Němci ztrácejí chuť na pivo

Německá vášeň pro pivo se vytrácí. Představa, že Němci mají neukojitelnou chuť na pivo a hltají svůj proslulý nápoj ke snídani, k obědu a k večeři, může přetrvávat jako klišé, ale německé pivovary znají hořkou pravdu: spotřeba piva v zemi klesá, a to hrozivým způsobem, napsala dnes agentura Reuters. Během posledních dvou desetiletí se spotřeba piva v Německu snížila o 20 procent a o další dvě procenta padla jen během pouhého prvního čtvrtletí letošního roku. A nic nenaznačuje, že by se tento pád měl zpomalit. Spolu s tím se snížily i zisky pivovarů a zhruba polovina z 1270 německých výrobců piva se ocitla na pokraji rentability. "Trh čelí radikální změně," říká k tomu Dieter Ammer, ředitel pivovaru Beck GmbH und Co., předního německého vývozce piva, který byl nedávno nabídnut k prodeji. Pivo nicméně patří v Německu dál mezi nejčastější nápoje, někteří lidé jím dokonce pokrývají i polovinu své denní potřeby tekutin. Například dělníci ho často, byť navzdory zákazu, konzumují k polednímu jídlu, vítězové fotbalových zápasů se navzájem zalévají sprškami tohoto pěnivého moku a plechovka piva se obvykle dá koupit v nápojových automatech stejně jako pivo v plastovém kelímku v provozovnách s rychlým občerstvením. Avšak navzdory snadné dostupnosti klesla v 80. letech v Německu spotřeba tohoto nápoje na jednoho obyvatele pod 156 litrů, což zemi odsunulo až na třetí místo ve světovém žebříčku za Českou republiku a Irsko. Producenti piva přičítají tento propad několika jevům včetně přísným předpisům pro řidiče, stále silnější konkurenci vína a nealkoholických nápojů a také novým poznatkům o zdravém životním stylu. Další vliv má podle nich i stagnující populace německého obyvatelstva. Nejvarovnější známkou pro pivovary je ale odklon mladých Němců od piva jako fádního a nemoderního nápoje. "Doba jde proti nám a zdá se, že se to hned tak nezmění," komentuje tento trend Ammer. Vinu svaluje i na německé politiky, kteří podle něj pošramotili image tohoto národního nápoje. Poukazuje na nedávné rozhodnutí snížit přípustnou hladinu alkoholu v krvi řidičů. To zvlášť citelně postihuje zejména restaurační zařízení na venkově. "Proti alkoholu se vedla hysterická kampaň," upozorňuje Ammer, ale připouští, že "mladí dnes dávají přednost exotickým nápojům a něčemu, co je nové". Pivo je skutečně starý nápoj, snad až příliš, vařilo se již před třemi tisíci lety. V roce 1516 byl v německých zemích vydán zákon přikazující, že pivo musí být vařeno jen z přírodních surovin a německé pivo se stalo standardem, který se další výrobci snažili napodobovat. Ve středověku se pivo považovalo za důležitý, zdravý a nezbytný nápoj. A v 16. století průměrný obyvatel Hamburku vypil během roku 800 litrů piva, tedy víc než dva litry denně. Dnešní německá mládež se ale nehodlá touto tradicí zatěžovat. "Podle mne pít pivo znamená mít ochablý pivní břich, žít nezdravě," říká 28letý student Lars Gessler. Na jeho dobře udržované postavě ale není vidět, že ročně vypije asi 50 litrů tohoto nápoje. Zdůrazňuje, že dnešní mladí chtějí mít "rovné břicho a dobré zdraví. Taky jim pivo moc nechutná a není v módě, spíš si dají sklenku vína. Globalizace nám otevřela cestu k dalším nápojům, jako jsou koktejly, které přicházejí z jiných částí světa." Není divu, že někteří němečtí výrobci piva se orientují spíš na export, zatímco další se snaží rozšířit svou nabídku o nealkoholické nápoje nebo o pivo s novými příchutěmi, například v kombinaci s kolou, tequilou, ovocnými šťávami a dalšími přísadami. Nyní má německé pivovarnictví roční obrat asi 18 miliard marek a zaměstnává zhruba 40.000 osob. Za posledních pět let zaznamenal prodej piva propad dvě miliardy marek, nicméně výrobci piva jsou přesvědčeni, že tento nápoj přežije, protože "je nedílnou součástí německé kultury a patří k národnímu dědictví".