Unie se pře o zahraniční politiku
6. 9. 2001 | Hospodářské noviny
Spor o "rasismus Židů" ohrožuje podle evropských zemí úspěch konference OSN
Francie si přeje jednotný postup unie vůči rasistům v mezinárodní politice.
Radim Klekner, Jaroslav Lenert
Krach hrozí konferenci OSN o rasismu, probíhající v jihoafrickém Durbanu. Francie včera pohrozila, že konferenci opustí, pokud návrh závěrečné deklarace bude obsahovat "výrazy urážející Izrael". Článek 68 rezoluce odsuzoval totiž "sionistické hnutí založené na rasové nadřazenosti", v jednoznačné narážce na snahy židovského státu potlačit nynější intifádu Palestinců. Belgickým delegátům, jejichž země v současnosti unii předsedá, se však nakonec podařilo nalézt s představiteli hostitelské země a zástupci Ligy arabských zemí společnou řeč a sestavili vyjednávací verzi "přijatelnou pro obě strany". Do uzávěrky našeho listu nebylo známo, zda k dohodě došlo. "Práce pokračují. To je jediné, co k tomu můžeme říci," řekl mluvčí belgického ministerstva zahraničí Koen Vervaeke.
Postup Francie je zkouškou pro celou unii. EU nemá jednotnou zahraniční politiku, i když se o její vybudování snaží. "Společná zahraniční politika unie i nadále zůstává pouhou prázdnou skořápkou. Evropa jako celek není schopna řešit řadu krizí," popsali nedávno současný stav Petr Drulák a Jiří Šedivý z Ústavu mezinárodních vztahů. Příkladů je mnoho, ale nejzřetelněji je to patrné na postoji k Balkánu. Pokud se členské státy unie na něčem dohodly, tak většinou šlo o prázdné formulace přijaté na poslední chvíli. Každá země EU má totiž jiné priority. Například bývalé koloniální mocnosti (Velká Británie, Francie či Španělsko) si přejí zachovat privilegované vztahy s bývalými závislými územími, což je trnem v oku ostatním členům patnáctky. V obecných frázích se unie utápí také vždy, když hovoří o další krizové oblasti na svých hranicích - o Středním východě. Proti společné zahraniční politice se vždy stavěla Velká Británie, která si přeje zachovat nadstandardní vztahy se Spojenými státy. Výrazné rozdíly panují i v názorech na vztahy s diktátorskými režimy (Irák, Libye či Kuba). Uvedené rozpory mají být odstraněny do roku 2004, kdy má mezivládní konference rozhodnout o zásadách společné zahraniční politiky. Pozorovatelé však v tento krok nevkládají příliš nadějí.
Již v pondělí odjely z Durbanu na protest proti připravované rezoluci delegace Izraele a USA.
Tuto skutečnost ostře odsoudila nejenom vláda Jihoafrické republiky, nýbrž také černošské organizace z USA. Spojené státy podle nich pouze využily spor Izraele a arabských zemí k tomu, aby se vyhnuly diskusi týkající se odškodnění, jež v souvislosti s obchodem s otroky, ukončeném v polovině 19. století, požadují některé africké země. Pokud by ale konferenci opustily bývalé koloniální mocnosti, podobná debata by ztratila smysl.
Krach konference, podobný těm, k nimž došlo v letech 1978 a 1983, by si ale nemohli zvlášť dovolit ani sami Palestinci.
Ti jsou si vědomi skutečnosti, že EU jim bude i v budoucnu dodávat hlavní díl hospodářské pomoci. O bojovné náladě na konferenci svědčí mimo jiné i zajímavý výrok jednoho středoafrického delegáta: "V 16. století nebyly velké rozdíly mezi Afrikou a Evropou. Dnes jsou výrazné kvůli tomu, že otroctví a kolonialismus pomohly vybudovat vyspělé ekonomiky. Současná generace na Západě má dnes prospěch z těchto zločinů, a proto za ně musí zaplatit."
Zdroj: Hospodářské noviny, 6. 9. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 01.01.2026 10:17
