VLIV MÍSTA MNOŽENÍ OSIVA CUKROVKY NA VZCHÁZIVOST A VÝNOSY

Vliv místa množení osiva cukrovky na vzcházivost a výnosy

The effect of place of sugar beet seed reproduction on field emergence and yield of roots

Ewa Zdunek

Katedra Fizjologii Roślin, Zakład Hodowli Roślin i Nasiennictwa, SGGW w Warszawie

Summary

The seeds reproduced at the polish seeds plantations were lower quality than seeds derived from seed plantations situated in southern Europe. Abroad reproduced seeds germinated at the laboratory better, quicker and more uniformly and have higher, more uniform and quicker ground germination rate in comparison with the polish seeds. Used methods of seeds treatment gave positive effects on the quality of examined seeds both types of reproduction in comparison with the initial material. But treatment of polish seeds was not such successful as treatment of seeds, which were reproduced abroad.

Key words: sugar beet, seed, place of reproduction

Úvod

Západní firmy zabývající se prodejem osiva cukrovky uskutečňují již řadu let množení v optimálních podmínkách. Díky tomu je jejich osivářský materiál znám vysokou a vyrovnanou semenářskou hodnotou. Tyto firmy jsou již několik let přítomny na polském trhu s osivy (Wiśniewski 1997). Jejich konkurence si vynucuje vysokou jakost osiva, proto polské osivářské firmy, bojujíce o existenci, rozhodují se poskytnout dodatečné náklady na přenesení množení osiva za hranice. Doplňkově všechny osivářské firmy používají různé technologie zušlechťování osiva. Jejich efektivnost závisí na výchozí jakosti semen (Podlaski, Chrobak 1997, Podlaski 1998).

Uvedená situace inspirovala výzkum mající za cíl porovnání a posouzení široce pojaté jakosti osiva cukrovky množené v Polsku a v zahraničí.

Materiál a metody

Výzkum se realizoval v letech 1998-2000 na dvou polských odrůdách (Jamira a Kawejana), pocházejících z Kutnowského šlechtění cukrovky množeného v Polsku a na jihu Evropy. Semena byla podrobena dvěma způsobům úpravy: promývání a povzbuzení-navlhčení.

· promývání se dělalo ve vodní lázni přes 2 hodiny, při teplotě 20o C, následně se osivo usušilo.

· povzbuzení v pevné substanci. Vysušená promytá semena se smíchala s pevnou substancí v poměru 1 : 3 (1 dávka semen, 3 dávky vodou nasycené substance). Pevná substance zůstala po dobu 24 hodin zalita nadbytkem destilované vody. Takto připravená substance se střídavě navrstvila do nádoby a ponechala pro dobu 24 hodin, po této době se celý obsah usušil.

· za kontrolu byla určena semena, která se nepodrobila žádné z výše uvedených procedur.

V polních pokusech bylo počítáno množství vzešlých rostlin. Výnos kořene a počet rostlin byly stanoveny při sklizni. Souběžně s polními pokusy byl výzkum laboratorní. Stanovena byla laboratorní schopnost klíčení semen při optimálním navlhčení podložky po 4 a 14 dnech a její rychlost a stejnoměrnost.

Pro určení rychlosti a stejnoměrnosti se využívá Pieperův faktor (ve dnech), tj. průměrná doba klíčení 1 semene podle vzorce:

ĺ (dn . an)

Faktor (koeficient) Piepera = , kde

ĺ an

dn = postupný den klíčení

an = počet semen vyklíčených v daném dnu.

Při výpočtu rychlosti klíčení za d1 se bere den nasazení na klíčení a při výpočtu rovnoměrnosti se za d1 považuje den, ve kterém vyklíčila první semena. Čím nižší hodnota Pieperova faktoru, tím větší rychlost a lepší rovnoměrnost klíčení.

Výsledky

Provedené výzkumy potvrdily skutečný vliv místa množení semen cukrovky na její polní vzcházivost (Graf l). Semena množená v Polsku byla charakteristická nižší polní vzcházivostí v poměru k semenům pocházejícím ze zahraničí. Odrůdové rozdíly byly nezřetelné.

Graf 1: Polní vzcházivost cukrovky v závislosti na místě množení (Sugar beet field emergence [%] in dependence on place of reproduction)

Použité ošetření semen výrazně neovlivnilo polní vzcházivost (tab.1). Odrůdy zareagovaly na úpravy odlišně. U Jamiry se prohloubil rozdíl mezi semeny z různých míst množení v neprospěch množení polského, naproti tomu u Kajewany se ten rozdíl zmenšil. Stejně jako promytí i povzbuzení semen působily pozitivně na polská semena.

Tab. 1: Polní vzcházivost cukrovky (%) v závislosti na úpravě osiva(Sugar beet field emergence [%] in dependence on seed treatment)

Rostliny vyrostlé ze semen množených v zahraničí vzcházely skutečně stejnoměrněji než polské (Graf 2). Podobně jako předešle nebylo skutečných rozdílů mezi odrůdami, ačkoliv Jamira ustupovala Kawejaně, což bylo lépe vidět u semen pocházejících z polských polí.

Graf 2: Rovnoměrnost polní vzcházivosti cukrovky (dny) v závislosti od místa množení (Spread of field emergence of sugar beet [days] in dependence on pleace of reproduction)

Úprava semen (promytí a ještě více povzbuzení) vyrovnávala polní vzcházivost u obou odrůd a proveniencí (tab.2). Přece však semena z polských plantáží se v každém případě charakterizovala větší nerovnoměrností v poměru k odrůdám ze zahraničí.

Tab. 2: Rovnoměrnost polní vzcházivosti (dny) v závislosti na ošetření semen(Spread of field emergence of sugar beet [days]in dependence on seed treatment)

Podobně tomu bylo při rychlosti vzcházení. Rychleji vzcházely rostliny, které vyrostly ze semen množených na jihu Evropy. Nebyly rozdíly mezi odrůdami (Graf 3).

Graf 3: Rychlost polního vzcházení semen cukrovky vyjádřená Pieperovým faktorem (dny) v závislosti na místu množení (Rate of field emergence according to Piepers coefficient [days] in dependence on pleace of reproduction)

Ošetření semen působilo pozitivně na rychlost polního vzcházení. U obou odrůd vzcházely nejrychleji rostliny vyrostlé ze semen napojených. Avšak semena množená v zahraničí dávala skutečně lepší výsledky. Semena Jamiry ze zahraničí reagovala silněji na ošetření v porovnání se semeny polského původu. V případě Kawejany byla situace opačná (tab. 3).

Tab. 3: Rychlost polního vzcházení cukrovky vyjádřená faktorem Piepera (dny) v závislosti na ošetření semen (Rate of field emergence according to Piepers coefficient (days) in dependence on seed treatment)

Během sklizně rostlin nebylo zaznamenáno podstatných rozdílů ve výnosu kořene a stejně tak i v počtu rostlin mezi zkoumanými kombinacemi (tab.4,5). Během vegetace se rozdíly projevující se v době vzcházení vytratily.

Tab. 4: Výnos kořene (q/ha) [Root yield (dt/ha)]

Tab. 5: Počet rostlin během sklizně v poměru k počtu semen vysetých (%) (Plant density at harvest in relation to number sowed seeds [%])

Paralelně s polními pokusy byly provedeny laboratorní pokusy schopnosti klíčení při optimálním navlhčení podložky klíčidla. V tomto výzkumu byly rozdíly mezi semeny z různých míst množení po 4 a 14 dnech nepodstatné. Bylo možné pozorovat podstatný rozdíl ve schopnosti klíčení mezi odrůdami po 4 dnech (Jamira klíčila lépe), který však po 14 dnech zůstal nepatrný.

Graf 4: Laboratorní schopnost klíčení (%) po 4 a 14 dnech v závislosti na místu množení (Germination ability [%] after 4 and 14 days in dependence on place of reproduction)

Ošetření semen podstatně napravilo schopnost klíčení po 4 dnech u obou odrůd z obou míst množení. Po 14 dnech byly rozdíly nepodstatné (tab. 6).

Tab. 6: Laboratorní schopnost klíčení (%) po 4 a 14 dnech v závislosti na ošetření semen (Germination ability [%] after 4 and 14 days in dependence on seed treatment)

Podobně jak v polních pokusech semena množená v Polsku klíčila v laboratoři pomaleji než semena ze zahraničí. Stejně po 4 a 14 dnech. Rozdíly mezi odrůdami byly nepodstatné, naproti tomu po 14 dnech se projevily rozdíly na úkor Jamiry (graf 5).

Graf 5: Rychlost klíčení (dny) po 4 a 14 dnech v závislosti na místu množení (Speed of germination [days] after 4 and 14 days in dependence on pleace of reproduction)

Podobně jako při schopnosti klíčení větší kondice semen podstatně ovlivnila rychlost klíčení u obou odrůd a obou proveniencí stejně po 4 dnech jako po 14 dnech (tab.7).

Tab. 7: Rychlost klíčení (dny) po 4 a 14 dnech v závislosti na ošetření semen (Speed of germination [days] after 4 and 14 days in dependence on seed treatment)

Semena množená na jihu Evropy podstatně rovnoměrněji klíčí v laboratoři podobně jako v polních pokusech. Lepších výsledků dosáhla Jamira z obou míst množení (graf 6).

Ošetření napravilo rovnoměrnost klíčení u odrůd množených v Polsku, naproti tomu zhoršilo u odrůd ze zahraničí (tab.8). Semena pocházející z domácích plantáží ustupovala však semenům ze zahraničí.

Graf 6: Rovnoměrnost klíčení (dny) po 4 a 14 dnech v závislosti na místu množení (Spread of germination [days] after 4 and 14 days in dependence on pleace of reproduction)

Tab. 8: Rovnoměrnost klíčení (dny) po 4 a 14 dnech v závislosti na ošetření semen (Spread of germination [days] after 4 and 14 days in dependence on seed treatment)

Závěr

1. Semena cukrovky množená na polských množitelských plochách ustupovala kvalitním odrůdám pocházejícím z polí jižní Evropy. Semena množená za hranicemi lépe, rychleji a mnohem rovnoměrněji klíčila v laboratoři a rovněž vykázala vyšší, mnohem rovnoměrnější a rychlejší polní vzcházivost v porovnání ze semeny z domácí reprodukce.

2. Použité způsoby ošetření (promytí a povzbuzení) ovlivnily pozitivně jakost zkoumaných semen obou proveniencí v porovnání s výchozím materiálem. Avšak semena množená v Polsku ani po ošetření se nevyrovnala jakostí semenům množeným v zahraničí.

3. V polních pokusech nebyly pozorovány rozdíly mezi zkoumanými odrůdami. V laboratorních pokusech lepší výsledky získala odrůda Jamira (oproti odrůdě Kawejana).

Literatura

Podlaski S., Chrobak Z. - Fizyczne podstawy kiełkowania nasion buraków cukrowych. Biul. IHAR, 202, 1997, 50-60.

Podlaski S. - The effect of seed properties on speed and spread of sugar beet field emergence and root quality. Zamyšleni nad rostlinnou výrobou. ČZU v Praze 1998, 117-120.

Wiśniewski W. Rynek nasion buraka cukrowego w Polsce. Postęp w uprawie buraka cukrowego i w jakości korzeni. Warszawa 4-5,09.1997,27-33.