VÝNOS OZIMÉHO TRITIKALE VE VZTAHU K HUSTOTĚ SETÍ

Yield of winter titicale in the relation to sowing density

Edward Wróbel, Cezary Kijora

Uniwersytet Warmińsko - Mazurski w Olsztynie, Wydział Kształtowania Środowiska i Rolnictwa

Warmia and Mazury University in Olsztyn, Faculty of Environmental Management and Agriculture

Souhrn

V letech 1998 - 2000 v přesném polním pokusu se zkoumal vliv různé hustoty setí (150, 250, 350, 450 semen na 1 m2) na výnos dvou odrůd (Fidelio, Tornado) ozimého tritikale. Na půdě velmi dobrého žitného typu zřetelně vyšší výnos dosáhla krátkostébekná odrůda Fidelio. Optimální byl výsev 250 semen na 1 m2. Zvýšení hustoty setí na 350 a 450 semen na 1 m2 mělo za následek růst počtu klasů při podstatném snížení jejich produktivity. Byl potvrzen podstatný pokles počtu zrn v klasu a HTS.

Summary

During the period 1998 - 2000 in the strict field experiment the effects of different sowing density (150, 250, 350, 450 kernels per 1 m2) on yield two (Fidelio, Tornado) winter triticale cultivars. It was found that on the soil classfied to very good rye complex of usability significantly higher yield was obtained for short straw cv. Fidelio. The most optimal appeared to be density of 250 kernels per 1 m2. However, increasing of sowing density to 350 or 450 kernels per 1 m2 resulted in higher spike number per area unit but their productivity was significantly lower. Significant decrease of the number of grains per spike and as well as reduction of 1000 kernels weight were also observed under effects of increase of sowing density.

Úvod a cíl práce

Ozimé tritikale vzhledem k vysoké možnosti tvorby výnosu se stále častěji stává konkurentem nejenom pro žito, ale také pro pšenici. U tohoto druhu se zaznamenává největší příliv odrůd s výhodnými znaky, jeko je vysoká zimovzdornost a zároveň odolnost vůči poléhání.

Jedním z hlavních agrotechnických činitelů určujících základní prvek struktury výnosu obilnin - počet klasů na jednotce plochy - je výsevek (2,4,5,6,7,8). Překročení optimální hustoty tritikale je příčinou omezení produktivního odnožování a zároveň pokles produktivity jednotlivého klasu následkem nedostatečné intenzity světla v období jeho formování (3). Omezení fotosyntézy snižuje zaopatřování rostlin asimiláty, čehož důsledkem je redukce počtu zrn v klasu i pokles jejich hmotnosti a následně pokles výnosu zrna (5).

Nejčastěji doporučovaná hustota výsevu ozimého tritikale v závislosti na odrůdě a stanovištních podmínkách kolísá v rozmezí od 300 do 600 klíčivých zrn na m2 (2, 4, 7 ,8). Výsledky výzkumu některých autorů (5) prokazují, že snížení výsevku pod 300 zrn na m2 se neprojevuje poklesem výnosu.

Cílem práce bylo stanovení vlivu různé hustoty výsevu na prvky struktury výnosu u dvou odrůd ozimého tritikale.

Materiál a metody

Výzkum se uskutečnil v letech 1998 - 2000 v Produkčně zkušebním útavu v Balcynach kraj Ostródy, na půdě velmi dobrého žitného typu, kl. IVa, charakteristického vysokou zásobou fosforu a draslíku, střední hořčíku, pH 6,5 - 6,7. Pokus byl založen metodou podbloků ve čtyřech opakováních. Podbloky I. řádu byly dvě odrůdy ozimého tritikale Fidelio (krátkostébelné) a Tornado, v podbloku II. řádu byly stanoveny čtyři hustoty výsevu: 150,250, 350, 450 klíčivých semen na 1 m2. Předplodinou byla ozimá řepka. Tritikale bylo pohnojeno před setím dávkou 60 kg kg P2O5 a 100 kg K2O. Dusík byl použit v dávce 90 kg N/ha ve dvou termínech: 60 kg v časném jaře a 30 kg ve fázi 2 - kolénka tritikale. Tritikale bylo seto v optimálních termínech (1998 - 23. září, 1999 - 21. září). Proti plevelům byl použit na podzim herbicid - chlorotoluron + trisulfuron. Rovněž se uplatnily dva zákroky hubení chorob: I - na počátku metání - siarka + kerbendazyn, II - na konci metání - flusilazol + karbendazyn.

Průběh počasí na podzim a na začátku zimy byl pro přezimování rostlin příznivý. Nevyskytovaly se prudké poklesy teplot a suma srážek se blížila víceletému průměru. Jarní vegetace začala 3. března v r. 1999 a 27. března v r. 2000. V roce 1999 suma srážek v dubnu byla třikrát a v červnu dvakrát vyšší v porovnání s víceletým průměrem. Vysoká teplota a mírné srážky v červenci prospěly dozrávání zrna. Tritikale bylo sklizeno poměrně včas - již 2. srpna. Naproti tomu v r. 2000 pouze červenec se vyznačoval nadměrnými srážkami ve srovnámí s normálem, v dubnu, květnu a červnu se vyskytl značný nedostatek srážek.

Výsledky a diskuse

Na půdách velmi dobrého žitného typu, s vysoký zkulturněním, po dobré předplodině a při správné agrotechnice byly získány vysoké výnosy ozimého tritikale (62,9 - 94,9 q/ha). Zřetelně vyšší výnos vykazovala krátkostébelná odrůda Fidelio (tab. 1). Tritikale Fidelio bylo charakteristické podstatně vyšší HTS bez ohledu na výzkumný rok. Při nejmenším výsevku 150 klíčivývh semen na 1 m2 - výnos zrna tritikale byl nejnižší (tab.1).

Tritikale při hustotě 150 zrn na 1 m2 se vyznačovalo nejmenší hustotou klasu, zatímco počet zrn v klasu a HTS byly nejvyšší (tab.2). Zvýšení výsevu do 250 semen na 1 m2 způsobovalo jistý přírůstek výnosu zrna (o 2,6 q/ha). Další zvýšení výsevu do 350 a 450 semen nemělo za následek přírůstek výnosu. Byla potvrzena interakce odrůd s hustotou výsevu.

Tab.1: Výnos zrna ozimého tritikale (q/ha) Yield of winter triticale (dt per ha)

Tab. 2: Prvky struktury výnosu ozimého tritikale (Yield components of winter triticale)

Podle stupně zahuštění výsevu nastal kromě zvýšení počtu stébel nesoucích klas jistý pokles počtu zrn v klase a HTS. Podobné výsledky byly získány při jiných výzkumech (2). Spolu se zvýšením výsevku vzrůstal podíl stébel nesoucích klas s menším počtem zrn a s jejich menší hmotností a témuž snížení podléhal i výnos zrna z rostliny.

Výška rostlin a délka klasu ozimého tritikale jsou odrůdovými vlastnostmi, odtud také bez ohledu na zkoumané činitele zřetelně kratším stéblem a delším klasem byla charakteristická odrůda Fidelio (tab.3). Stejně tak ve výzkumu COBORU (1) měla odrůda Fidelio kratší slámu. Zvýšení hustoty rostlin ze 150 na 350 semen na 1 m2 provázelo prodloužení stébla. V řadě měření při zvětšení počtu výsevu ze 150 na 250, 350 a 450 semen podléhal zkrácení klas (tab. 3).

Tab. 3: Vliv hustoty setí na vybrané znaky ozimého tritikaleThe influence of sowing density on selected characters of winter triticale

Závěr

1. Na půdě velmi dobrého žitného typu dávalo ozimé tritikale odrůdy Fidelio podstatně vyšší výnos než Tornado.

2. Výsevek v počtu 250 klíčivých semen na 1 m2 dobře zapojeného lánu - při více než 500 klasech na 1 m2, zajistil dobrý výnos ozimého tritikale.

3. Zvýšení výsevu z 250 na 350 a 450 klíčivých semen na 1 m2 způsobilo vzrůst násady klasů na jednotce plochy, současně zmenšilo počet zrn v klase i HTS a v důsledku toho se podstatně nelišil výnos.

Literatura

1. COBORU - Syntezy wyników doświadczeń odmianowych. Zboża ozime 1999. Słupia Wielka z. 1163, s. 53 - 68.

2. Dubis B., Majkowski K., Szempliński W., Wróbel E., 1992. Wpływ ilości wysiewu na plonowanie pszenżyta ozimego uprawianego w siewie czystym i mieszanym odmian. Fragm. Agronom., nr 3 (35), s. 5 - 13.

3. Jabłoński B., Gandecki R., 1987. Wpływ różnej ilości wysiewu i zróżnicowanego nawożenia azotowego na plony pszenżyta i innych zbóż. Fragm. Agronom. nr 2 (14), s. 19 - 29.

4. Jaśkiewicz B., 1994. Wzrost i rozwój pszenżyta ozimego w zależności od terminu siewu i obsady roślin. Zesz. Nauk. AR Szczecin, Roln. LVIII, nr 162, s. 55 - 58.

5. Jaśkiewicz B., Mazurek J., 1997. Wpływ obsady roślin na plonowanie i architekturę łanu trzech odmian pszenżyta ozimego. Zesz. Nauk. AR Szczecin, Roln. LXV, nr 175, s. 134 - 141.

6. Krążel R., Sobkiewicz P., Zawieja J., 1995. Wpływ ilości i sposobu siewu na wzrost i plonowanie pszenżyta ozimego na glebie średniej. Zesz. Nauk. AR Wrocław, nr 278, s. 37 - 46.

7. Koziara W., Sobiech S., Rymaszewski J., Grześ S., 1994. Reakcja trzech odmian pszenżyta ozimego na deszczowanie i gęstość siewu. Zesz. Nauk. AR Szczecin, Roln. LVIII, nr 162, s. 111 - 114.

8. Szempliński W., Budzyński W., 1994. Porównanie różnych technologii uprawy pszenżyta ozimego. Zesz. Nauk. AR Szczecin, Roln. LVIII, nr 162, s. 253 - 256.