Pěstitelé chmele chtějí rozšířit nové odrůdy na 1000 hektarech

Nové hybridní odrůdy chmele chtějí čeští pěstitelé vysadit v průběhu deseti let na asi 1000 hektarech plochy. Cílem je nahradit zahraniční extrakty používané v tuzemských pivovarech. Z celkem 6123 hektarů ploch osetých chmelem zaujímají letos nové odrůdy 3,5 procenta, zbývající část tvoří tradiční Žatecký poloraný červeňák, řekl dnes novinářům předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. V ČR existuje podle Pázlera kapacita 4000 hektarů nevyužitých chmelnic, které lze obnovit. "Prostor pro nové hybridní odrůdy chmele je, pěstitelé však musejí akceptovat požadavky trhu," uvedl. Z nových odrůd převažuje Sládek, méně zastoupen je Premiant a na několika hektarech zkoušejí pěstitelé odrůdu Bor. V minulých dnech se šlechtitelům podařilo zaregistrovat další odrůdu chmele vhodnou pro pěstování v tuzemských podmínkách s názvem Agnus. Je typická vysokým obsahem pivovarsky účinných látek. "Cílem výzkumu v oblasti křížení chmelových odrůd je dosažení vyšší výnosnosti a hodnoty chmelových hlávek i odolnosti rostlin vůči virózám a viroidům," řekl ředitel žateckého Chmelařského institutu Jiří Kořen. Zatímco Žatecký poloraný červeňák má průměrný výnos jedné tuny z hektaru, u Agnusu by měl výnos dosáhnout až dvojnásobku, doplnil. Letošní úrodu chmele neohrozil podle Kořena větší výskyt chorob. Pěstitelé se obávají především houbové choroby padlí a v tuzemsku nejčastěji se vyskytující peronospory. "Metodika, prognóza a signalizace této nemoci je dobře propracována. Pokud se pěstitel řídí doporučením odborníků, nehrozí chmelovému porostu prakticky žádné nebezpečí," dodal.