Občané EU hledí na východní rozšíření s obavami

Většina obyvatel 15 členských zemí EU si je podle posledního průzkumu Eurobarometer

vědoma toho, že východní rozšíření posílí postavení Evropské unie ve světě a prospěje míru i stabilitě. Zároveň se obávají, že bude těžší unii řídit a spravovat. Zejména se však strachují z jeho finančních důsledků pro své země i pro sebe samotné.

Celá polovina dotázaných předpokládá, že přijetí nováčků ze střední a východní Evropy bude znamenat dodatečnou finanční zátěž pro jejich země - vrásky to dělá hlavně lidem z těch států, které do EU více přispívají, než od ní dostávají, tedy z Dánska (67 procent), Nizozemska (66 procent), Německa (64) a Rakouska (62).

V zemích, které jsou adresáty pomoci z rozpočtu EU, zase panuje obava, že ji noví členové odčerpají a na ně zbyde méně. Myslí si to hlavně Portugalci a Irové (67 procent), stejně jako

Řekové (64) a polovina Španělů. Ačkoli jde v očích lidí o reálnou hrozbu, tyto chudší státy, na rozdíl od mnoha bohatších, jednoznačně rozšíření podporují. V Řecku, Španělsku i Portugalsku

se vyslovuje více lidí v jeho prospěch než proti němu. Strach z ekonomických dopadů rozšíření vede k tomu, že jen 35 procent Západoevropanů schvaluje poskytování finanční pomoci

kandidátům před vstupem (program Phare aj), zatímco 45 procentům se nelíbí. V Belgii či Británii si jen 28 procent lidí myslí, že by se jim mělo s přípravou pomáhat; v Rakousku je to dokonce jen 27 procent, v Německu 29 procent. Pomoc naopak nevadí chudším Řekům, Irům, Portugalcům a Španělům, zřejmě proto, že na jejich dotace nemá vliv.

Obyvatelé EU mají také strach, že by rozšíření mohlo vést k vyšší nezaměstnanosti - jen 39 procent souhlasí s výrokem, že čím více zemí, tím více práce; 41 procentům naopak připadá

nepravdivý, nejvíce pak Dánům (62 procent), Italům (54), Finům, Nizozemcům a Švédům (po 53 procentech). Jednoznačný souhlas vzbuzuje tvrzení, že čím více států se sdruží v EU, tím větší vliv získá ve světě, stejně jako názor, podle něhož bude kulturně bohatší. Lidé také soudí, že rozšířená unie bude lepší zárukou míru a bezpečnosti na kontinentu (55:29). Pětašedesát procent má zato, že v unii o více zemích bude "mnohem obtížnější" rozhodovat; reformu institucí si proto přeje 56 procent dotázaných.

První průzkum nového tisíciletí byl vypracován na základě odpovědí na stejné otázky shromážděných ve všech členských státech loni v listopadu a prosinci. Autoři v průvodním textu

upozornili, že ohledně rozšíření odpovídali dotázaní mnohem častěji "nevím" než na ostatní otázky, což svědčí o tom, že toto téma je zatím pro širokou veřejnost málo známé a aktuální.