Izraelští pštrosi startují na stoly vyděšených Evropanů

Ve výběhu číslo 211 panuje klid. 500 pštrosů tam tráví horké dny klováním a krmením. Ale už ne dlouho. Kvůli krizi kolem nemocí dobytka roste v Evropě poptávka po zdravém mase pštrosů. Na jatkách izraelské pštrosí farmy Zemach, která chová 14.000 ptáků, je proto rušno, píše Reuters. "V tomto ročním období většinou nemíváme velké objednávky. Teď kvůli strachu ze slintavky a kulhavky a nemoci šílených krav prodáváme úplně všechno," tvrdí generální manažer firmy Jaakov Or. Na podnik se obracejí noví klienti, ale firma nemá kapacitu na to, aby rozšířila počet zákazníků. I tak se Zemachu daří. Z počáteční tuny masa vyvážené ročně bylo loni už 14 tun. To je sice dobrá zpráva pro farmu, ale špatná pro osmiměsíční mladíky ve výběhu 211. Kdyby trh zůstal, co býval, měli vyměřeno 13 měsíců života. Teď je zhruba za měsíc čeká poslední výšlap - z otevřené ohrady nahoru na kopec k továrně na zpracování masa. Z bran farmy se tito stokiloví krasavci dostanou v jediné podobě, v kartonové krabici plné řízků a plátků zabalených a vyslaných pro konzumaci v Evropě. Milovníci dobrého jídla pštrosí maso už dávno vyhledávají pro nízký obsah cholesterolu a tuku. Ve srovnání s hovězím nebo drůbežím masem vyšší cena však zatím tuto lahůdku odsuzovala spíš do říše rarit a specialit. Pro srovnání - zatímco za kilo hovězího zákazník na Západě zaplatí v průměru osm, za stejné množství pštrosího masa 15 dolarů. Chovatelé přitom z jedné krávy získají 250 kilogramů masa, ale ze pštrosa jenom třicet. Kampaň propagující zdravé stránky pštrosího masa pomohla v 90. letech Zemachu zásadně prorazit na trhy v USA ovládané dosud Jihoafrickou republikou. Přesto však zůstávalo pořád mnoho jazýčků příliš konzervativních na to, aby přešly nastálo na pštrosí maso. Nejlepší kuchař v tomto případě bude strach. Z kulhavky a slintavky a z nemoci šílených krav. Ten totiž dává šanci na trvalou změnu chování zákazníka a opravdové rozšíření trhu omezeného nyní především na Itálii a Francii. "Teď se něco změní, protože právě v těchto dnech hodně lidí chutná pštrosí maso. Doufáme, že z mnohých se stanou trvalí konzumenti," maluje si budoucnost Or. Farma Zemach pštrosům nedává kostní moučku, která se podle všeho podepsala na šíření BSE. Pštrosi jsou však velmi zvědaví a je o nich známo, že dokáží konzumovat neuvěřitelně širokou škálu potravy, ale i předmětů. Na stolech jateční místnosti Zemachu se proto běžně objevují pera, kleště a další nástroje, které skončily před tím v pštrosích žaludcích. Řezníci z nedaleké farmy sousedící s tenisovým kurtem našli dokonce v žaludku jediného ptáka pět různě natrávených tenisových míčků. Firma Zemach vznikla v roce 1998 a původní záměr byl přilákat atrakcí turisty. Dnes zde najdete pozoruhodné inkubační a chovné programy, které velmi pečlivě monitorují jednotlivé kusy, jejich potomstvo a plodnost. Vedení tvrdí, že nehodlá přejít na jiný druh chovu, a to ani navzdory příznivému vývoji trhu. Místo toho se chce zaměřit na lukrativnější záležitost - vývoz pštrosí kůže žádané především v Japonci. Tento artikl tvoří 70 procent ze 14 miliónů dolarů ročního zisku podniku. Chov pštrosů pro kůži je velmi delikátní záležitost. Sebemenší napětí těla pokožku nezvratně poškozuje. Proto jsou pštrosi po "pochodu" na kopec, kde je čeká řeznický nůž, necháni 24 hodin v klidu v ohradách. Uvolní se tak maso i kůže, které by jinak byly po námaze příliš tuhé a nepoddajné. Zatím oddělují ptáky z výběhu 211 od ostatních žluté kotouče, které mají zabránit tomu, aby se ptáci lekali a rušili navzájem. V relativním klidu a pohodě tak čekají všichni na nevyhnutelný, netušený a rychle se blížící osud.