Týden v Evropě 1. - 7. 10. 2001

Týden v Evropě 1. - 7. 10. 2001

Stručné zprávy z EU

Důvěra v hospodářství zůstává v září stabilní

Jak v EU, tak v eurozóně zůstal ukazatel důvěry v hospodářství v září na stejné úrovni poté, co v srpnu zaznamenal v EU pokles o 0,8 bodu a v eurozóně o 0,4 bodu. Komise poprvé zveřejnila hodnotu revidovaného ukazatele důvěry v hospodářství. Je však třeba zdůraznit, že průzkum mezi podnikateli a spotřebiteli se provádí v prvních čtrnácti dnech každého měsíce, a proto většina odpovědí respondentů, v některých zemích dokonce všechny, dorazily ještě před 11. září. Teprve při zveřejnění říjnových výsledků příští měsíc bude možno posoudit vliv teroristických útoků na názory spotřebitelů a výrobců. Ukazatel důvěry v průmysl v září poklesl o 2 body v EU a o jeden bod v eurozóně. Důvěra spotřebitelů zůstala v EU stabilní a od srpna roku 1997 jde o její nejnižší úroveň. Ukazatel důvěry ve stavebnictví v září vzrostl o 3 body jak v EU, tak i v eurozóně. Ukazatel důvěry v maloobchod nyní představuje jednu ze složek ukazatele důvěry v hospodářství, v němž je mu přiřazena váha 20 %. V oblasti služeb došlo k mírnému poklesu o jeden bod v EU i v eurozóně. Úplné informace najdete na http://europa.eu.int/comm/economy_finance/document/eesuppb/firstresults.htm

EU zesiluje boj proti financování mezinárodního terorismu

Evropská komise předložila členským státům návrh, aby zmrazily všechny finanční prostředky v držení 27 organizací a jednotlivců podezřelých z podpory a financování teroristických činností. Navrhované nařízení Rady je závazný právní instrument, který se vztahuje na držení a převody finančních prostředků v rámci EU.

Předseda Komise Romano Prodi v této souvislosti prohlásil: “Jde o jedno z řady opatření přijaté Komisí jako bezprostřední reakce na strašlivé útoky na USA ze dne 11. září. Evropská unie je ve svém odhodlání jednotná a Komise bude nadále zajišťovat, aby evropské reakce byly vždy komplexní a konzistentní. V Evropě nesmí zůstat jediné místečko k úkrytu.”

[Podkladový text IP/01/1349]

Další směřování spotřebitelské politiky EU: Komise zahajuje veřejnou diskusi

Evropská komise přijala Zelenou knihu o etické obchodní praxi, ve které se zaměřuje na základní otázky ochrany spotřebitele. Cílem Zelené knihy je vyvolat širokou diskusi o možnostech kvalitnějšího fungování vnitřního trhu na bázi business-to-consumer (B2C, podnik směrem ke spotřebiteli). Popisuje dvě hlavní strategické možnosti dalšího vývoje úpravy obchodní praxe B2C v EU. První je strategie vycházející z další harmonizace, zaměřená na konkrétní otázky a navazující na přístup sledovaný v uplynulém dvacetiletí. Další možností je pak doplnění konkrétních legislativních opatření rámcovou směrnicí regulující obchodní praxi B2C. Zelená kniha také vyzývá k předkládání názorů na prioritní oblasti harmonizace a na různé koncepce případné rámcové směrnice. V neposlední řadě také navrhuje cesty k zajištění a zefektivnění uplatňování pravidel na ochranu spotřebitele. Zelená kniha je také na Internetu na adrese http://europa.eu.int/comm/consumers/policy/developments/fair_comm_pract/fair_comm_pract_index_en.html.

[Podkladový text IP/01/1354]

Vnitřní trh: Komise navrhuje nařízení, kterým by se zrušila omezení na propagaci prodeje

Evropská komise předložila Radě a Evropskému parlamentu návrh nařízení, jímž by se zrušila omezení na propagaci prodeje, která Komise na vnitřním trhu odhalila. Nařízením se odstraní překážky stojící v cestě přeshraniční obchodní propagaci. Tyto překážky vznikly v důsledku zákonných předpisů jednotlivých států o slevách, prémiích, propagačních dárcích, propagačních soutěžích a hrách. Návrh nařízení počítá s náhradou těchto zákonných předpisů jednotlivých států požadavky na transparentnost a informovanost, čímž se umožní volný pohyb. Vzhledem ke skutečnosti, že těchto propagačních nástrojů využívají všechny podniky (zejména malé a střední), nařízení představuje základní nástroj k usnadnění obchodní přeshraniční komunikace v rámci EU. Společného souboru základních pravidel vztahujících se na uplatňování cenově vázaných propagačních nástrojů je naléhavě zapotřebí, a to jak vzhledem k zavádění jednotné měny eur, tak i z hlediska vtělení Směrnice o elektronickém obchodování do legislativy jednotlivých států k lednu 2002. Plný text návrhu bude k dispozici na adrese http://www.europa.eu.int/comm/internal_market (hledejte pod hlavičkou What's New). [Podkladový text IP/01/1351]

Transevropská síť: Komise se zaměří na problematická místa a omezený počet významných projektů

V přímé návaznosti na novou Bílou knihu o dopravě Evropská komise navrhuje soustřední investičních prostředků na infrastrukturní projekty v rámci transevropských dopravních sítí, zaměřené na rozšíření úzkých míst a zamezení přetíženosti dopravních komunikací. Komise také navrhuje aktualizaci seznamu prioritních projektů a zvýšení minimální úrovně finančních prostředků poskytnutých Společenstvím na řadu zásadních investičních akcí na železnici a přeshraničních projektů v budoucích nových členských státech EU. “Záměrem této revize směrnic Společenství v oblasti transevropské sítě je uvolnění hlavních dopravních tepen a odstranění problematických míst, která síť zneprůchodňují v mnoha životně důležitých oblastech ekonomiky a našeho všedního života,” prohlásila Loyola de Palacio, místopředsedkyně Komise odpovědná za energetiku a dopravu. “K realizaci zásad Bílé knihy je revize zásadní,” dodala. Další informace naleznete na adrese http://europa.eu.int/comm/transport/themes/network/english/ten-t-en.html.

[Podkladový text IP/01/1357]

Komise rozhodla o poskytnutí částky ve výši 23 mil. eur na pomoc uprchlíkům při návratu do Chorvatska

Komise schválila program v hodnotě 23 mil. eur na pomoc uprchlíkům a osobám bez domova při jejich návratu zpět do Chorvatska. Jde o nejnovější příděl finančních prostředků v rámci celkového příspěvku Komise ve výši 80 mil. eur k procesu návratu uprchlíků do vlasti. Oznámený příděl by měl umožnit pěti tisícům osobám návrat do jejich předválečných domovů a zároveň podpořit hospodářství v oblastech, do nichž se vrátí. [Podkladový text IP/01/1360]

Anna Diamantopoulou chce vidět konkrétní výsledky akce Evropský rok hendikepovaných 2003

Komisařka odpovědná za zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou v pondělí 8. října požádá Radu na jejím zasedání v Lucemburku, aby urychleně přijala návrh Komise, aby byl rok 2003 vyhlášen Evropským rokem hendikepovaných. Organizátoři celoroční kampaně, na kterou Komise navrhla rozpočet ve výši 12 mil. eur, budou hledat podporu u politických a podnikatelských kruhů a osobností ze světa zábavy a sportu. K propagaci Roku se očekává až 10 tisíc akcí na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Diamantopoulou prohlásila: “Hlavním účelem Roku je dále prosazovat politickou agendu úplné integrace osob s hendikepem, kterou jsme stanovili vloni v dokumentu nazvaném K bezbariérové Evropě pro osoby s hendikepem.” Diamantopolou se také zúčastnila na düsseldorfského mezinárodním veletrhu RehaCare, který je největší expozicí svého druhu na světe. Na veletrhu promluvila na konferenci na téma “rehabilitace má přednost přes dlouhodobou závislostí na zdravotní péči”. Diamantopoulou dále prohlásila: “Neuvěřitelné je, že v dnešní době, v roce 2001, stále ještě nemáme jednotný trh v oblasti podpůrných pomůcek pro osoby s hendikepem. Systém sociálního zabezpečení některých států uplatňuje diskriminační pravidla, která zvýhodňují nákupy od domácích dodavatelů těchto pomůcek, např. kolečkové křesel. Tím se tato zařízení hendikepovaným osobám zbytečně prodražují. Proti této praxi budeme bojovat, kdekoliv ji zjistíme.”

EU hodlá urychlit přípravné práce na přistoupení Ruska k WTO v návaznosti na výsledky summitu EU-Rusko

Na summitu EU-Rusko, který se konal v Bruselu, Evropská komise souhlasila s urychlením příprav na přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO). Komise schválila seznam požadavků vůči Rusku. Seznam obsahuje oblasti, které je třeba vyjednat ještě do konce letošního roku tak, aby pracovní skupina WTO mohla znovu zahájit svou práci v Ženevě na počátku roku 2002. Po summitu komisař odpovědný za obchod Pascal Lamy prohlásil: “EU je hlavním obchodním partnerem Ruska, a proto velmi podporuje jeho cíl vstoupit do WTO. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli udělit tomuto procesu nový impuls a zavázali jsme se k přípravě komplexního seznamu našich požadavků, který bude Rusku předán nejpozději ke konci letošního roku. USA nás ujistily, že budou postupovat stejně. Přípravám přistoupení Ruska k WTO, probíhajícím v Ženevě, se proto na začátku příštího roku dostane nové dynamiky.” [Podkladový text IP/01/1362]

Podpora EU k budování důvěry ve fYROM

Komise dne 3. října 2001 v rámci svého mechanismu rychlé reakce přijala rozhodnutí financovat Program budování důvěry pro bývalou Jugoslávskou republiku Makedonie. Hlavním cílem programu, jehož rozpočet činí 10,3 mil. eur, je poskytnout urychlenou podporu realizaci rámcové dohody z Ohridu ze dne 13. srpna 2001, uzavřené hlavními politickými představiteli vládní koalice. Současná pomoc při realizaci dohody je velmi významná z hlediska snížení napětí mezi etnickými skupinami a k zamezení další eskalace konfliktu nebo dokonce jeho rozšíření do sousedních zemí. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úplnou ratifikací všech ústavních změn a nového zákona o místní samosprávě. [Podkladový text IP/01/1368]

Komise vyčlenila 5 mil. eur jako naléhavou pomoc pro palestinská území

Evropská komise uvolnila dalších 5 mil. eur v rámci humanitární pomoci obětem pokračující krize na Západním břehu a v pásmu Gazy. O život přišlo více než 500 Palestinců, zraněno jich bylo přes 14 tisíc od nového vzplanutí bojů v září roku 2000. Kromě toho se neustále zhoršuje hospodářská a sociální situace, což vede k rychlému zhoršování podmínek každodenního života velké části obyvatelstva. Pomoc bude poskytnuta prostřednictvím Úřadu pro humanitární pomoc ECHO, který spadá do působnosti komisaře Poula Nielsona. [Podkladový text IP/01/1368]

Zprávy Eurostatu

Nezaměstnanost v eurozóně zůstává na 8,3 %, v EU15 na 7,6 %

Sezónně korigovaná míra nezaměstnanosti v eurozóně se od července nezměnila a v srpnu 2001 zůstala na úrovni 8,3 %. V srpnu 2000 činila 8,7 %. Míra nezaměstnanosti v EU15 činila v srpnu 7,6 % a v porovnání s červencem se nezměnila. V srpu 2000 dosahovala 8,1 %. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v Nizozemsku (2,2 % v červenci), Lucembursku (2,5 %), Irsku (3,8 %), Rakousku (3,9 %), Dánsku (4,3 %) a Portugalsku (4,4 %). S nezaměstnaností ve výši 13 % zůstává v EU na čele Španělsko. K relativně největšímu meziročnímu poklesu nezaměstnanosti došlo v Nizozemsku (z 2,9 % v červenci 2000 na 2,2 % v červenci 2001), Švédsku (z 5,8 % na 4,7 %), Itálii (z 10,4 % na 9,4 %) a Francii (z 9,3 % na 8,5 %). [Podkladový text 101/2001]

Index cen průmyslových výrobců poklesl v eurozóně a v EU15 o 0,1 %

Index cen průmyslových výrobců poklesl v srpnu ve srovnání s červencem v eurozóně o 0,1 %. Také v EU15 poklesly ceny o 0,1 %. V červenci zaznamenal tento index pokles o 0,5 % v obou oblastech. Ve srovnání se srpnem 2000 se v srpnu 2001 ceny průmyslových výrobců zvýšily o 1,7 % v eurozóně a o 1,6 % v EU15, což potvrzuje zpomalování cenového nárůstu zaznamenávaného již od října 2000. [Podkladový text 102/2001]

Objem maloobchodu se v eurozóně zvýšil o 1,3 %, v EU15 o 2,3 %

V meziročním srovnání se v červenci 2001 zvýšil objem maloobchodu v eurozóně o 1,3 % a v EU15 o 2,3 %, uvádí Eurostat ve svých odhadech. Ve srovnání s červnem 2001 se prodej zvýšil o 9,3 % v eurozóně a o 1,3 % v EU15. [Podkladový text 103/2001]

Druhé čtvrtletí roku 2001 ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2000: osobní náklady v eurozóně vzrostly o 2,7 %, v EU15 o 3,1 %

Celkové hodinové osobní náklady v celé ekonomice eurozóny vzrostly v nominálním vyjádření ve druhém čtvrtletí roku 2001 o 2,7 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V prvním čtvrtletí 2001 činil tento nárůst po revizi 3,1 %, v EU15 dosáhl 3,1 % oproti revidovanému nárůstu o3,6 % v předchozím čtvrtletí. [Podkladový text 104/2001]

Zprávy o rozšíření

Rozšíření EU musí být úspěšné

Komisař odpovědný za rozšíření Günter Verheugen ve svém projevu dne 30. září na sjezdu britské Labour Party v Brightonu prohlásil: “Našim konečným cílem je natolik ekonomicky a politicky silná Unie, aby všem svým členům nabídla mír a bezpečí, vysokou sociální úroveň, kulturní rozmanitost a kvalitní životní prostředí. To je naše představa rozšířené EU. V této fázi není vhodné spekulovat o tom, které země vstoupí do EU jako první a kdy. Mohu však říci, že deset z dvanácti zemí, se kterými vedeme jednání, usilují o uzavření těchto jednání do konce roku 2002. Jsem pro pružnou úpravu vyjednávání tak, aby tyto mladé společnosti nebyly přetíženy. Kandidátským zemím bychom pokud možno měli pomáhat, a ne je zatěžovat dalším podstatnými požadavky na rozpočet. Umožní jim to lépe reagovat na výzvu k vytváření sociálně inkluzivní demokratické společnosti s využitím vlastních prostředků. Pevně věřím, že právě to je pro rozšířenou EU významné.” [Plný text projevu: SPEECH/01/423]

Komise vítá pokrok v jednání o přistoupení, dosažený v době od přijetí “silniční mapy”

“Silniční mapa”, tj. harmonogram zbývajících vstupních jednání, která byla schválena na zasedání Evropské rady v prosinci roku 2000 v Nice a od té doby probíhá její realizace, se prokázala jako úspěšná. Vyjednáváním vdechla novou dynamiku tím, že umožnila podstatný pokrok v několika, často obtížných otázkách, včetně ochrany životního prostředí, volného pohybu osob a volného pohybu kapitálu. Žadatelským zemím vyslala jasný signál, že jejich úsilí stojí za to. Dosažený pokrok umožnil Evropské unii na červnovém summitu v Goteborgu stanovit si cíl zajisti účast kandidátských zemí na volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 již jako členů EU. Zvláštní zasedání Evropské rady dne 19. října 2001 v Gentu dává příležitost k posouzení způsobu realizace harmonogramu během první poloviny doby existence “silniční mapy”. Evropská komise za tím účelem na základě iniciativy komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena přijala “průběžné posouzení realizace strategie rozšíření”, které posuzuje pokrok dosažený ve vstupních jednáních týkajících se kapitol zařazených do harmonogramu na rok 2001.

Fischler formuluje úkoly v zemědělském odvětví

Franz Fischler, komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov, formuloval na semináři v Bruselu 25. září, v čem vidí “hlavní problémy, jimž čelí kandidátské země na cestě k rozšíření” v jeho resortu.

Především se jedná o zavedení acquis v zemědělství a Fischler zdůraznil, že si vyžádá nezanedbatelnou politickou vůli, administrativní kapacitu, stejně jako schopnost vyrovnat se s odporem ze strany zemědělců. Bude nutné zavést takovou legislativu, která umožní přizpůsobit zemědělství a zpracování potravin v kandidátských zemích technickým standardům a pravidlům ochrany zdraví Evropské unie. To si vyžádá investice a lepší vybavení, a bude nutné vytvořit vhodné domácí prostředí umožňující investovat do potravinového průmyslu.

Druhou prioritou je odstranění překážek obchodu se zemědělskými potravinovými produkty mezi EU a budoucími členskými státy a liberalizace trhu, a to pomocí zrušení překážek obchodu na obou stranách. Doposud tzv. “oboustranně nulové dohody” pomohly liberalizovat okolo 80 % exportu kandidátských zemí, ale “přesto stále ještě zbývá ujít kus cesty”, řekl komisař Fischler.

Dalším Fischlerovým zájmem je požadavek, aby vlády vytvořily ve venkovských oblastech vhodné podmínky pro podnikatele. “Vzdělání je pro lidi žijící ve venkovských oblastech velice důležité, stejně jako zavedení kvalitní informační sítě. Malá venkovská města se tak stanou pro investory atraktivnějšími,” řekl. Zároveň se musí reorganizovat zemědělské a zpracovatelské odvětví: “Být členem EU znamená vstoupit na velký a konkurenční trh, kde více než 400 milionů spotřebitelů chce platit rozumné ceny za kvalitní zboží. Pro zemědělce to bude znamenat zásadní změny”.

Nakonec komisař poznamenal: “Je nutné si uvědomit, že mnoho lidí ve venkovských oblastech kandidátských zemích se cítí ohroženo vstupem jejich země do EU”, a “…abychom se s tím vypořádali, potřebujeme efektivní informační strategii.” Podle jeho názoru by se k přebudování zemědělství a obchodu v zemědělství mělo přistupovat jako k vhodné příležitosti a naprosté nutnosti... “Chtějí-li země být schopné konkurovat, nezbytně musí nastolit změny, ať už se vstupem nebo nezávisle na něm,” řekl. Dosud se dostatečně nedoceňuje fakt, že výsledek bude z ekonomického hlediska kladný, povede k větší dynamičnosti venkovského hospodářství a vytvoří více pracovních míst ve sféře obchodu zemědělskými potravinovými výrobky.

V souvislosti s vyjednáváním o rozšíření v oblasti zemědělství komisař Fischler řekl, že hlavní problémy se soustřeďují kolem otázky přímých plateb zemědělcům, úrovně informovanosti a výrobních kvót. “Otázku přímých plateb budeme řešit při dalších vyjednáváních, protože se stále ještě vyjasňuje mnoho dalších faktorů. Např. referenční úrovně a výrobní kvóty v EU jsou založené na historických úrovních. Většina kandidátských zemích požadovala úrovně přesahující současnou výrobu. Rovněž požadovaly výjimky pro mnohé oblasti. Nyní mohu říci, že výjimky ve veterinární a fytosanitární oblasti jsou nepřípustné... Otázky plateb a výroby jsou na druhou stranu součástí obvyklého procesu vyjednávání a jistě se vyjasní v následujících měsících.”

Čeští, polští, bulharští občané mohou uplatňovat právo podnikat u národních soudů

Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora se mohou občané Polska, České republiky a Bulharska obrátit přímo na soudy členských zemí EU a obhajovat zde své právo na podnikání, které je jim zaručeno v asociačních dohodách uzavřených mezi těmito zeměmi a Evropskou unií. Jinými slovy, soudní dvůr říká, že asociační dohody udělují právo provádět činnosti průmyslové a obchodní povahy, volná řemesla, profesní činnosti a podporují je v samostatně výdělečné činnosti. Členské státy si však zachovávají právo regulovat vstup a pobyt obyvatel těchto zemí. Případy, které přivedly tuto záležitost až k Evropskému soudnímu dvoru, zahrnují soudní řízení mezi státními příslušníky Polska, České republiky a Bulharska a Spojeným královstvím. Asociační dohody zakazují diskriminaci samostatně výdělečných občanů těchto zemí nebo osob, které zakládají a řídí firmy na základě národnosti; tito občané mají nárok na zacházení, které není o nic méně výhodné než zacházení, jež bylo přiznáno společnostem a občanům členských států. Znamená to, že členské státy nemohou odmítnout vstup nebo pobyt občanovi některé z těchto zemí, chce-li zde zřídit podnik: žádná imigrační omezení z důvodu národnosti nebo místa bydliště nebo jakákoliv jiná obecná omezení se nesmí využívat jako důvod k upření práva provozovat činnost, neboť samostatně výdělečná osoba patří mezi kategorie, které jsou z ekonomických důvodů zohledňovány v souvislosti s trhem práce. Národní systém přednostní kontroly za účelem zjištění podstaty zamýšlené činnosti (vyhodnocení odpovídajících finančních zdrojů a šancí na úspěch se provádí prostřednictvím detailního prověřování) je s asociačními dohodami slučitelný.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz