Proč přibývá Čechů, kteří nechtějí vstup do EU

Počet Čechů, kteří jsou rozhodnuti hlasovat pro vstup země do Evropské unie, spadl na rekordně nízké hodnoty. Odpadlíci přitom výrazně posílili tábor těch, kteří jsou proti integraci - odpůrců je tak také nejvíc za posledních pět let.

Že se českým občanům stále méně chce do Evropy, přitom potvrzuje v posledním roce a půl jeden průzkum za druhým. Pokaždé prezident Václav Havel vyjádří své znepokojení, pokaždé někteří opoziční politici napadnou vládu, že nic efektivního v tomto směru nepodniká, a vláda se pokaždé ohradí. A podpora vstupu dále klesá. Co vlastně Čechy tak odrazuje od EU? "Nám občanům nikdo nevysvětlil, co konkrétně pro nás bude vstup do EU znamenat. Zato je možné číst plno skeptických článků, kde exhibují různí politici. Chtějí se zalíbit voličům, a tak hrají na českou nacionální notu - tím mám na mysli Václava Klause, ale nejen jeho, neboť totéž je cítit v tónu i mnoha lidí z ČSSD včetně Jana Kavana," tvrdí socioložka Jiřina Šiklová. Malou informovanost vidí jako jednu z příčin poklesu počtu příznivců EU také Jan Hartl, ředitel agentury STEM, která v posledních pěti letech tento jev mapuje. Pod EU si většina lidí stále ještě nedovede představit nic konkrétního. Ptají se, co EU udělá v konkrétních oblastech jejich života, a nedostávají jasnou odpověď. "Obzvláště patrné je to v oblasti sociální politiky, kde se lidé paradoxně domnívají, že vstup do EU může ohrozit systém sociálních jistot. Přitom kdyby věděli o té věci více, tak i při nejednotnosti sociální politiky v zemích EU je zřejmé, že úroveň sociálního jištění je v EU vyšší než v současné ČR," vysvětluje Hartl.

Skeptičtí i voliči ČSSD

Také Hartl je přesvědčen, že k určitému znejistění občanů přispělo váhavé, manévrující stanovisko ODS, její eurorealismus. Za pozornost však stojí, že podle posledního výzkumu je nyní negativně naladěna i část příznivců a voličů ČSSD, zvláště těch starších. Navzdory tomu, že vláda se celkem zřetelně snaží posílit vazbu k EU a přesvědčit obyvatelstvo. "Bezprostřední motiv, který podle mého názoru rozkolísal hladinu veřejného mínění a oslabil vůli lidí vstoupit do EU, však souvisí s jednáními ohledně omezení svobodného pohybu pracovních sil, a vůbec s povědomím o tom, že ani v zemích EU nejsou příliš příznivě naladěni našemu vstupu," poznamenává Hartl. Pozoruhodné přitom je, že průzkumy jasně ukazují, jak málo Čechů se ve skutečnosti chystá jít pracovat do EU. "Má to ale vysokou symbolickou hodnotu, a tudíž výrazný dopad na veřejné mínění. Přechodné období, po které by občané ČR nemohli volně pracovat v EU, je výrazem nedůvěry, podceňování a dotýká se i národní hrdosti lidí," říká Hartl. Různá omezení působí sice jako antipropaganda EU, podle Šiklové však opět závisí na politicích, jak to vše interpretují. "Nemusíme přece zdůrazňovat jen to, že v restauracích nebudeme mít guláš a nakládané buřty. Můžeme přece říci, co vstup přinesl státům, které už vstoupily," říká Šiklová. "Omezení pohybu určitě lidi naštvalo. Samozřejmě že jsme chápáni jako chudší sousedé. To, co se nyní odehrává mezi námi a Západem, je vlastně totéž, co se děje u nás třeba vůči obyvatelům Ukrajiny nebo Ruska. Ale to chce čas, než se to vyrovná."

V referendu většina pro?

O tomtéž je přesvědčen i Hartl, který nevidí v růstu počtu odpůrců trvalý trend: "Naopak. Když se po díváme na postoje Čechů k EU z dlouhodobého hlediska, jsou relativně stabilní a trvalé. To velmi kontrastuje s proměnlivostí hodnocení domácí politické scény, například s pohledem na českou vládu." Nyní prostě politické strany vytáhly otázky vstupu do zorného pole jako předmět začínajícího předvolebního boje. "Dlouhodobější trend by se z toho stal jedině za předpokladu, že by politické subjekty i nadále přehlížely otázky spojené se vstupem do EU a nezbytnou osvětu a pokud by si z této věci udělaly zástupný problém, aby zlepšovaly svoje pozice před volbami. Ale myslím, že tohle nenastane," říká Hartl. Sám je přesvědčen, že dnešní referendum by skončilo asi sedmdesátiprocentním vítězstvím stoupenců Unie. "Pokud by se ale v budoucnosti podařilo zmobilizovat skupinu odpůrců našeho vstupu do EU a pokud by ti byli volebně disciplinovanější než dnešní vlažní příznivci, tak pak by byl výsledek referenda v sázce," soudí Hartl. Že si občané v referendu uvědomí, že vstup do EU je ekonomická záležitost, v to doufá i Šiklová: "Nevstoupíme-li do EU, Evropu pak ovládnou ty největší státy a my nebudeme mít žádnou šanci do toho zasáhnout. Nedělám si žádné iluze, že by EU byla všelékem na naše problémy. Ale v každém případě jestliže do ní nevstoupíme, automaticky se, bohužel, řadíme k východní Evropě. A to bych opravdu nechtěla připravit svým vnukům."

Důvody k malému nadšení Důvody k malému nadšení

* Peciválové a jazykoví analfabeti - tak vystupují v různých mezinárodních průzkumech Češi, když zdůvodňují, proč jsou mnohem méně než třeba Poláci nebo Maďaři nadšeni představou, že odejdou pracovat do zemí EU.

* Strach ze zabírání půdy cizinci po vstupu do EU projevuje v různých průzkumech polovina dotazovaných.

* Skepse k možnosti, že by integrace mohla přinést ekonomický prospěch - o tom, že určitě žádný nepřinese, je přesvědčen každý třetí Čech.

* Jen každý čtvrtý optimisticky předpokládá, že domácí podniky budou po integraci schopny lépe konkurovat ostatním firmám v EU - v Polsku a Maďarsku je o tom přesvědčena polovina lidí.

* Oni na tom vydělají, zatímco my budeme biti - toho názoru je podle mezinárodních průzkumů v kandidátských zemích každý třetí Čech. (zr)

Ivana Cihlářová, Zdeňka Látková