Další liberalizace zemědělské výměny se zadrhla

Středoevropské reformní státy se namísto uvolňování obchodu agrárními komoditami snaží spíše chránit své trhy

Před vstupem do Evropské unie již žádnou výraznější mnohostrannou liberalizaci agrární výměny mezi signatáři Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) nelze očekávat.

Marta Stolařová

Žhavé zemědělské aktuality typu nemoci šílených krav či slintavky a kulhavky v poslední době poněkud zastínily každodenní dění v agrárním sektoru, který pro reformní země střední a východní Evropy zůstává jedním z klíčových témat jejich integračního úsilí. Svého času se mělo za to, že liberalizační proces v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) bude pro země našeho regionu dobrou přípravou na členství v Evropské unii. Zatímco u průmyslových komodit se signatářům Dohody CEFTA skutečně podařilo většinu bariér rychle a účinně odbourat, v zemědělsko-potravinářském obchodu to tak snadné není.

V první polovině minulé dekády v zemědělském obchodě prakticky problémy nebyly. V roce 1996 se země CEFTA odhodlaly k hluboké liberalizaci agrárního obchodu s cílem do dvou let plně odbourat cla na všechny výrobky s výjimkou tabáku a alkoholu. Právě v té době se ovšem začaly v reformních zemích objevovat na trhu značné přebytky různých zemědělsko-potravinářských komodit a ohlášené uvolnění obchodu se mj. z tohoto, ale i z dalších důvodů neuskutečnila.

Prakticky od roku 1997 se zemím CEFTA v liberalizaci nepodařilo pokročit. Proč? Při odpovědi na tuto otázku, jak nám sdělili odborníci na Ministerstvu zemědělství ČR, je třeba vzít v úvahu, že Dohoda CEFTA vznikla v roce 1992 na multilaterálním základě mezi státy, jejichž produkční a klimatické podmínky byly na odlišné úrovni. I proto bylo velmi složité vypracovat takový model dohody o zemědělských koncesích, který by plně korespondoval se zájmy všech signatářů. V dalších letech pak došlo k rozšíření Dohody o Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko, čímž se další uvolňování prakticky zabrzdilo.

Zajímali jsme se, zda se daří uvolňovat výměnu alespoň na dvoustranném základě. "Bohužel jsme svědky toho, že namísto další liberalizace obchodu se státy Dohody snaží především ochránit domácí trhy, a to i za cenu přijímání ochranných opatření," sdělil HN Hugo Roldán z MZe ČR. Další bariéru představují odlišné úrovně celní ochrany členských států Dohody. Zde je na místě říci, že Česko a Slovensko uplatňují v současnosti nejnižší úroveň celní ochrany agrárního trhu ze všech zemí dohody, všichni ostatní signatáři, s výjimkou Slovinska, mají podstatně vyšší úroveň celní ochrany. ČR přitom jednoznačně podporuje další liberalizaci agrárního obchodu na bilaterální úrovni a v současné době vede rozhovory s Maďarskem a zahájila jednání i s Polskem.

Kromě preferenčních celních sazeb, které si členské země Dohody poskytly převážně na recipročním základě, jsou při vzájemném agrárním obchodu uplatňovány smluvní celní sazby, jejichž úroveň odpovídá snižování celní ochrany podle závazků GATT v roce 1994. Z principiálního hlediska tedy žádné zásadní rozdíly neexistují, neboť používání těchto nástrojů se řídí společnými pravidly vyplývajícími z mezinárodně závazných dohod. Subvencování vývozu u zemědělských výrobků je Zemědělskou dohodou WTO povoleno a každá členská země má v této oblasti stanoveny své závazky, v jejichž rámci může exportní subvence uplatňovat. Avšak i tady jsou zakotvena pravidla, za jakých může konkrétní stát subvencovat vývoz určitých komodit v určité, přesně stanovené výši.

Nejvíce rozporů, jak se zdá, měli dosud v agrárních otázkách Poláci s Maďary. S kým a o co se pře Česko? V současné době ČR uplatňuje ochranná opatření na cukr a na některé substituenty cukru vůči všem zemím světa podle pravidel Světové obchodní organizace. V rámci Dohody CEFTA je vůči ČR uplatňována celá řada jednostranných ochranných opatření pouze ze strany Polska - u pšenice, cukru, rajčatového protlaku, výrobků ze škrobu a nejnověji u másla. Obecně lze konstatovat, že právě Polsko je v uplatňování ochranných opatření v agrární oblasti nejaktivnější.

Na náš dotaz, zda je vůbec šance, že se kandidátským zemím ještě před vstupem do Evropské unie podaří v liberalizaci agrárního obchodu nějaký významnější posun, odpovídají odborníci spíše záporně. Polský náměstek ministra zemědělství Jerzy Plewa vidí hlavní brzdu v tom, že pravidla v unii jsou odlišná od pravidel v CEFTA. Po nedávném potvrzení možného vstupu všech připravených kandidátských zemí do EU do roku 2004 je nepravděpodobné, že by v rámci CEFTA došlo k další liberalizaci agrárního obchodu na multilaterální bázi, míní Hugo Roldán z MZe. V oblasti bilaterálních jednání je však reálný předpoklad, aby se od roku 2002 uplatňovaly nové agrární koncese mezi Českem, Slovenskem a Maďarskem. Pokud se jedná o obdobné dohody mezi ČR a dalšími státy CEFTA, pak nejpravděpodobnější je uzavření dohody s Polskem v průběhu roku 2002. Ostatní státy zatím svůj zájem na bilaterální liberalizaci agrárního obchodu nepotvrdily.

V roce 2000 se agrární obchod na celkové obchodní bilanci ČR (včetně průmyslových výrobků) s ostatními státy CEFTA podílel ve vývozu 14,5 procenta, v dovozu 16,3 procenta, to jest 15,9 miliardy Kč, respektive 13,9 miliardy Kč. Z pohledu celkového agrárního obchodu činí náš agrární vývoz do zemí CEFTA 40,6 procenta a dovoz 22,6 procenta z celkového agrárního obchodu ČR. Každoročně dochází k nárůstu podílu našeho agrárního obchodu se zeměmi CEFTA na celkovém obchodu ČR a konkrétně loni došlo ke zvýšení našeho agrárního vývozu do těchto zemí o 22,9 procenta.