Agris.cz - agrární portál

Zahrádkáře má ochránit nový zákon

28. 8. 2001 | Právo

Pomoci zahrádkářům, kteří dnes hospodaří v nejistotě na pronajaté půdě, si klade za cíl nový zákon, navržený skupinou poslanců zejména z řad ČSSD a KSČM.

Zákon má lépe než dosud ochránit soukromý majetek zahrádkářů a zároveň dát větší jistotu a dlouhodobější perspektivu jejich snažení. Osmdesát procent všech zahrádkových osad stojí na pozemcích obcí, menší část pak na půdě v majetku soukromých vlastníků a státu. Zatímco se státem se zahrádkáři již rozumně dohodli, zbylí vlastníci chtějí i nadále neomezeně rozhodovat o bytí a nebytí zahrádkářských kolonií. "Došlo už k několika excesům, což nás vedlo k tomu, že žádáme přijmout obdobný zákon, jaký existuje třeba v sousedním Rakousku či Německu. Ten jednoznačně vymezí, co je dovoleno a co se nesmí," řekl Právu Jan Zimák z Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Zahrádkáři poukazují zejména na tvrdost zákona o půdě, jenž práva jejích vlastníků nadřadil právům uživatelů. "Co se stane s pozemky, které mají být podle některých vlastníků uvedeny do původního stavu? To by ve většině případů znamenalo zbourat všechny stavby, vytrhat stromy a nechat vše zarůst plevelem. Nejenže se nepřihlíží k nákladům spojeným s kultivací pozemků a k hodnotě vykonané práce, ale není ochráněn soukromý majetek početné skupiny osob. Náprava křivd, způsobených za minulého režimu jedné skupině občanů, tak přináší křivdy jiné skupině," napsal Právu předseda základní organizace ČZS v Husinci v okrese Praze-východ Vlastislav Toman. "V našem případě vlastník, který pozemek zdědil, za něj žádá nesmyslných 400 korun za čtvereční metr. Současně tvrdí, že zde chce vybudovat říční přístav a kontejnerové překladiště. Pozemek přitom leží v záplavovém území Vltavy a v památkovém území. V územním plánu je pro něj počítáno pouze se zahrádkářskou činností," uvedla Anna Ončáková z téže základní organizace, podle níž ani stavební úřad v Klecanech s využitím pozemku na přístav nesouhlasí.

Obce nechtějí ustoupit

Bezprostředním podnětem pro vypracování návrhu zákona byly neuspokojivé výsledky jednání vedení Českého zahrádkářského svazu se Svazem měst a obcí ČR. Zahrádkáři navrhovali zavést do nájemních vztahů mezi obcemi, jakožto vlastníky velké části pozemků, na nichž zahrádkářské kolonie stojí, a nájemci - zahrádkáři - určitá pravidla. Příliš ale nepochodili. Starostové neprojevili ochotu ani k menším ústupkům, jež by zahrádkářům daly záruky, že nebudou časem ze svých zahrádek vyhozeni. "Jde nám teď hlavně o to, aby vlastníci, především obce, na jejichž půdě se rozkládá většina zahrádkářských kolonií, uznali, že naši členové pro společnost něco přinášejí. Že pečují o zeleň, stromy, podílejí se na ochraně a zvelebování krajiny a životního prostředí," uvedl Zimák.

Jasně vymezit, co se smí a nesmí

Návrh, jehož poslední verzi se Právu podařilo získat, je poměrně stručný. Zahrádku definuje jako plochu sloužící uživateli k nevýdělečnému zahrádkářskému užívání, zejména k pěstování zeleniny, ovoce a k rekreaci. Její plocha by neměla přesahovat 400 čtverečních metrů. Chatky včetně přístřešků by pak neměly mít půdorys větší než 25 čtverečních metrů. Zahrádkovou osadou se rozumí spojení nejméně pěti zahrádek. Návrh rovněž vymezuje, jaké činnosti mohou osady jako samostatné právní subjekty provozovat. "Mohou mít například vlastní zpracovnu ovoce, společné rozvody vody a elektřiny, společenskou místnost a sklad. Ale třeba restauraci či garáže ve společných prostorech nebudou moci provozovat," uvedl jeden z předkladatelů, poslanec Josef Vejvoda (ČSSD). O některých ustanoveních se podle něj povedou ještě diskuse. Roční nájemné je navrhováno maximálně ve výši deseti procent z úředně stanovené ceny pozemku. Při nedohodě vlastníka s nájemcem by se stanovilo podle obvyklých podmínek v daném místě.

Dlouhodobé smlouvy by odstranily nejistotu

Nynější krátkodobé nájemní smlouvy, které citelně tlumí iniciativu a vedou k tomu, že mnozí zahrádkáři nejsou ochotni investovat ani do společných zařízení, mají nahradit smlouvy na dobu neurčitou. Na dobu určitou by bylo možné uzavírat smlouvy pouze u osad, jež byly zřízeny jako dočasné. Výpověď by byla možná každoročně k 30. září s roční výpovědní lhůtou. Návrh řeší také postup při poskytování náhradních pozemků nebo jiných, třebas ifinančních náhrad. Podle informací Práva má návrh podporu napříč politickým spektrem. V pravicových stranách má ale iřadu odpůrců, neboť omezuje vlastnická práva soukromých majitelů pozemků. Někteří zákonodárci jej považují za nadbytečný. Zahrádkáři, jejichž svaz eviduje více než 280 tisíc platících členů a spolu s jejich rodinnými příslušníky představuje jedno z nejpočetnějších zájmových uskupení v ČR, poukazují na dobré zkušenosti s obdobnými normami v zahraničí. Třeba ve Vídni se nájemní smlouvy se zahrádkáři běžně uzavírají na 99 let. V Německu je zase se zřizováním zahrádkových kolonií počítáno v plánech všech nově budovaných sídlišť.


Zdroj: Právo, 28. 8. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 14:10