Příčinou rozšíření BSE v Británii jsou možná antilopy

Příčinou rozšíření takzvané nemoci šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie - BSE) v Británii mohly být antilopy, které byly do Anglie dovezeny v 70. letech, řekl dnes rozhlasové stanici BBC novozélandský vědec Roger Morris. "Je to hypotéza, ke které se přikláním ze všeho nejvíce," prohlásil. Podle něho byla BSE zjištěna u antilop a právě antilopy, které byly přivezeny do anglických zábavních parků, nejspíš skončily poté, co pošly, jako krmivo pro hospodářská zvířata, a tak se tato nemoc nejspíš přenesla na anglický hovězí dobytek. "Také jiné práce připisují původ nemoci divokým zvířatům a já jsem krok po kroku sledoval proces (šíření) infekce... Přitom lze... aplikovat případ africké antilopy," pravil Morris s tím, že svou hypotézu považuje za natolik zajímavou, aby se ještě dále ověřovala. "Problém je, že divoké antilopy, které trpí nemocí, lze jen velmi obtížně nalézt, protože je velmi rychle sežerou lvi a hyeny, je to jako hledání jehly v kupce sena," poznamenal. Dosavadní teorie pokládaly za příčinu rozšíření BSE genetické změny nebo skutečnost, že se hovězí dobytek nakazil krmivem, jež bylo připraveno z nemocných ovcí. První případy bovinní spongiformní encefalopatie byly v Británii zaznamenány v roce 1986. Lidská obdoba BSE, která je variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci, se ve Spojeném království zjistila v roce 1996, ale první osoba se nakazila už v roce 1994. V Británii je nyní známo 97 případů osob, které ochořely touto variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci, a devět z těchto lidí je ještě naživu.