Makedonie je pro EU klíčovým testem schopnosti čelit regionálním krizím

Ačkoliv byla mise NATO v Makedonii původně zamýšlena jako čistě evropská záležitost, přísluší v ní Spojeným státům role arbitra, který na veškeré dění dohlíží ze zákulisí diplomatické scény.

Podobná dělba úkolů je nezbytná, neboť jen tak lze ověřit, zda je Evropská unie schopna - deset let poté, co začal proces dezintegrace Jugoslávie - vést misi, jež úspěšně vyřeší problémy otřásající Balkánem. Ozbrojené střety, které si v dvoumiliónové Makedonii až doposud vyžádaly přibližně stovku obětí, náleží právě do oné kategorie lokálních konfliktů, které hodlá EU v budoucnosti řešit výhradně vlastními silami.

Unie, kterou stále pronásledují nepříjemné vzpomínky na neúspěchy, které v tomto ohledu kdysi zaznamenala v Chorvatsku a Bosně, se v případě Makedonie po hlavě vrhla do "kyvadlové diplomacie", která se již tolikrát osvědčila v jiných částech světa. Brusel přitom slibuje, že vládě ve Skopje zajistí dodávky hospodářské pomoci, jež přimějí zdejší na smrt znesvářená etnika, aby nalezla pro obě strany přijatelný kompromis. Diplomatům ze zemí EU se přede dvěma týdny podařilo zajistit křehkou politickou dohodu a evropští členové aliance následně dodali čtyři a půl tisíce vojáků, kteří shromažďují zbraně odevzdávané postupně albánskými povstalci.

Makedonie však znovu potvrdila, že unie se neobejde bez podpory Spojených států, a to ať již v rámci velení NATO, či při konkrétní vojenské akci. Americký emisar James Pardew sehrál při jednáních se zástupci Skopje mimořádně významnou roli a Spojené státy, s poukazem na svůj kredit světové velmoci, řídily výcvik makedonské policie. S vysláním jednotek aliance musel navíc nejdříve vyslovit souhlas Washington, neboť EU vytvoří vlastní jednotky rychlé reakce nejdříve za dva roky.

"V kontextu tragédií na Balkáně je to poprvé, co Evropa projevila ochotu řešit krizi podobných rozměrů," zdůraznil vyjednávač EU pro Makedonii Francois Leotard.

On i další zástupci unie si s Američany vyměňují důležité informace vojenského charakteru, společně se podílejí na přípravě iniciativ vedoucích k vyřešení konfliktu a vyjednávají s jednotlivými makedonskými frakcemi.

Slovanská většina v Makedonii i zdejší Albánci si uvědomují, že pouze EU je schopna jim zajistit významnější dodávky hospodářské pomoci a postarat se o to, aby byla země jednoho dne začleněna do společného evropského trhu. Pouze v jeho rámci mohou totiž spatřovat svoji budoucnost. Zástupce velitele albánských povstalců Izair Samiu na druhé straně tvrdí, že to byly právě NATO a Spojené státy, kdo dokázaly přesvědčit jeho muže, aby složili své zbraně.

EU, která kdysi fungovala především jako celní unie, si již zvykla na to, že na mezinárodním poli hraje mnohem významnější roli než dříve. Projevilo se to i nyní, když na první známky napětí v Makedonii zareagovala tím, že do Skopje vyslala šéfa své diplomacie, bývalého generálního tajemníka NATO Javiera Solanu, aby zde jednal jménem evropské patnáctky. Ten navštívil makedonskou metropoli od února již celkem dvacetkrát.