VÝROBA A VYUŽITÍ ZRNA PŠENICE V POLSKU

Production and utilization of wheat grain in Poland

Jan Rozbicki, Marcin Pisarek, Stanisław Samborski

Katedra Agronomii SGGW, Warszawa

Summary

In wheat grain production in East European countries as compared to the EU countries there are large disproportions in the level of nitrogenous fertilizers and pesticides consumption, e.g. in Poland herbicides and fungicides usage is 4-times lower than in Germany and 8-times than in the Great Britain. In the period of last 20-years in the UE countries, wheat grain yield were continuously increasing and in 2006 will reach over 7.20 t/ha, and it raises grain production and export potential. The East European countries in the end of 90-ties noticed a small decrease in wheat grain yields because of very low nitrogen and pesticides usage. We conclude that in our region plant production and especially wheat production must reach a higher intensity.

Úvod

Ve světovém zemědělství je pšenice nejvíce pěstovaným druhem. V posledních pěti letech činila průměrná osevní plocha tohoto druhu 222,8 mil.ha, což odpovídá roční výrobě 591,3 mil.tun. Podíl Polska na světové produkci zrna pšenice je malý a činí v ročním průměru 8,73 mil.t, což je 1,48% z celosvětové výroby. Potřeba zrna pšenice činí v Polsku 9,5 - 9,7 mil.t ročně.Tato výroba a tím domácí soběstačnost byla dosažena na počátku 90tých let. Od té doby je již výroba pšenice nedostatečná, je labilní v rovnováze a dokrývá se importem. Cílem práce je analyzovat změny v produkci zrna pšenice v Polsku a to v porovnání se státy Evropské unie (EU) a s kandidáty na vstup do EU ze střední a východní Evropy.

Výměry, výnosy a produkce zrna

Výměra pšenice na světě je od počátku 70tých let stabilní a vykazuje jen malé výkyvy v závislosti na vývoji světových cen. Prognózy vydané komisí EU ukazují, že výměra osevů obilovin v EU v nejbližším pětiletí zůstane v rozsahu z roku 1999, tj. okolo 37 mil.ha. Nárůst výměry bude bržděn shodně s Agendou 2000 vyčlenění 10% ze základní výměry obilí, to je okolo 5 mil.ha půdy a systém sankcí v případě překročení základní výměry. S ohledem na perspektivu nízké ekonomické efektivnosti výroby ječmene se pravděpodobně zvětší výměra pšenice, jejíž výměra (18,1 mil.ha) je větší než prognózovaná plocha (16,9 mil.ha) na rok 2000. Předpokládané výnosy zrna obilí na rok 2006 činí v EU 5,88 t/ha a výnos pšenice překročí 7,20 t/ha. Další nárůst výnosu z jednotky plochy způsobí zvýšení produkce zrna obilí o 17-18 mil.t i exportního potenciálu EU. V roce 2000 EU vyprodukovalo 104,1 mil.t pšenice a největší výrobci jsou Francie s 37,4 mil.t, Německo 21,2 mil.t, Velká Britanie 16,5 mil.t zrna. Polsko se od počátku osmdesátých let zvýšil rozsah půdy oseté pšenicí o 38,2% (tab.1) a podle dlouhodobých prognóz bude osev nadále stoupat vzhledem k relativně velké ziskovosti výroby pšenice v porovnání s jinými plodinami. Podíl pšenice z osevu obilí činí v Polsku 30%, v EU průměrně 46%.

Tab. 1: Výměra a sklizně pšenice. Sown area and production of wheat (FAO 2000)

A - Výměra (tis. ha) Sown area (th. ha)

B - produkce (mil.t) Production (mln t)

( ) - Československo Czechoslovakia

Všeobecně výnos zrna pšenice v Polsku (3,31 t/ha) se přibližuje výnosům v zemích střední a východní Evropy (3,13 t/ha). Ve skupině zemí kandidujících na EU jsou z tohoto hlediska pozitivní výsledky v Chorvatsku (4,5 t), Česku (4,23 t), Slovenii (4,19 t) a Maďarsku (3,95 t/ha). Tyto země, například Česko, již v osmdesátých letech měly výnosy zrna přibližně jako v EU v těchto letech (obr.1). V devadesátých letech došlo v zemích střední a východní Evropy ke stagnaci a ke snížení výnosů z 1 ha.

Využití produkčních prostředků

Vedle organizačních příčin pro růst výýnosů pšenice, mimo vliv méně příznivých podmínek prostředí, je nutné zmínit nedostatek využití intenzifikačních faktorů (obr. 2 a 3). Například v Polsku činí využití herbicidů a fungicidů v letech 1993 - 1998 v průměru 0,52 kg v účinných látkách na 1 ha orné půdy a tím je 4x menší než v Německu a více než 8x nižší než ve Velké Britanii. O něco menší rozdíly vystupují v užití minerálních hnojiv (NPK celkem). Jednak země našeho regionu se na rozdíl od EU zásadně odlišují v množství dusíku pro hnojení zemědělci (obr.2). Nízký odběr dusíku rostlinami je hlavním důvodem, který limituje výnos pšenice.

S využitím simulační metody byl popsán potenciál výnosu zrna pšenice. Činí 10 t/ha ve Velké Britanii a Irsku, 8,23 t/ha ve Francii a Rakousku a 7,6 t/ha v Česku, Německu, Polsku, Slovensku a v Maďarsku. Tento výše uvedený rozdíl je příčinnou odezvou pouze klimatickými podmínkami. Pokud porovnáme skutečné a potenciální výnosy ukazují, že naše země jen ze 45% využívají možnosti zemědělské produkce. Z analyzovaných údajů vyplývá růst disproporcí v objemu produkce v EU a v zemích kandidátů na vstup do EU ze střední a východní Evropy.

Obr. 1: Výnosy zrna pšenice (t/ha) dle FAO 2000 / Wheat yield (t/ha)

Obr. 2: Výživa NPK v kg/ha orné půdy. FAO 2000 Consumption of Nitrogen and NPK in kg per ha of arable land (FAO 2000)

Obr. 3: Dávkování herbicidů a fungicidů na 1 ha o.p. (FAO 2000) Consumption of herbicides and fungicides in kg per ha of arable land.

Bilance produkce a využití zrna

Z celkového množství zrna pšenice užitého v Polsku (tab.2), který se zakládá na produkci i importu, je asi 45% užito v potravinářství a asi 42% v krmení, 1,6% na užití v průmyslu a 7% jako osivo.

Tab 2: Bilance zrna pšenice. Dle IER a GŽ, 2000. Balance of wheat grain.

Užití pšenice v potravinářství se trvale zvyšuje. Naopak užití v krmení závisí na rozměru živočišné výroby.

Závěr

V produkci zrna pšenice v zemích střední a východní Evropy ve vztahu k zemím EU jsou velmi velké disproporce v objemu dávek hnojiv dusíkatých, pesticidů. Například v Polsku je dávkování herbicidů a fungicidů 4x menší než v Německu a více než 8x menší než ve Velké Britanii. V zemích EU v posledních 20 letech systematicky rostly výnosy pšenice a prognózuje se, že v roce 2006 překročí 7,20 t/ha, což zvýší produkci zrna a exportní potenciál. Ve skupině zemí střední a východní Evropy, dochází v devadesátých letech trend poklesu výnosů z 1 ha. Nevelký nárůst produkce zrna v Česku, Polsku, byl dosažen zvýšením pěstitelské výměry. Nárůst výnosů pšenice v zemích střední a východní Evropy jde na vrub malého využití intenzifikačních faktorů, agrochemikálií. Jako nezbytná se jeví intenzifikace produkce.

Literatura

FAOSTAT, Agriculture: FAO Statistical Databases. Rzym. 2000.

Rabbinge R., van Diepen C.A.: Changes in agriculture and land use in Europe. European Journal of Agronomy 13 (2000) 85-99.

Rynek zbóż: Instytut Ekonomiki Rolnictwa i Gospodarki Żywnościowej, Warszawa, 2000.

Adres do korespondencji

Jan Rozbicki, Katedra Agronomii, SGGW, 02528 Warszawa, Rakowiecka 26/30, Polska, E-mail: rozbicki@delta.sggw.waw.pl