VÚZE:Zemědělství v ČR má plnit i ekologické a krajinotvorné úkoly

České zemědělství by kromě orientace na rozvoj tradiční zemědělské produkce mělo plnit i ekologické a krajinotvorné úkoly. Dnes to řekl ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáš Doucha. S více funkcemi pro zemědělství počítá jedna z vizí VÚZE, nesoucí pracovní označení "Krajina", o níž se formálně opírá i koncepce agrární politiky ministerstva zemědělství pro předvstupní období. Zatím se však podle Douchy tato vize interpretuje tak, že zemědělské oblasti v republice se dělí na oblasti s intenzivním a s multifunkčním zemědělstvím, které se vztahuje pouze na oblasti s horšími podmínkami. Koncepce, na níž je založena "Krajina", by se ale měla rozšířit na celou oblast ČR, řekl Doucha. Jedna z variant, jak naplnit tuto vizi, spočívá v tom, že by se zemědělství v ČR ve zvýšené míře orientovalo na hospodaření s vodou. Soustřeďovalo by se na produkci čisté vody, což by znamenalo přísnější režim používání zejména průmyslových hnojiv, a dále by přispívalo k obnovení přirozené schopnosti půdy zadržovat vodu, která byla v posledních desetiletích rapidně oslabena. Jeden z předpokladů orientace na hospodaření s vodou, kterým je nižší používání průmyslových hnojiv a chemikálií, české zemědělství splňuje. Spotřeba průmyslových hnojiv i chemických přípravků na ochranu rostlin je totiž v ČR mnohonásobně nižší než v zemích EU. Koncepce čisté vody mohla nalézt příznivý ohlas i v EU, jež by na ní mohla poskytnou část svých fondů, dodal Doucha. Určitá generální vize pro české zemědělství je potřebná i podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Záhorky. Každá země vstupovala do EU s nějakou koncepcí - Rakousko s vizí horského alpského zemědělství, Finsko s vizí polárního zemědělství, Švédsko s vizí čistého zemědělství, Portugalsko s vizí plošného zalesnění, Španělsko s využitím pásma kolem Středozemního moře k produkci zeleniny, řekl Záhorka.