POŽADAVKY NA INFORMATIKU PŘI ŘÍZENÍ DŮSLEDKŮ POZEMKOVÉ REFORMY

Claims on Informatics for Managemenet of Land Reform Consequences

Zdeněk Linhart

Adresa autora:

katedra řízení provozně ekonomické fakulty České zemědělské university v Praze

Anotace:

Podstatou pozemkové reformy je přiznání práva podílet se na přerozdělování nahromaděných hodnot. Tento jev již tolikrát nastal, že lze s velkou pravděpodobností počítat s tím, že se stane znova. Zde navrhovaný manažerský informační systém, vytvořený podle zkušeností s pozemkovou reformou, být upraven a použit pro podporu rozhodování podle individuální mentální discipliny účastníků na individuální, skupinové, procesní a učící úrovni. Takto budou vytvořeny podmínky dokonalé soutěže, které přiřadí lidi pozicím podle jejich schopností a omezí jejich nejtěžší ztráty v přerozdělovacích procesech.

Summary:

The core of the land reform is the right to participate in dividing of some value. This phenomena happened so many times that it is highly probable that it happen again. The management information system, proposed here, which use the land reform patterns, can be modified and used for the decision support after individual mental discipline of participants on the individual, the group, the process and the learning levels. This is the way how the perfect competition will be created which prevent people from the heaviest losses gained in redistribution processes.

Klíčová slova:

metody, management, informace, zpracování

Key words:

methods, management, information, processing

Proces přerozdělování práv k půdě, či pozemková reforma, má zmírnit napětí a tak stabilizovat společnost. Argumentuje se napravováním nespravedlností. Pozemková reforma, či jakýkoliv jiný druh přerozdělování, je jev, řídící se stejnou platností jako zákony přírodní, protože řešením sociálního napětí v neprospěch jedné skupiny se tato zpravidla stane skupinou vyžadujícím dorovnání v příštím kole. Tato kumulace “nespravedlností”, zde uváděná na příkladě důsledků pozemkové reformy, je důvodem zde uvedených požadavků na přípravu software pro podporu rozhodování při přerozdělování.

Přehled současných poznatků o přerozdělovacích procesech

Přehled současných poznatků uvádí příčiny,negativa a řešení přerozdělovacích procesů s charakteristikou pozemkové reformy. Informatický přístup je použit proto, že umožňuje sledování a opravy procesu, což je výrazný pozitivní posun ve srovnání s kontrolou a opravami podle výstupních stavů.

Příčina: Jakékoliv reformě, či přerozdělování, musí předcházet centralizace. Centralizace moci zaměňuje osobní identitu za identitu organizace.

Negativa: Lidé jsou ochotni se za organizaci obětovat, pokud se rozvíjí, i žít na její úkor, pokud se dostane do poklesu. Uvádění mas lidí, kteří za své převzali cíle mocenských skupin, má nepředstavitelné následky nejen pro ně samotné a je příležitostí pro vytvoření dalšího seznamu chyb vzniklých v důsledku nezvládnutého přerozdělování. Příkladem jsou samovolné (válečnické, kriminální, kořistnické, tržní, až ekologické) procesy s dvěma podstatnými rysy:

1. Přerozdělování získaných požitků je vlastně centralizací, protože koncentruje práva používání výsledných požitků na jednu nebo několik málo osob.

2. Přerozdělování získaných požitků je vlastně znamená vyloučení většiny lidí z rozhodování a spoluúčasti na tvorbě nových hodnot a tím i nevyužití potenciálu lidí a zúžení celkového blahobytu. Terminologie jakosti nazývá tento jev defensivní strategií.

Přerozdělování = f(centralizace, defensiva)

Důsledky záměrné manipulace hodnotami (ad 1) i nevyužití potenciálu lidí (ad 2) může omezit dále navrhovaný koncept manažerského informačního systému, který je založený na principech výuky a na stanoveném postupu přípravy a posuzování osob, informací a projektů.

Řešení jsou dvě - výuka a podílení se na práci na projektech:

· Vzorem je postup a výsledky výuky metod a technik řízení a prodeje, která aktivizuje jedince, protože vytváří a garantuje podmínky dokonalé soutěže pro každého účastníka. Aby osoba začala dosahovat nadprůměrných výsledků stačí, když si posílí svou identitu a hledá svou vlastní cestu.

· Projekty různých hnutí a nevládních organizací (NGO) a jejich image (pověst), jsou příkladem, podle kterého je možné získat podporu pro realizaci individuálního projektu.

Úspěšnost osob bude sledována, například rychlostí postupu na žebříčku úspěšnosti, která může být měřena udělenými certifikáty v čase a společenským uznáním vyjádřeným například citačním indexem v navrhovaném sdíleném software. V prostředí komunity je tedy nutno vymezit pravidla přerozdělování prostředků tak, aby jen zvládnutým (viz výše) informačním procesům a řešení z nich vyplývajícím byly přidělovány materiální zdroje na jejich realizaci.

Obava z neoprávněně vysokých dotací na zpracování zajímavých, nikoliv potřebných informací (přebujelé analýzy) je zatím oprávněná, protože informační procesy jsou v komunitách podceňovány a převažují krátkozraká řešení materiálně orientovaných lidí.

Cíl práce

V rámci tvořeném funkcemi managementu (pole snaživců, plánování, organizování, vedení, personalistika a kontrola) v čase (minulost, současnost a budoucnost) je cílem vypracovat zadání pro použití metod analýzy a návrhu informačních systémů, a vyvinout metodiku pro podporu rozhodování uživatelů budoucího software při řešení místních problémů s místními zdroji.

I když vytvoření software není cílem této statě, je nutné přesně určit jaké funkce má plnit. Očekává se, že účastníci změní osobní postoje pod vlivem zintenzivněných procesů vnímání a zpracování informace v modelu. Zpřesněné rozhodování by mělo zvýšit úroveň vyrovnávání nabídky a poptávky. Poptávka by se měla zvýšit vlivem zaplacení za práci s informacemi a nabídka by se měla projevit zvýšenou jakostí a sníženou cenou výrobků. Omezením počtu lidí s nízkou kupní silou, či negativní nabídkou (tváří se, že nabízí, ale více spotřebovávají nebo devastují, než vytváří), dojde k celkovému hospodářskému růstu. Softwarová podpora vnímání a provádění analýz zmírní požadavky na kvalifikaci a omezí abstraktnost práce s informacemi a tím bude možno zajistit osobní dohled účastí na vybraných procesech. To se neobejde bez preventivní výuky nesprávných manažerských a prodejních praktik spolu s výukou vnímání jakosti a zpracování informací vázaných na každodenní prožitky.

Návrh osobní přípravy a způsobů práce s navrhovaným software:

Každý uživatel postupuje ve třech následujících krocích:

· Fáze přípravy osob v závislém postavení: prevence výukou technik vedení a technik prodeje, kde namísto organizování a personalistiky bude k funkcím řízení plánování, vedení a kontrola přiřazena informatika a marketing,

· Fáze sebezdokonalování: Návrh software (Tabulka 1) pro sebezdokonalování osob prací na zpracování informací a na projektech.

· Fáze kontroly sociálních procesů: Kontrola výstupů používání systému (Tabulka 1) každým účastníkem podle seznamů chyb obecně se vyskytujících v přerozdělovacích procesech.

Manažerské metody jsou roztříděny podle času a manažerských funkcí plánování, vedení a kontroly. Úroveň každého návrhu projektu bude prověřována podle otázek uvedených v každém políčku, kde se promítá vliv času a funkce řízení. Tabulka 1 i seznamy chyb budou sloužit jako zadání pro systémového analytika, který podle něj bude úkoloval programátora.

Tabulka 1: Rámec pro vytvoření software

Metody nebo jejich parametry uvedené v tabulce 1 je možné nalézt odborné literatuře. S rámcem manažerských metod by software měl pracovat podle následujících zásad:

1. Posilování integrity osobnosti: Tabulka 1 zobrazuje rámec pro získávání osobní inteligence. Současnost je uprostřed tabulky a úvahy uživatele se opírají o informace získávané ze všech stran. Vědecké metody se dostávají do proporce s osobními zkušenostmi a známou historií. Na základě těchto úvah, podložených informacemi nastřádanými a uspořádanými v informačním systému, uživatel sestaví seznam svých námětů a porovná jej s náměty nebo plánovanými akcemi ostatních účastníků nebo s plánem skupiny, ve které pracuje (sloup. 4).

2. Posilování integrity skupiny: Srovnáním vlastních názorů s názory ostatních na změnu toho, co se má udělat, budou srovnány se seznamy kroků, které se v minulosti prokázaly jako chybné (sloupec 2).

3. Operativní opravy při zavádění: Software vyhodnotí vliv důsledků odchylek minulých i logicky přicházejících v úvahu v budoucnosti. Toto je prováděno ve fázi zavádění.

4. Zobecňování výstupů pro obohacení osobních (1), skupinových (2) a procesních (3) databází, například připojením indexů vyjadřujících kontinuum, četnost a intenzitu.

Výše uvedený postup a hodnoty indexů budou sloužit uživateli software jako podklad pro rozhodování o míře a formě osobní účasti v rámci organizace akce nebo v rámci místa v organizační a řídící struktuře, které zaujímá nebo chce zaujímat.

Závěr:

V této práci je navržen systém pro přípravu osobního rozhodování a ovlivňování přerozdělovacích procesů. To znamená, že podstatou řešení je především kontrola vývoje informace jako výrobku v souladu s ČSN ISO 9001.

Reakce osob i způsob šíření modelu bude mít dvě různé podoby. Jedna část řešení je založena na výuce dospělé populace ve schopnosti odpoutat se od utrpěných ran v procesech přerozdělování a v udržení toho, co ještě udržet jde s využitím družstevních forem podnikání.

Druhý závěr je zaměřen na transfer dětí do konkurenčního prostředí výukou práce s navrhovaným softwarem, který nasazuje manažerské techniky v proporcích, které odpovídají vývoji situace. Mladší část populace se však musí na práci se na kontrolu informačních procesů budoucího přerozdělování musí připravit. Výuka musí zabezpečit znalosti o zvládnutí konkurenčních, obranných, zabezpečovacích strategií, manipulace lidí v procesech změn a o dalších manažerských technikách. V cvičně sestavovaných projektech musí být testována míra uvědomění si osobního postavení, svých mentálních omezení a schopnosti stanovovat si cíle. Starší část populace by s použitím těchto principů měla problémy. Rámec vytvořený pozemkovou reformou je takto možné přenést na všechny analogické přerozdělovací procesy a vytvořit tak osobní nástroj na předcházení ztrátám v procesech přerozdělování.

Důsledkem zavedení návrhu do praxe má dojít ke zvýšení výkonnosti tržního systému vyrovnáním poptávky na úroveň nabídky. Tato práce je pokusem o komunikaci mezi zastánci manažerských technik a informatiky. Navržený software využívá manažerské metody ke zvýšení schopnosti vnímat a zpracovávat informace.

Literatura:

Bills, N.L., Weir, S.R.: Not-For-Profit Land Trusts and Farmland Protection programs. Cornell University 1992.

Booth, J.: Total Quality Mnanagement. Scottish Agricultural College, Aberdeen, Praha, 1993 (Lecture given to Ph.D. Students at Prague).

Boutwell, W.: The Relationship Between the Market and the Government. VŠZ, Round Table, Praha, 1992.

Budd, T. A.: An Introduction to Object-Oriented Programming. Addison-Wesley, Reading, MA 1991.

Coad, P., Yourdon, E.: Oject-Oriented Analysis. Yourdon Press, Englewood Cliffs, NJ 1990.

Gibson, E.: Object Behavior Analysis. ParcPlace Systems, Stanford University 1994. (Interní materiál).

Goldberg, A.: Smalltalk-80: The Interactive Programming Environment. Addison-Wesley, Reading, MA 1983.

Kohls, L.R., Uhl, J.N.: Marketing of Agricultural Products. Maxwell Macmillan International Editions, New York 1985.

Hannan, M., T., Freeman, J.: Organizational Ecology. Harvard University Press, Cambridge, Massachutsetts, 1989.p. 5-27.

http://www.metacase.com/index.html

Koontz, H., Weihrich, H.: Management. McGraw-Hill, USA, 1988 (Ninth Edition). p. - 56, 160, 294, 390, 488, 598.

Kotler, P.: Marketing Management. Prentice-Hall International Editions, Englewood Cliffs, N.J. 1991.

Linhart, Z.: Agricultural Reforms in Czech Republic. Rio de Janeiro 1998. (v tisku)

Linhart, Z.: Objektová analýza procesů změn v zemědělství. VŠZ Praha, 1994.(Sborník z celostátní konference se zahraniční účastí).

Linhart, Z.: Moment konverze zemědělského majetku a role spolupráce. Agrární perspektivy II. VŠZ Praha, 1993. (Sborník). - 8 s.

Linhart, Z.: Aplikace programu zemědělské politiky. VŠZ Praha, 1994. (Sborník z konference s mezinárodní účastí).

Linhart, Z., Kunc, P.: Míra podnikatelské schopnosti. VŠE Bratislava 1991. -6 s.

Linhart, Z.: External Conditions for Land Reform and Privatization During Transition Period. Co-operative Farms as the Part of the Safety Net.

Occasional paper No.4. Economic Growth Center Yale University 1997 p.8 - 13

Stryjan, Y., Linhart, Z.: Genossenschaften in Tschechien. Genossenschaften in Mittel- und Osteuropa. Institut fur Genossenschatswesen an der

Humboldt - Universitat zu Berlin. Ed. Sigma 1997, 109 - 140 p. (Symposium). ISBN 3-89404-641-4.

Linhart, Z.: Czech Agriculture Before EU Accession. Rozwój gospodarczy i zmiany strukturalne w ujeciu regionalnym. Universitet w

Bialymstoku 1997. p. 14-24. ISBN 83-864223-63-3 (Sborník, svazek II).

Linhart, Z.: ILE Notebook - zápisník místních podnikatelských iniciativ. Překlad souboru případových studií OECD. MPSV. Praha, 1993. - 146 s.

Linhart, Z.: New Information Technologies, Internet in the Czech Agricultural Training. 49th General Assembly of the CEA, Lusane 1997.

Merunka, V., Polák, J.: Object-Oriented Analysis and Design - Teaching and Application Issues. Proceedings of 20th ASU International Conference, Prague1994.

Middlemist, R.D., Hitt, A.H.: Organizational Behavior. West Publishing Company, St. Paul 1988.

Morgan, G.: Images of Organization. Sage Publications, Beverly Hills 1986.

Stédile, J.P.: A Reforma Agrária e a Luta do MST. Editora Vozes. Petrópolis 1997

Stryjan, Y., Linhart, Z.: Co-operatives in the Transformation of Czech Agriculture: Problems and Prospects. The World of Co-operative Enterprise 1995. Plunkett Foundation Oxford Long Handborough 1994.