení investičních fondů. Obě směrnice tvoří součást plánu opatření ve finančních službách a jejich cílem je vytvořit v této oblasti společný trh do roku 2005. Podle první z obou směrnic mají banky a další instituce podléhat na celém území EU stejnému konkursnímu řízení a podle druhého mohou investiční fondy po schválení v členském státě operovat na celém území EU, budou-li mít zajištěnu ochranu investorů. [Podkladové texty: IP/01/344 & IP/01/345]

Energetické trhy EU do roku 2005?

Plynárenství a elektroenergetika mají v EU být plně otevřeny konkurenčním vztahům do roku 2005, jak se předpokládá v plánech navržených Komisí 13. března. Součástí návrhů má být předložení harmonogramu liberalizace energetických trhů, posílení reálných a spravedlivých podmínek pro rozvoj konkurence a zavedení skutečného společného energetického trhu. Všichni zákazníci s výjimkou domácností budou mít možnost zvolit si dodavatele elektřiny do roku 2003 a dodavatele plynu do roku 2004. Všem zákazníkům (včetně domácností) pak bude tato možnost dána nejpozději od roku 2005. Řízení přenosových a distribučních sítí bude podle zákona odděleno od výroby a prodeje a tarify budou schvalovat národní regulační orgány. Pro ochranu spotřebitelů budou zavedena opatření na zabezpečení dodávek a na zajištění předepsaných úrovní veřejných služeb. Opatření z hlediska úrovní veřejných služeb jsou určena zranitelným kategoriím obyvatelstva, např. starším nebo postiženým lidem. Mimoto Komise navrhuje pravidla, která budou usnadňovat a posilovat vnitrounijní obchod (jde o stanovení tarifů při přenosu přes hranice a zvládání situací s přetížením v elektrických sítích), zdokonalování vzájemného propojení jednotlivých vnitrostátních sítí a uzavírání dohod se zeměmi hraničícími s EU. Komisař Loyola de Palacio uvedl, že návrhy přinášejí reálné výhody z hlediska cen, konkurenčních vztahů a posilování konkurenceschopnosti. [Podkladový text: IP/01/356]

Formuje se strategie pro oblast biotechnologií

Informační sdělení vypracované pro summit ve Stockholmu, podává rozbor strategického potenciálu biologických věd a biotechnologií. Ve zpracování podzimní Zprávy [Communication] se klade důraz na nutnost řešit etické a sociální otázky spojené s biotechnologiemi a zároveň posoudit rozsah možných přínosů. Biotechnologie totiž mohou přispět k hospodářskému růstu, ochraně životního prostředí a sociálnímu rozvoji. Evropa musí stavět na svých silných stránkách, tedy především na rozvinuté vědeckovýzkumné základně a vysoce kvalifikovaných pracovních silách. Je pravděpodobné, že zpráva [Communication] přinese strategická doporučení z hlediska regulačního rámce, výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti a dále z hlediska veřejné informovanosti, veřejné správy a evropské politiky v globálním kontextu. [Podkladový text: MEMO/01/81]

S poklesem nákladů prudce roste využívání internetu

Jak se uvádí ve zprávě připravované pro summit ve Stockholmu, Evropa má dnes přibližně stejný počet uživatelů internetu jako USA. Počet domácností v EU napojených na internet vzrostl od března do října minulého roku o 55 %. Tento vývoj je z valné části důsledkem snížení nákladů na přístup k síti o 23 %. Školy se napojují ještě rychleji - ze vzdělávacích důvodů je nyní na internet napojeno 80 % škol. Komise podává rozbor iniciativy eEurope 2002, kde se však praví, že využívání internetu je stále spíše pasivní - jde hlavně o hledání informací a stahování dat. Široký potenciál interaktivních služeb (včetně elektronického obchodování) se zplna nevyužívá. Zpráva také uvádí některé oblasti, kde bude záhodno přijmout vhodná opatření - například dosažení vybavenosti škol jedním osobním počítačem na pět žáků a zajištění základních služeb 'e-government', tj. elektronických on-line služeb veřejné správy (jde například o daňová přiznání a registraci osobních automobilů elektronickou poštou); těchto cílů má být dosaženo do konce příštího roku. Je také třeba věnovat větší pozornost zvyšování bezpečnosti internetu. Navrhuje se zavést výstražný systém, v jehož rámci by si členské státy vyměňovaly informace o potenciálních hrozbách. A konečně, Evropa by si měla zachovat přední pozici z hlediska komunikací s využitím mobilních telefonů a členské státy EU musí rychle ustavit právní rámec pro elektronické obchodování. [Podkladový text: : IP/01/362]

Výzva malým a středním podnikům k využívání elektronického obchodu

Komise vyzývá malé a střední podniky k plnějšímu využívání příležitostí, které nabízí elektronické obchodování. Její zpráva nazvaná GoDigital doporučuje přijetí kroků na podporu elektronického obchodování v celé Evropě a na posílení účasti malých a středních podniků. Plánuje se ustavení pracovní skupiny, která bude monitorovat poptávku po příslušných informacích a potřebu rozvoje kvalifikace v telekomunikačních technologiích zároveň s potřebou zabezpečit příslušná školení. Navrhuje se také nástroj 'market watch' na sledování trhu, s jehož využitím bude možno měřit rozšiřování elektronického obchodu mezi malými a středními podniky a hodnotit jeho dopad. [Podkladový text: IP/01/361]

Práva osob, které nejsou občany EU

V návrzích, které mají být zveřejněny 13. března, se mají vyjasnit otázky kolem práv osob, které mají dlouhodobý pobyt v členských státech EU, ale jsou státními příslušníky jiných zemí. V návrhu nové směrnice se stanoví, že by tyto osoby měly mít právo na stejné zacházení jako občané EU z hlediska přístupnosti zaměstnání, vzdělávání, odborné přípravy a sociální ochrany. Osoby, které nejsou občany EU, by měly tento statut získat po pěti letech nepřetržitého legálního pobytu v členském státě Unie, jestliže vlastní určité minimum prostředků a nepředstavují hrozbu vůči veřejnému pořádku a vnitřní bezpečnosti. Měly by získat nárok na desetileté povolení k pobytu. Cizí státní příslušníci ze zemí mimo EU mají v současné době právo volného pohybu v rámci schengenského prostoru po dobu nepřesahující tři měsíce. Větší mobilita by měla usnadnit využitelnost stávajících pracovních sil v EU. Tyto plány se netýkají žadatelů o azyl ani lidí s krátkodobými formami pobytu nebo osob požívajících ochrany. [Podkladový text: IP/01/357]

Partnerství pro přistoupení Turecka k EU bylo uzavřeno 8. března. Podle slov komisaře Günthera Verheugena toto partnerství představuje pro Turecko určitý harmonogram plnění kritérií pro přístup k EU. [Podkladový text: IP/01/332]

Provozovatel P&O Stena Line žádá o obnovu povolení pro poskytování služeb převozu přes kanál La Manche podle unijních předpisů o konkurenci. Komise vyzývá k předkládání připomínek. [Podkladový text: IP/01/333]

Ocelářský průmysl v EU v loňském roce vytvořil rekord - bylo vyrobeno 163 milionů tun, což představuje nárůst o 3 % oproti posledním přehledům a prognózám Komise. [Podkladový text: IP/01/346]

Mezinárodní 'ekologické' trestné činy by se mohly dočkat trestů na úrovni EU. [Podkladový text: IP/01/358]

Zprávy o rozšíření

Alternativy volného pohybu pracovních sil

Evropská komise učinila první oficiální krok k řešení jedné z nejožehavějších otázek nynějšího postupu rozšiřování EU: jde o to, zmírnit obavy stávajících členských států EU z přílivové vlny levných pracovních sil z nových členských států ve východní Evropě a přitom mezi občany kandidátských zemí nevyvolat zklamání a deziluzi, pokud jde o jejich chápání plných práv spojených s členstvím v Unii. Oficiální diskuse se však teprve rozbíhá. Dne 7. března Komise odsouhlasila k této problematice “informační sdělení”. Zde je třeba poznamenat, že nejde o stanovisko k jednání, nýbrž o pracovní dokument vypracovaný na žádost švédského prezidentství jako základ pro diskusi mezi členskými státy. Komise zdůrazňuje, že tento materiál neudává žádná případná přechodná období ani délku jejich trvání a že se v současné době nevylučují žádné možné alternativy. Podle představitele Komise je naděje, že členské státy si zvolí tu nebo onu alternativu tak, aby Evropská komise mohla na tomto základě sestavit návrh oficiální pozice k jednání.

Uvedeným materiálem hodlá komise přispět k tomu, aby debata o rozšíření Unie a volném pohybu pracovníků pozbyla dramatičnosti. Její Podkladový stanovisko lze vyjádřit takto: “migrace se dramaticky nezvýší a dopad na trh práce v EU bude jen omezený”. Uvedená problematika se posuzuje odděleně od volného pohybu (všech) lidí: “Je nutno odlišovat přístup na trh práce od svobody cestování a pobytu, kteréžto právo je na právu na práci nezávislé”, praví se v materiálu. V souvislosti s uvedenými otázkami se nehovoří o Kypru, Maltě nebo Turecku. Podle odhadů uvedených v materiálu Komise se dlouhodobý migrační potenciál z kandidátských zemí bude pohybovat kolem 1 % počtu obyvatelstva stávající Evropské unie.

Komise si však také všímá obav z krátkodobých negativních dopadů na lokální trhy práce především ve státech hraničících s kandidátskými zeměmi, a připouští, že tyto obavy “se mohou negativně projevit na výši veřejné podpory rozšíření”. Podle odhadů Komise bude přibližně 1 % až 8 % pracovních sil dojíždět za pracích v příhraničních oblastech. Proto se navrhuje soustředit pozornost především na regiony a odvětví, kde lze očekávat největší dopad migrace za prací; pozornost je také třeba věnovat potenciálně zranitelným úsekům trhu práce. Z politického hlediska lze na situaci reagovat flexibilními opatřeními, která přinesou příslušné jistoty, zajistí pomoc příhraničním regionům a podpoří intenzivnější komunikaci k otázkám rozšíření EU.

Možnosti, které Komise posuzuje, lze v zásadě vymezit dvěma extrémy - buď lze povolení volného pohybu celkově odložit, nebo lze acquis uplatnit plně a okamžitě. Mezi oběma krajními pozicemi existuje široký prostor pro méně vyhraněná stanoviska. V těchto různých řešeních se pro dobu po přistoupení počítá s využitím přechodných období, s uplatněním “pojistných” klauzulí a s jinými omezeními volného pohybu, která lze dále diferencovat podle jednotlivých členských států, kandidátských zemí, regionů, odvětví a dob trvání. “Nevhodných paušálních řešení se lze vyvarovat”, tvrdí Komise.

Jednotlivé přístupy se oficiálně uvádějí takto:

· Alternativa 1 - plné a okamžité uplatnění acquis. Výhodou by bylo zajištění geografické jednoty společného trhu, kde bude možno účinněji bojovat proti nelegální práci a kde nebude třeba vyjednávat. Tato alternativa však nezaručuje, že nedojde k narušení trhů práce. Ignoruje se v ní citlivost veřejného mínění a neaplikuje se zásada “obezřetného přístupu”, která se v EU uplatňovala v minulosti.

· Alternativa 2 - “pojistné” klauzule. Toto řešení by členským státům dávalo možnost zavést omezení, dojde-li k narušení trhu práce. Vycházelo by se buď z odhadu tržní situace v návaznosti na vhodný soubor spouštěcích mechanismů, nebo z fixního stanovení určitého prahového počtu migrujících pracovníků (prahové hodnoty by byly na celostátní, regionální nebo odvětvové úrovni předem stanoveny buď jako absolutní číslo nebo v procentickém vyjádření). “Pojistné klauzule” by ovšem vyžadovaly podrobná vyjednávání a složitou kontrolu.

· Alternativa 3 - flexibilní systém přechodných ustanovení. V rámci tohoto řešení by byl zaveden systém postupného zavádění volného pohybu pracovníků v průběhu určitého období s možností tento proces urychlit na národní nebo unijní úrovni, a to podle vývoje okolností nebo podle přání členských států. Jednání a realizace by byly vysoce náročné. Tuto alternativu by bylo možno spojit s alternativou 2.

· Alternativa 4 - zavedení systému pevných kvót. Systém by umožnil předvídat vývoj a dával by obyvatelům na obou stranách hranic určitý pocit jistoty. Umožňoval by také úpravy podmínek v zájmu možností výběru (tedy nikoli podle zásady “přednost má, kdo přijde první”). Kvóty však nejsou flexibilní, což může způsobit potíže, nebudou-li správně cíleny nebo se nepřizpůsobí měnící se situaci. I zde by jednání i realizace byly obtížné.

· Alternativa 5 - úplný odklad uplatnění acquis na určité omezené období. Zachování statu quo (kdy pracovníci z kandidátských zemí nemohou volně přijíždět do EU a pohybovat se po EU) by bylo pro členské státy snadné a jejich obyvatelé by se zbavili obav z přílivu levné pracovní síly z kandidátských zemí. Bylo by však ohroženo fungování rozšířeného jednotného trhu - a jednání s kandidátskými zeměmi, pro něž by Unie ztratila na přitažlivosti, by byla krajně obtížná.

Polsko je blízko cíle, ale ještě ne v cíli, říká Prodi

Romano Prodi, předseda Evropské komise, hovořil 8. března na společném zasedání výborů obou komor polského parlamentu pro evropskou integraci, pro zahraniční věci a pro evropské právo. Prohlásil, že vysoce oceňuje pokrok, jehož Polsko dosáhlo na cestě k přijetí do Evropské unie a odsoudil ty, kdo se pesimisticky vyjadřují k rozšíření Unie. “Ještě před rokem zaplňovali komentátoři tisk spekulacemi o zpoždění v procesu rozšíření Unie ... Mýlili se”, řekl Prodi. Předseda Komise nicméně uvedl, že proces ještě nekončí.

“Přijmout zákony nestačí. Zákony se musí prosazovat”, připomněl Prodi posluchačům. “Toho nelze dosáhnout bez příslušných zdrojů, a jedním z úkolů parlamentu je zajistit, aby tyto zdroje byly k dispozici. Hovořím-li o zdrojích, myslím tím nejen peníze, ale také lidi - a ne pouze pracovníky státní správy. Aktivní roli musí také hrát obchodní organizace a občanská společnost včetně různých spolků a nevládních organizací. Je často úkolem právě těchto subjektů prosazovat acquis v praxi. Aby tak mohly činit efektivně, musí chápat příslušné zákony.” Prodi dodal, že by chtěl mít k dispozici více informací o tom, jak polský parlament přihlíží k názorům občanů.

“Buďme realisty. Máme před sebou spoustu práce a musíme řešit mnoho obtížných problémů”, řekl Prodi a zdůraznil nutnost kvality prováděné práce: závazky, které plní subjekty na obou stranách, musí být reálně splnitelné a musí být realizovány včas. Poté se obrátil s poselstvím jak na kandidátské země, tak na členské státy EU. Řekl: “Chceme-li jednání rychle dokončit, musí rozhodující roli hrát duch vzájemného porozumění a dobré vůle ... Vyzývám proto všechny zainteresované, aby se zúčastnili seriózní diskuse”.

Dialog mezi ministry pro životní prostředí EU a kandidátských zemí

"Ministři životního prostředí členských států EU a zemí aspirujících na členství v Unii podpořili priority doporučené pro Šestý ekologický akční program EU (2001-2010)", řekl švédský ministr životního prostředí Kjell Larsson. Švédský ministr vystoupil na závěr společného jednání v Bruselu dne 7. března v předvečer oficiálního zasedání Rady EU pro životní prostředí.

Zmíněné jednání bylo svoláno z iniciativy švédského předsednictví. Ministrům životního prostředí z kandidátských zemí poskytlo příležitost k vyjádření názorů na hlavní směry ekologické politiky EU pro příštích 10 let. Kandidátské země budou muset unijní ekologickou politiku v příslušné lhůtě přijmout za svou a mnohé z nich tak učiní o poznání dříve než v rámci stanovené desetileté lhůty. Jednání bylo vedeno jako neformální dialog a soustředilo se na problematiku Šestého ekologického akčního programu EU. Kandidátské země vyjádřily širokou podporu většině zvolených priorit. Hovořilo se především o biodiverzitě a mnozí z diskutujících, kteří projevili hlubokou obeznámenost s danou problematikou, zdůraznili odhodlání uchovat přírodní bohatství svých zemí a vyvarovat se chyb, kterých se dopustily země EU, jako například přílišné intenzity zemědělského obhospodařování.

Reforma státní správy na Slovensku, která je jedním ze zásadních předpokladů pro členství v EU, je opět ohrožena, ač se minulý měsíc zdálo, že překážky již byly překonány. Znovu nastala roztržka mezi Maďarskou koalicí a ostatními koaličními partnery, která ohrožuje přijetí zásadních legislativních norem.

Maďarsko se ocitlo v choulostivé situaci poté, co Francie přijala dvě romské rodiny jako uprchlíky, kteří uváděli, že v Maďarsku byli vystaveni násilí. Maďarsko sice rychle postupuje v plnění kritérií přístupu do EU, avšak dosud zbývá mnohé, co je třeba učinit pro zlepšení podmínek pro Romy.

Podle Konfederace evropských sdružení malých a středních podniků, která reprezentuje drobné a střední podniky z 19 zemí Evropy, by pro volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu v kontextu rozšíření Unie měla být zavedena přechodná období v trvání 3-5 let s maximem 7 let. Rozšíření Unie sice bude celkově přínosné, ale malé a střední podniky budou podle Konfederace mít potíže s rychlou adaptací, protože nebudou schopny uvolnit potřebné investice. Konfederace žádá, aby těmto subjektům byla dána možnost čerpat nízko úročené dlouhodobé úvěry.

Poslankyně Evropského parlamentu Caroline Jacksonová, která předsedá parlamentnímu výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a spotřebitelskou politiku, prohlásila minulý týden, že na uplatňování efektivních spotřebitelských a ekologických zákonů v kontextu rozšíření Unie pohlíží pesimisticky. “Pro Západ i Východ může tato problematika být noční můrou”, řekla. Země kandidující na přistoupení k Unii budou mít potíže se zajištěním prostředků na uplatnění legislativy EU pro oblast životního prostředí, ochrany spotřebitelů a zdraví. “Jde o to, jak dosáhnout rozšířeného uplatnění acquis communautaire, když si poctivě nepřiznáme, jak je to s naší ochotou platit”. Podle jejího názoru je finanční pomoc EU pro implementaci legislativy EU velmi omezená. Navíc jsou k dispozici jen slabé prostředky, jimiž lze sledovat, jak kandidátské země plní příslušné závazky. Poslankyně kritizovala Evropskou komisi, že se toto plnění vyhodnocuje s ročním zpožděním a tázala se, co se stane, jestliže kandidátské země nebudou závazky plnit. “Budeme čekat? Procházíme celým procesem s napůl zavřenýma očima. Nevíme, jak je to s vynucováním a implementací”.

Předseda Evropské komise Romano Prodi prohlásil minulý týden v Polsku: “Snad nejtěžším úkolem, který budeme všichni muset řešit, je přesvědčit občany o výhodách rozšíření a získat jejich plnou podporu. Unii totiž tvoří právě naši občané svou denní činností, tím jak jednají a myslí. Naše Unie nemůže být pouze unií politickou a hospodářskou. Musí být především unií našich myslí a srdcí. Musí to být unie solidarity mezi lidmi. Proto musíme s maximálním zaujetím našim občanům jasně a poctivě vysvětlovat, proč je rozšíření pro Unii i pro Polsko přínosem - přínosem v podobě pracovních příležitostí a zlepšených ekologických podmínek, přínosem z hlediska životní úrovně a kvality našeho života”.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz