Názory obyvatel na řešení problémů venkova

Názory obyvatel na řešení problémů venkova

Inhabitants views on solutions of problems in rural areas

Autor: Irena Herová

Abstrakt v češtině:

Po roce 1989 byly rozvinuty různé teorie, jak v zemědělství prosadit tržní hospodářství. Po krachu některých zemědělských a zpracovatelských podniků je jisté, že rozvoj života na venkově nemůže jít cestou intensifikace rostlinné a živočišné výroby. Funkce zemědělství v dnešní době je širší než zajišťování potravy obyvatelstva. Úlohou zemědělství a lesnictví je ochrana životního prostředí, krajinotvorba a zajištění pracovních míst obyvatelstva v místě bydliště. Tyto činnosti nemohou být plně kryty pouze ze zemědělství. Zachování všech hodnot rurálního prostoru je důležité nejen pro venkovské obyvatele, ale pro všechny lidi, kteří bydlí ve městě. Je tedy otázka, kdo má zajistit obnovu a rozvoj funkcí rurálního prostoru. Z výzkumu Sociologické laboratoře “Sociální změny české vesnice” financovaného z GAČR jsem se soustředila na otázku: “Jaké hlavní problémy pociťujete ve Vaší obci? Kdo by tyto problémy měl podle Vás řešit?” Je důležité, aby se na řešení problémů venkova podíleli místní obyvatelé. Jedině potom bude jisté, že budou odstraňovány nejpalčivější nedostatky.

Analýza odpovědí na jednu otázku výzkumu ve třech českých obcích se pokouší nastínit, co si lidé na venkově myslí o řešení nedostatků v jejich životě, na jaké úrovni je možné řešení.

Abstrakt v angličtině:

After 1989 different theories asserting marketing in agriculture were made. Failure of some agricultural and processing corporations made it clear that life in the rural areas cannot be developed by simply increasing agricultural production. Nowadays the purpose of agriculture is not only growing food. Agriculture and forestry should also work on environmental protection and landscape forming and provide jobs for local inhabitants. However, all these activities cannot be fully financed from agriculture. Preservation of the values of rural areas is important to both people living in the countryside and those living in the cities. Now the question is; who should ensure regeneration and development of all these functions of rural areas?

In the research of Sociologic laboratory on ”The social Changes in Czech Village” financed by GAČR I focused on these questions: ”Which main problems do you feel there are in your village?” and ”Who do you think should solve them?”. It is important that local inhabitants have part on making solutions and decisions. That way will be the worst defaults eliminated sufficiently. The analysis shows the personal opinions of the respondents.

Klíčová slova:

problémy venkova, regionální rozvoj, integrovaný endogenní rozvoj, obec

Keywords:

problems in rural areas, regional development, integrated endogenous development

Úvod:

Se změnou společenského systému v roce 1989 se změnily vztahy mezi lidmi na českém venkově. K pomoci překonání regionálních nerovností je nutné tyto vztahy podrobit podrobné analýze. Rozbor můžeme provádět prostřednictvím konceptu integrovaného endogenního rurálního rozvoje. Je nutné určit faktory, které ten který region znevýhodňují oproti ostatním lokalitám a naopak nejvýhodnější faktor daného regionu. Důležitou složkou konceptu jsou vnitřní a vnější vztahy mezi obyvateli a státní správou jsou také součástí tohoto konceptu. Ve vnitřních vztazích hraje důležitou roli angažovanost obyvatel. Určité změny chápou lidé jako změny k horšímu, vznikají problémy, které před rokem 1989 občany netrápily, nebo přetrvávají, ač se společenské podmínky změnily. Tento příspěvek se zabývá subjektivním pohledem občanů na jejich snahu ovlivňovat věci veřejné.

Cíle a metody:

V Sociologické laboratoři při ČZU v Praze probíhá výzkum Sociální změny české vesnice, jehož zadavatelem je GAČR. Výzkum probíhá metodou empirického sociologického výzkumu, pro nějž byl zvolen jako jeden z výzkumných nástrojů standardizovaný dotazník. Interpretace výsledků výzkumu a následné závěry nejsou jednoduché vzhledem k závažnosti sociálních změn na české vesnici v důsledku společenských přeměn, které probíhají v naší společnosti od roku 1989. Proto je také výzkum prováděn jak kvantitativními tak kvalitativními technikami. Výsledky celého výzkumu budou vyhodnoceny koncem roku 2000.

Pro tento příspěvek byly použity otázky, které se týkají subjektivního hodnocení respondentů řešení nejrůznějších problémů, které dotázaní sami specifikovali. Na základě nejčastějších odpovědí respondentů byla sestavena kódovací karta, kde odpovědi na otevřenou otázku byly pro potřeby zpracování sloučeny do následujících problémů : žádné problémy, všechno, úpadek obce, finance, vzhled obce, životní prostředí, bydlení, nezaměstnanost, služby, kultura, doprava, inženýrské sítě, mezilidské vztahy, děti, kriminalita, jiné, neví. Je nutno dodat, že ve svých odpovědích respondenti hodnotili realisticky možnosti jednotlivých složek státní správy v řešení problémů dle jejich kvality.

Výsledky:

Výzkum probíhal ve třech vybraných obcích. Obec A je příměstská v blízkosti Prahy, obec B je pohraniční, C leží v zemědělské krajině, v její blízkosti není metropole ani hranice.

Jednou z otázek, které se příspěvek věnuje, je otázka: “Jaké hlavní problémy pocitujete ve Vaší obci ?” Pro účel tohoto příspěvku jsou vybrány odpovědi, kde shodně víc než 10 respondentů označilo nedostatek v obci jako největší. V obci A z 98 dotázaných jich odpovědělo 59, nejčastěji označované problémy jsou vzhled obce a životní prostředí (vliv sousedství velkého města). V obci B ze 100 dotázaných odpovědělo 77 lidí a nejfrekventovanější problémy byly nezaměstnanost a nedostatek služeb (poloha u západní hranice). V obci C, kde bylo dotázáno 101 obyvatel, odpovědělo 60 a jako nejtíživější označili životní prostředí a inženýrské sítě (prochází frekventovaná silnice).

Následující tabulka č.1 obsahuje výsledky, které popisují, jaký je názor občanů v jednotlivých vesnicích na otázku: “Kdo by problémy , jež považují za největší měl řešit”.

Tabulka č.1 - Kdo by měl řešit problémy :

Z těch, kdo odpověděli na otázku : “Kdo by měl řešit problémy?” se zdá, že v povědomí občanů je všeobecně zakotveno, že řešení problémů týkajících se jejich obce by se mělo odehrávat na obecní, tedy vnitřní úrovni té které obce. Občané tak mají zřejmě pocit, že jedině takto může být zaručeno, že budou přednostně řešeny nejpalčivější místní problémy. Tím se dá vysvětlit, že největší důvěra při řešení problému je věnována orgánům místní samosprávy, tj. starostovi a obecnímu zastupitelstvu (v souhrnu téměř 42 %; konkrétně obec A 46%, obec B 37 %, obec C 43,56% ).

Naopak mnozí respondenti se k této otázce nevyjádřili nebo odpovídali “nevím” ( což představovalo v souhrnu 42,19 %, v jednotlivých obcích pak A-44,9%, B-37 %, C-43,56%).

Z uvedených výsledků je vidět pozoruhodná shoda množství lidí, kteří se nějakým způsobem o řešení problémů ve své obci zajímají a těch, kteří o problémech vědí, ale neuvažují o tom, kdo by je měl řešit. V obci B je výrazně větší důvěra vkládána v parlament (10%) než je tomu v ostatních dvou obcích (A-4,8 %, C-4,95%). Naopak v této obci B jsou kladeny nižší požadavky na řešení problémů místní samosprávou (starostou a zastupitelstvem) proti obci A a obci C (viz výše). Vysvětlení bychom mohli hledat v odlišnosti historického vývoje obce B. Jak již bylo výše uvedeno, tato obec leží v pohraničí a v minulosti původní německé obyvatelstvo bylo vysídleno do Německa. Je možné, že vztahy mezi nově přistěhovaným obyvatelstvem jsou i dnes do jisté míry jiné než v obcích s tradičním historickým vývojem venkovského obyvatelstva.

Úloha okresních úřadů v řešení místních problémů je dle odpovědí respondentů nejnižší (souhrn 1,99%, A - 1,02%, B - 3%, C - 1,98%) .

Pro větší přehlednost jsou uvedeny grafy č.1-4:

Problémy ve vztazích mezi lidmi na venkově by bylo možno řešit rozvojem občanské společnosti. K zjištění, do jaké míry jsou občané venkovských oblastí ochotni bezplatně se podílet na společenském životě v obci a tím prokázat svůj zájem na změnách k lepšímu, byly použity odpovědi na dvě otázky: “Podílíte se (nebo jste se podílel/a) bezplatně na některé z následujících činností?” a “Byl(a) byste ochoten(a) pomoci bezplatně při těchto činnostech?”

Z výsledků byly kladné odpovědi přepsány do následující tabulky č.2. Je zde porovnávána ochota pomoci bezplatně lidem v obci, ať už jednotlivcům nebo skupinám, a skutečnost, zda už respondenti někdy v minulosti veřejně prospěšnou činnost konali.

Tabulka č.2 - Ochota a skutečnost veřejné práce občanů

Nejnižší počet respondentů, kteří skutečně pomáhali spoluobčanům je v obci A. Jedná se o obec v blízkosti metropole a dá se předpokládat, že se do života lidí přenáší anonymita velkého města. Zřejmě zde také bydlí lidé, kteří v obci tráví minimum svého času, protože jezdí do Prahy za prací a do místa bydliště se vrací pozdě večer.

Souhrnně za všechny tři obce lze konstatovat, že deklarovaná ochota k veřejné činnosti je daleko větší než skutečnost. Je těžko usuzovat, zda lidé vychovaní v socialismu čekají, až je někdo k pomoci vyzve nebo zda sebe sama vidí lépe než je skutečnost. Pouze v případě brigád v obci je skutečnost vyšší než ochota. To je zřejmě ovlivněno vyplýtváním občanské ochoty na socialistické budování. Dnes zřejmě panuje názor, že odbornou údržbu životního prostředí obce by měli provádět placení odborníci. Tato tendence je na první pohled zřetelná v následujícím grafu č.5.

Diskuse:

Pro srovnání jsou v tabulce č.3 uvedeny výsledky celostátního šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění. Na otázku “Podílel jste se v minulém roce aktivně na životě ve vaší obci?” bylo dotázáno celkem 1119 osob reprezentujících obyvatelstvo tohoto státu starší 15 let.

Tabulka č.3 - Výzkum IVVM

Ve srovnání s tabulkou č. 2 - ze sloupce skutečných aktivit občanů souhrnně ve všech třech obcích je zřejmé, že dobrovolná práce pro obec je častější než celostátní průměr..

Podpora rozvoje iniciativy občanů může být v oblasti venkovského prostoru snadnější díky sociálním vazbám, které zde mezi obyvateli existují.

Větší účastí na veřejném životě by mohli být obyvatelé spokojenější v místě svého bydliště, to platí o městě i o venkově. Když se lidé neuzavřou do anonymity, ale své záliby budou rozvíjet v kruhu svých spoluobčanů, mohou získat vliv na odstranění některých problémů v obci. Tyto aktivity však není možno direktivně nařídit, ale je nutné vytvářet pro ně potřebný prostor a podporu.

Literatura:

Hudečková, H., Jehle, R. (1997) : Rurální rozvoj : zahraniční zkušenosti. Sborník Jihočeské zemědělské univerzity v Českých Budějovicích, řada ekonomická, 2/XXII, str. 75

Simmel, G. (1997) : Peníze v moderní kultuře a jiné eseje, Praha 1997

Velký sociologický slovník (1996) : Praha, Karolinum

Použitá data jsou součástí úkolu GAČR 403/98/1309