Transgenní kráva s odolností proti mastitidě
2. 5. 2001 | ÚZPI
Výzkumníci z organizace Agricultural Research Service (ARS) amerického ministerstva zemědělství a univerzity ve Vermontu vytvořili klon čistokrevné jerseyské krávy, jejíž buňky mohou poskytovat biotechnologickou obranu proti zánětu mléčné žlázy - mastitidě. Uplyne přinejmenším ještě rok, než kráva "Annie" narozená v březnu 2000 začne produkovat mléko a vědci budou moci zahájit testování odolnosti vůči této chorobě. Ačkoliv nejde o první klonovanou krávu, Annie je první, která je geneticky pozměněna genem využitelným pro zemědělské účely. Ztráty způsobené mastitidou stojí ročně americké farmáře okolo 1,7 miliardy dolarů včetně příjmů za mléko. Okolo 30 % případů mastitidy u dojnic je zůsobeno bakterií Staphylococcus aureus, která ničí buňky vylučující mléko v mléčné žláze zvířete. Vědci doufají, že Annie bude odolávat útokům na tyto buňky vylučováním přídavného proteinu zvaného lysostafin. Antibiotika jsou účinná pouze u asi 15 % krav infikovaných bakterií S. aureus. Avšak lysostafin může nabídnout alternativní obranu včleněnou biologickým inženýrstvím do buněk zvířat. Vědci z laboratoře Gene Evaluation & Mapping Laboratory (GEML) organizace ARS zkoušeli také identifikovat přirozeně se vyskytující geny odolnosti, ale bylo jich nalezeno velmi málo. Ať bioinženýrsky vytvořená nebo přirozeně se vyskytující odolnost by mohla snížit únik financí, snížit nadměrné užívání antibiotik a zajistit tím další prospěch pro zdraví veřejnosti. V pokusech v roce 1999 se sedmi transgenickými typy myší produkujících lysostafin, likvidoval tento protein účinně bakterie Staphylococcus aureus jak v mléčné žláze geneticky modifikovaných hlodavců tak v jejich mléce. Vědci se zaměřili na bakterii Staphylococcus aureus, protože patří mezi nejvirulentnější patogeny způsobující mastitidu a způsobuje okolo 30 % všech infekcí u krav. Gen pro lysostafin pochází z benigního druhu bakterie Staphylococcus simulans, která konkuruje svému virulentnímu příbuznému. Testování myší produkujících lysostafin v laboratoři v širokém měřítku pomůže výzkumníkům zjistit, které výsledky pozorované u těchto transgenních hlodavců budou aplikovat na Annie a její potomstvo. Avšak praktickou aplikaci technologie klonování bude možno provádět až za několik let.
Feedstuffs, 73, 2001, č. 4, s. 22 (Vo)
Zdroj: ÚZPI, 2. 5. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.12.2025 00:01
