National Geographic: Zemědělství narušuje biodiverzitu

Přibližně polovina ze 17.000 chráněných přírodních rezervací na světě byla přeměněna v obdělávanou půdu pod tlakem vysokého populačního růstu a hladu v těchto oblastech. Vyplývá to z nedávné zprávy Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) a organizace Future Harvest. Tento vývoj má přímý dopad na biologickou rozmanitost, organizace proto vyzývají k radikální změně existujících politik zaměřených na ochranu přírodního života, píše National Geographic. Světová biodiverzita je v současné době ohrožena nejvíce za posledních 65 miliónů let, kdy vyhynuli dinosauři. Jednou z hlavních příčin vymírání živočišných a rostlinných druhů je kácení lesů a využívání půdy pro zemědělské účely. Organizace proto vyzvaly k opuštění tradičního přístupu v ochraně divokého života a k přijetí strategií založených na předpokladu, že přirozený ekosystém může být přetvořen tak, aby zároveň chránil ohrožené druhy a pomohl nasytit chudé. "Ekozemědělský přístup uznává skutečnost, že ohrožené druhy a velice chudí lidé obývají stejnou půdu," říká jedna z autorek studie Sara Scherrová, profesorka zemědělství a ekonomiky zdrojů z univerzity v americkém Marylandu. Barbara Roseová, výkonná ředitelka organizace Future Harvest, považuje ekozemědělství za důležitý průlom v tradiční ochranářské politice a obecných zemědělských postupech. "Je to způsob, jak ochránit biodiverzitu a zároveň řešit problém hladu a populačního růstu." Během posledních 400 let byla vymýcena téměř polovina všech tropických pralesů, které byly přeměněny v pole, plantáže a pastviny. Pokud bude kácení lesů pokračovat současným tempem i nadále, mohla by do padesáti let vymizet polovina zbývajících živočišných druhů obývajících tyto pralesy. Podle IUCN existuje 25 nejvíce ohrožených míst planety, kde žije více než jedna miliarda lidí. Populační tlaky přitom vedou k zásahům do přírodních zdrojů a ohrožují přirozené prostředí. Nejméně v 16 těchto oblastech je vysoká míra podvýživy a hladu. Na 19 nejohroženějších místech roste počet obyvatelstva rychleji než v ostatních částech světa; v některých je míra populačního růstu dvakrát vyšší než celosvětový průměr. Podle autorů studie selhávají obvyklé přístupy k ochraně oblastí s ohroženými živočišnými a rostlinnými druhy z několika důvodů. Předně tato místa nemohou odolat náporu hladových lidí, kteří usilují o získání půdy, na níž by mohli získávat obživu pro své rodiny. Chráněné oblasti jsou zároveň příliš malé na to, aby se v nich udržely stabilní populace ohrožených druhů, nebo existují jen jako roztroušené ostrůvky přirozeného prostředí obklopené vymýcenou půdou, která brání přirozené migraci původních forem života. Ekologická rovnováha je však nezbytná pro zemědělskou produktivitu. Hmyz a další živočichové pomáhají rostlinám v reprodukci, přispívají k úrodnosti půdy a regulují populace škůdců. Stromy a rostliny filtrují škodlivé látky z vody a regulují záplavy. Drobné mikroorganismy v půdě rozkládají organické látky, napomáhají koloběhu vody, vzduchu a výživných látek v půdě a ničí škůdce. Zpráva uvádí mnoho příkladů přírodních rezervací, jejichž poslání je vážně ohroženo. Přírodní rezervace Wolong v Číně byla například zřízena s cílem chránit ohrožené pandy, avšak mnohem více těchto zvířat zahynulo na půdě rezervace než v okolních oblastech, protože lesní půda je přeměňována na zemědělské plochy. Ve zprávě jsou popsány také konkrétní případy toho, jak je ekologické zemědělství uplatňováno v praxi. Tyto příklady prý dokazují, že farmáři mohou chránit přírodní druhy a jejich životní prostředí na půdě, kterou vlastní, i v jejím okolí a přitom zvyšovat zemědělskou produkci a své příjmy. "Nebudeme schopni chránit divokou zvěř, dokud si neporadíme se zemědělstvím. Po léta byli zemědělci a ekologové ve sporu a tento problém se nepodaří vyřešit, pokud na něm nezačnou obě strany spolupracovat," dodává Roseová.