Sledování cen zemědělských komodit v zemích EU a CEFTA za 1. čtvrtletí 2001

1. Obiloviny

Průměrná exportní cena pšenice (US, No. 2, SRW, fob Gulf) v průběhu ledna a února 2001 oslabila z 112 USD/t na 108 USD/t (z 4 167 na 4 013 Kč/t). Na přelomu února a března 2001, po zveřejnění zprávy IGC o snížení odhadu světové produkce pšenice a o očekávaném meziročním nárůstu spotřeby, pšenice mírně posílila až na 114 USD/t (4 260 Kč/t), do konce března pak znovu oslabila na hodnotu 108 USD/t (4 164 Kč/t). V lednu až březnu 2000 se exportní cena pšenice pohybovala od 89 do 99 USD/t.

Cena pšenice pro květnový termín 2001 obchodovaná na CBOT v druhém lednovém týdnu 2001 nejprve posílila na 110 USD/t (4 102 Kč/t), do konce února pak došlo k poklesu na 99 USD/t (3 766 Kč/t). Na počátku března 2001 mírně posílila na 103 USD/t a do konce března opět oslabovala a propadla se až na 93 USD/t (3 598 Kč/t).

Exportní cena kukuřice (US, No. 3 Yellow, fob Gulf) během prvních šesti týdnů roku 2001 oslabovala ze 103 USD/t (3 882 Kč/t) na 92 USD/t (3 419 Kč/t), během února a března se pohybovala mezi 90 - 96 USD/t a v posledním březnovém týdnu činila 92 USD/t (tj. 3 547 Kč/t). Ceny kukuřice na chicagské burze (pro květnový termín 2001) v průběhu ledna až března 2001 oslabovaly z 89 USD/t (tj. 3 314 Kč/t) na 80 USD/t (tj. 3 077 Kč/t). Situace na trhu byla ovlivňována očekáváním snižujících se exportů USA a rostoucích zásob v USA, které jsou podle USDA nejvyšší od roku 1992.

Případný vzestup cen by mohl být dále omezován přetrvávajícími obavami ze slabé poptávky a odbytu úrody v důsledku krize BSE a rozšiřující se slintavky a kulhavky. Podle Oil Worldu k nejistotě na trhu a současným slabým cenám krmných obilovin, sóji a krmných směsí přispěly obavy z dalšího šíření slintavky a kulhavky nejen v Evropě, ale i do dalších zemí.

Průměrná cena zemědělských výrobců pšenice chlebové v SRN od ledna do února 2001 nejprve mírně posilovala z 23,29 DEM/100 kg (4 186 Kč/t) na 23,53 DEM/100 kg (4 158 Kč/t), do konce března 2001 pak oslabila na 23,23 DEM/100 kg (4 082 Kč/t). V rámci uvedeného průměru byly zaznamenány cenové rozdíly mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Nejnižší cena byla na počátku ledna 2001 dosažena v Bádensko-Würtenbersku (22,00 DEM/100 kg, tj. 3 955 Kč/t), nejvyšší ve Šlesvicko-Holštýnsku (24,55 DEM/100 kg, tj. 4 413 Kč/t). V posledním březnovém týdnu se cena nejníže pohybovala v Porýní-Falci (21,55 DEM/100 kg, tj. 3 787 Kč/t), nejvyšší cena byla zaznamenána v Hannoveru (24,40 DEM/100 kg, tj. 4 288 Kč/t).

Průměrná CZV pšenice krmné v SRN v období ledna - března 2001 kolísala v rozmezí 21,94 - 22,36 DEM/100 kg, resp. 3 944 - 3 970 Kč/t. Nejnižších hodnot bylo v prvním lednovém týdnu 2001 dosaženo v Bádensko-Würtenbersku (20,00 DEM/100 kg, tj. 3 595 Kč/t), nejvýše se cena vyšplhala ve Weser-Ems (23,10 DEM/100 kg, tj. 4 152 Kč/t). V březnu se ceny nejníže pohybovaly v Porýní-Falci (20,05 DEM/100 kg, tj. 3 523 Kč/t), nejvýše v Hannoveru (23,10 DEM/100 kg, tj. 4 059 Kč/t).

U krmného ječmene byla v SRN počátkem ledna 2001 průměrná CZV 21,25 DEM/100 kg (3 820 Kč/t), nejnižší cena (20,00 DEM/100 kg, tj. 3 595 Kč/t) byla zaznamenána v Bádensko-Würtenbersku, nejvyšší ve Vestfálsko-Lippe (22,20 DEM/100 kg, tj. 3 991 DEM/100 kg). K počátku února 2001 průměrná cena ZV posílila na 21,66 DEM/100 kg, pak postupně oslabovala a v posledním březnovém týdnu činila 21,38 DEM/100 kg (3 757 Kč/t). Na konci března 2001 byla nejnižší cena zaznamenána v Bádensko-Würtenbersku (20,00 DEM/100 kg, tj. 3 514 Kč/t), nejvýše se cena pohybovala ve Weser-Ems (22,30 DEM/100 kg, tj. 3 919 Kč/t).

Průměrná cena zemědělských výrobců ječmene sladovnického v SRN během ledna 2001 nejprve posílila z 28,17 DEM/100 kg (5 064 Kč/t) na 29,14 DEM/100 kg (5 231 Kč/t), v průběhu února až března 2001 pak oslabovala až na 28,18 DEM/100 kg (4 952 Kč/t). V prvním lednovém týdnu 2001 uvádělo nejnižší cenu Meklenbursko-Pomořansko (25,60 DEM/100 kg, tj. 4 602 Kč/t), nejvyšší Sársko (30,00 DEM/100 kg, tj. 5 393 Kč/t). Na konci března 2001 byla nejnižší cena zaznamenána rovněž v Meklenbursko-Pomořansku (26,80 DEM/100 kg, tj. 4 709 Kč/t), nejvyšší v Duryňsku (29,05 DEM/100 kg, tj. 5 105 Kč/t).

Ceny potravinářské pšenice na vybraných burzách v SRN v lednu - březnu 2001 mírně oslabovaly z 26,05 DEM/100 kg na 24,90 DEM/100 kg. Při porovnání s cenovou hladinou stejného období roku 2000 byly ceny v týdnu do 25. 3. 2001 o 1,95 DEM/100 kg nižší.

Cena ZVpšenice potravinářskév ČR v období ledna až března 2001 posílila z 3 800 Kč/t na 4 140 Kč/t. V porovnání s koncem března 2000 dosahovala o 980 Kč/t vyšší hodnoty. Průměrná měsíční cena ZV pšenice krmné činila v ČR v lednu 2001 3 210 Kč/t, cena ječmene krmného 2 965 Kč/t a ječmene sladovnického 4 475 Kč/t.

Na Plodinové burze Brno došlo v období ledna až března 2001 k posílení cen všech obilovin v paritě A i B. U pšenice potravinářské o 156 Kč/t, ječmene krmného o 374 Kč/t a u kukuřice o 142 Kč/t. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u pšenice krmné, kde PBB registrovala velkou převahu poptávky nad nabídkou a cena ve sledovaném období posílila o 448 Kč/t. V porovnání s obdobím leden - březen 2000 jsou ceny pšenice potravinářské v lednu - březnu 2001 vyšší o 850 - 972 Kč/t, u pšenice krmné o 975 - 1260 Kč/t.

Pokračující nárůst cen potravinářského obilí bude od počátku dubna příčinou zdražení základních pekárenských výrobků zhruba o 6 až 7 %, cenový nárůst u cukrářských výrobků by měl být menší, mezi 2 až 3 %. (Lit.15)

2. Olejniny

Podle Oil Worldu loňské nízké ceny vedly k poklesu ploch osetých řepkou a slunečnicí, a tím k jejich omezené nabídce a prudkému poklesu zásob v letošním roce. Tento stav by měl podpořit oživení cen. Podle Agra Europe by měla být produkce řepky v roce 2001 až o 13 % nižší než v rekordním roce 1999.

Cena evropské řepky (“00” Cif Hamburg, nejnižší nabídková cena) v průběhu ledna a poloviny února 2001 oslabila z 203 USD/t na 187 USD/t (tj. z 7 553 na 7 008 Kč/t). Po zbytek sledovaného období mírně posilovala a v posledním březnovém týdnu činila 195 USD/t (7 518 Kč/t). V porovnání s rokem 2000 byla k 1. 4. 2001 cena řepky o 4 USD/t nižší. Podle odhadů Oil Worldu by se mohla v květnu a červnu 2001 cena řepky vyšplhat až na 215 USD/t.

Cena řepky na termínovaném trhu MATIF v Paříži (pro květnový termín 2001) činila v prvním lednovém týdnu 2001 21,23 EUR/100 kg (7 464 Kč/t), v průběhu ledna a února kolísala mezi 20,15 - 20,80 EUR/100 kg. V březnu 2001 začala opět posilovat a v posledním březnovém týdnu dosáhla hodnoty 21,85 EUR/100 kg (7 509 Kč/t).

Ceny zemědělských výrobců řepky v SRN v lednu až březnu 2001 oslabily z 38,45 DEM/100 kg na 36,81 DEM/100 kg (tj. z 6 912 na 6 468 Kč/t). V porovnání s hodnotou dosaženou na konci března 2000 byla cena řepky o 3,71 DEM/100 kg vyšší.

Cena řepky na vybraných burzách v SRN v průběhu ledna 2001 oslabila ze 41,60 DEM/100 kg na 38,70 DEM/100 kg (resp. z 7 478 na 6 997 Kč/t), během února a března 2001 posílila na 41,30 DEM/100 kg (7 296 Kč/t). Ve srovnání s hodnotou dosaženou v březnu 2000 byly ceny k 25.3.2001 o 2,85 DEM/100 kg vyšší.

Průměrná měsíční cena zemědělských výrobců řepky v ČR činila v lednu 2001 6 822 Kč/t. Na Plodinové burze Brno kolísala v lednu až březnu 2001 cena řepky v paritě B mezi 7 150 Kč/t a 7 300 Kč/t. Na konci března 2000 cena řepky činila 5 950 Kč/t.

Na základě nařízení vlády ČR č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu (tzv. “set-aside”), schválilo Prezidium SZIF 2. 3. 2001 návrh na stanovení ceny takto vypěstované řepky. Nákupní cena řepky byla schválena ve výši 4 200 Kč/t + DPH v paritě B. Plánovaný nákup řepky je 230 000 tun, tzn., že SZIF nakoupí 2,3 tuny řepky z každého hektaru orné půdy uvedené do klidu.

3. Brambory

Ceny zemědělských výrobců brambor konzumních pozdních (tř. 2+3) v SRN v období ledna až března 2001 oslabily ze 7,05 DEM/100 kg na 6,20 DEM/100 kg (tj. z 1 267 na 1 095 Kč/t). Na konci ledna 2001 německé Ministerstvo zemědělství vydalo zpřesňující údaje o produkci a označilo poslední německou sklizeň za rekordní. Po celé sledované období se zásoby pohybovaly na velmi vysoké úrovni a nabídka výrazně převyšovala poptávku. Ve srovnatelném období roku 2000 se CZV pohybovaly mezi 7,55 DEM/100 kg a 11,75 DEM/100 kg (tj. mezi 1 376 - 2 174 Kč/t).

CZV výrobců brambor konzumních pozdních odrůdy Bintje v Belgii v období ledna až března 2001 posílily z 187,50 BEF/100 kg na 200,50 BEF/100 kg (tj. z 1 634 na 1 717 Kč/t). Ceny ZV ve Velké Británii v období ledna - března 2001 rovněž posílily, z 118,97 GBP/t na 125,05 GBP/t (tj. z 6 626 na 6 930 Kč/t).

Na burze v Amsterdamu cena pro odrůdu Bintje (pro dubnový termín 2001) v prvních pěti týdnech roku 2001 oslabila z 7,45 EUR/100 kg na 6,90 EUR/100 kg (resp. z 2 619 na 2 398 Kč/t), po zbytek sledovaného období posilovala a na konci března 2001 uzavírala pro dubnový termín hodnotou 7,90 EUR/100 kg (tj. 2 715 Kč/t). V porovnání s březnem 2000 byla cena v týdnu do 1. 4. 2001 o 2,65 EUR/100 kg vyšší.

Na burze v Londýně cena pro nespecifikované odrůdy od počátku roku 2001 oslabovala a na konci března pro dubnový termín 2001 činila 100,00 GBP/t (tj. 5 524 Kč/t), pro červnový termín uzavírala na 134,00 GBP/t (tj. 7 402 Kč/t).

Ceny zemědělských výrobců brambor byly ve sledovaných zemích SVE v lednu až březnu 2001 značně rozdílné. Při porovnání s cenou zemědělských výrobců v ČR byla na konci března 2001 na výrazně vyšší úrovni CZV v Makedonii (10 220 Kč/t), Estonsku (5 467 Kč/t) a v Lotyšsku (5 272 Kč/t). V Litvě dosahovala CZV 3 842 Kč/t a nejblíže byla ceně zemědělského výrobce v ČR cena ZV v Polsku, která činila 2 804 Kč/t.

Ceny zemědělských výrobců brambor v ČR v lednu až březnu 2001 kolísaly v intervalu 2 480 - 2 920 Kč/t, velkoobchodní ceny mezi 3 660 - 4 000 Kč/t a ceny spotřebitelské v rozmezí 6 990 - 7 270 Kč/t. V prvním čtvrtletí roku 2000 se ceny ZV brambor v ČR pohybovaly o 1 300 - 1 410 Kč/t výše.

4. Cukr

Podle odhadů F. O. Licht by měla světová produkce za období 2000/01 dosáhnout 128,3 mil. tun v hodnotě suroviny, což je o 6 mil. tun méně v porovnání s obdobím 1999/2000. Světová spotřeba cukru by se měla navzdory poměrně vysokým cenám a očekávanému nižšímu ekonomickému růstu proti loňskému roku zvýšit o 1,8 %. Zásoby by měly do konce období 2000/01 poklesnout na 13 mil. tun, což je v porovnání s minulým rokem o 3 mil. tun méně, přesto zůstanou stále velmi vysoké. Ceny cukru by mohly podle odhadů F. O. Licht ovlivnit omezené možnosti vývozu tradičně exportujících zemí - Brazílie, Thajska a Austrálie. V období 2001/2002 se očekává, že se ceny budou udržovat na stabilní úrovni nebo posílí, v závislosti na vývoji počasí.

V průběhu ledna až března 2001 ceny cukru na světových trzích oslabovaly. Denní cena bílého cukru na burze v Londýně dosahovala na počátku ledna 2001 úrovně 249 USD/t, do konce března 2001 pak poklesla na 226 USD/t. V porovnání s cenovou hladinou stejného období roku 2000 se ceny v lednu až březnu 2001 udržovaly přibližně o 30 - 45 % výše.

Denní cena surového cukru na burze v New Yorku činila na počátku ledna 2001 234,6 USD/t, do konce března 2001 oslabila na 210,8 USD/t. Ve stejném období loňského roku se cena pohybovala v intervalu 116,4 - 131,8 USD/t.

V České republice zrušil 14. 2. 2001 Ústavní soud vládní nařízení č. 51/2000 Sb., k regulaci výroby cukrovky a cukru, které schválila vláda loni v únoru. Podle Ústavního soudu nařízení omezovalo svobodné podnikání formou, kterou Zákon o zemědělství, o který se nařízení opíralo, nepředpokládá ani neupravuje.

Dne 7. 3. 2001 vláda schválila návrh nařízení o produkčních kvótách cukru na období 2001/2002 až 2004/2005, kterým se v ČR od 1. září 2001 znovu zavádí systém regulace cukerného trhu. Základem organizace trhu jsou minimální cena cukru a cukrovky a produkční kvóty. Národní produkční kvótu stanovuje návrh na 505 tisíc tun ročně, což umožní pěstování cukrovky na ploše 75 tisíc hektarů.

5. Jatečná zvířata a maso

Jatečný skot

V důsledku pokračující hrozby BSE jsou podle Agra Europe predikce pro trh s hovězím masem v EU pro rok 2001 obtížné. Poptávka se v jednotlivých zemích denně mění v závislosti na tom, co se spotřebitelé dovědí z médií. V důsledku přetrvávající nízké poptávky je zřejmé, že bude třeba ve střednědobém období snížit produkci. Spotřeba hovězího masa byla na konci března 2001 v EU v průměru o 25 % nižší než v říjnu 2000, kdy krize BSE vypukla. Největší pokles spotřeby hovězího masa byl zaznamenán v SRN (60 %), Itálii (42 %) a Španělsku (35 %). Naproti tomu ve Velké Británii spotřeba o 3 % vzrostla. Ve Velké Británii navíc počátkem roku 2001 propukla v chovech prasat epidemie slintavky a kulhavky (FMD), která se šíří do dalších zemí.

Průměrné ceny jatečného skotu (ž.hm.) na reprezentativních trzích EU v průběhu prvního čtvrtletí 2001 oslabily z 1 099 EUR/t na 1 079 EUR/t (tj. z 38 621 na 37 288 Kč/t). Cena v posledním březnovém týdnu roku 2000 byla na úrovni 1 303 EUR/t (tj. 46 341 Kč/t). V SRN reprezentativní cena skotu poklesla během ledna 2001 z 812 EUR/t na 604 EUR/t (resp. z 28 530 na 20 999 Kč/t), v únoru a březnu pak rostla a k 1. 4. 2001 činila 728 EUR/t (tj. 25 165 Kč/t). Ve Velké Británii ceny skotu v lednu až březnu 2001 poklesly z 1 400 EUR/t na 1 263 EUR/t (resp. z 49 237 na 43 639 Kč/t). V 11. týdnu 2001 průměrné tržní ceny skotu v SRN a Nizozemsku dosáhly nad 60 % intervenční ceny a dostaly se z tzv. bezpečné sítě, kdy mají výrobci nárok na výpomoc.

Ceny zemědělských výrobců jatečných býků v SRN v průběhu ledna 2001 oslabily z 2,31 DEM/kg na 1,86 DEM/kg (tj. z 41 599 na 33 020 Kč/t ž.hm.), v únoru a březnu pak rostly a k 1. 4. 2001 dosahovala cena 2,28 DEM/kg (40 064 Kč/t) a byla o 0,75 DEM/kg nižší než v posledním březnovém týdnu 2000.

Ceny ZV jatečných krav (ž.hm.) v SRN v průběhu ledna 2001 také oslabily (z 1,49 DEM/kg na 1,27 DEM/kg, resp. z 26 827 na 22 639 Kč/t), do konce března 2001 pak cena vzrostla na 1,50 DEM/kg (tj. 26 314 Kč/t). Při porovnání s cenovou úrovní stejného období v roce 2000 byly ceny u jatečných krav o 0,47 DEM/kg nižší.

V průběhu ledna 2001 byl v SRN rovněž zaznamenán pokles CZV jatečných jalovic (ž.hm.) z 2,06 DEM/kg na 1,53 DEM/kg (resp. z 36 945 na 27 162 Kč/t), do konce března 2001 pak cena mírně vzrostla na 1,72 DEM/kg (tj. 30 291 Kč/t). Při porovnání s cenovou úrovní stejného období v roce 2000 byly ceny jatečných jalovic o 0,73 DEM/kg nižší.

V ČR došlo v souvislosti s obavami z nemoci BSE rovněž k poklesu poptávky po hovězím mase. U CZV jatečných býků došlo v lednu až březnu 2001 ke snížení z 39,77 Kč/kg na 33,09 Kč/kg ž.hm. Na konci března 2000 cena činila 38,86 Kč/kg ž.hm. V prvním čtvrtletí 2001 zaznamenaly ceny ZV jatečných krav rovněž pokles, z 27,01 Kč/kg na 22,68 Kč/kg ž.hm. Ceny ZV jatečných jalovic se vyvíjely obdobně, od ledna do března 2001 poklesly z 30,10 Kč/kg na 25,88 Kč/kg ž.hm. Na konci března 2001 se CZV v ČR ve všech kategoriích pohybovaly o 13 až 17 % níže než ceny ZV v SRN.

Ceny zemědělských výrobců jatečných býků ve všech sledovaných zemích SVE, kromě Lotyšska, v období ledna až března 2001 oslabovaly. V porovnání s ČR byly ceny na konci března 2001 na vyšší úrovni v Makedonii (53 646 Kč/t) a na Slovensku (36 319 Kč/t). Na nižší úrovni se pohybovaly ceny v Lotyšsku (29 499 Kč/t), v Maďarsku (29 281 Kč/t) a v Polsku (26 567 Kč/t).

Jatečná prasata

Ceny na chicagské komoditní burze CME (j.hm.) od ledna 2001 posilovaly a kontrakt na celé vepře s dodáním v dubnu 2001 k 18.3.2001 dosáhl 67,60 US centů/lb, resp. 1 490 USD/t (55 925 Kč/t). Kontrakt s dodáním v červnu 2001 k 25. 3. 2001 dosáhl výše 70,70 centů za libru, resp. 1 559 USD/t. Příčinou růstu cen bylo mimo jiné očekávání zvýšené evropské poptávky po vepřovém mase z USA v důsledku šíření BSE a slintavky a kulhavky.

Přestože se v důsledku prudce klesající poptávky po hovězím mase očekával nárůst cen vepřového masa, ceny zemědělských výrobců prasat (ž.hm.) v zemích EU v lednu 2001 mírně oslabovaly. V SRN poklesla v druhé polovině ledna 2001 CZV prasat na 1,97 DEM/kg (tj. 35 687 Kč/t), v Nizozemsku na 2,50 NLG/kg (tj. 40 116 Kč/t). Teprve na konci ledna došlo k obratu, ceny začaly prudce růst a v posledním březnovém týdnu 2001 činila CZV v SRN 2,61 DEM/kg (tj. 45 787 Kč/t), v Nizozemsku 3,65 NLG/kg (tj. 57 225 Kč/t).

Průměrné ceny jatečných prasat (j.hm.) na reprezentativních trzích EU od počátku ledna 2001 k 18. březnu 2001 zpevnily z 1 591 EUR/t (tj. 55 932 Kč/t) na 2 014 EUR/t (tj. 69 737 Kč/t). V porovnání s cenou jatečných prasat na reprezentativních trzích EU dosaženou v březnu 2000 došlo k nárůstu o 709 EUR/t (23 333 Kč/t). V SRN cena od ledna do března 2001 posílila z 1 653 EUR/t na 2 155 EUR/t (tj. z 58 132 na 74 622 Kč/t). V porovnání s březnem 2000 se jedná o nárůst 844 EUR/t (28 004 Kč/t). Ve Velké Británii cena kolísala a v týdnu do 18. 3. 2001 činila 1 587 EUR/t (tj. 54 950 Kč/t).

Vysoký nárůst cen vepřového masa je důsledkem zejména pokračující krize BSE, v jejímž důsledku došlo k odklonu spotřebitelů od nákupu hovězího masa a vzrostla poptávka po mase vepřovém. Podle odhadů ZMP bude v letošním roce produkce vepřového masa v EU nižší než loni a omezená nabídka by mohla přispět k dalšímu nárůstu cen. (Lit.4)

Při porovnání cen zemědělských výrobců jatečných prasat (ž.hm.) v ČR (39 180 Kč/t) s cenami realizovanými ve sledovaných zemích SVE (ž.hm.) byla v týdnu do 25. března 2001 na výrazně vyšší úrovni CZV v Makedonii (50 384 Kč/t), Litvě (48 425 Kč/t), Lotyšsku (47 734 Kč/t) a v Polsku (40 697 Kč/t). Pod úrovní cen ZV v ČR byly ceny v Maďarsku (38 762 Kč/t) a na Slovensku (36 706 Kč/t).

Průměrná CZV v ČR v průběhu ledna až března 2001 kolísala mezi 39,10 - 39,69 Kč/kg ž.hm. V porovnání cen ZV realizovaných v posledním březnovém týdnu roku 2000 a 2001, byla cena k 1. 4. 2001 vyšší o 10,40 Kč/kg ž.hm. Při porovnání ceny ZV v ČR a SRN byla cena ZV ČR o 6,35 Kč/kg ž.hm. nižší.

Jatečná drůbež

V důsledku snížení poptávky po hovězím mase vzrostla v prvním čtvrtletí roku 2001 v zemích EU a ČR poptávka po mase kuřecím.

Ceny zemědělských výrobců kuřecích brojlerů (ž.hm.) v SRN v období ledna až března 2001 posílily z 1,44 DEM/kg na 1,52 DEM/kg (tj. z 25 885 na 26 851 Kč/t). V porovnání s cenami realizovanými v prvním čtvrtletí loňského roku byla CZV k 1. 4. 2001 o 0,21 DEM/kg vyšší.

Ceny ZV jatečných kuřat (ž.hm.) v ČR rovněž posilovaly, a to z 23,60 Kč/kg na 25,42 Kč/kg. V posledním březnovém týdnu 2001 byla CZV o 4,62 Kč/kg vyšší než ve srovnatelném období roku 2000. Obchodní ceny kuřete kuchaného I. třídy v ČR v lednu - březnu 2001 vzrostly z 53,12 na 54,35 Kč/kg. Spotřebitelská cena kuřete I. tř., kuchaného, bez drůbků kolísala v ČR mezi 61,24 - 61,67 Kč/kg.

6. Mléko

Rostoucí poptávka po sýrech vyžaduje stále více mléka, méně mléka je tudíž zpracováváno do jiných produktů, zejm. másla a SPM. Ceny sýrů nadále rostou, ceny SOM naopak oslabují. Trh budou pravděpodobně ovlivňovat další problémy, které se mohou vyskytnout v souvislosti s BSE a FMD. (Lit.4)

Exportní ceny SOM (FOB, západní Evropa) zůstaly v prvních dvou měsících roku 2001 stabilní a dosahovaly úrovně 2 200 USD/t (tj. 82 510 Kč/t). V březnu 2001 pak došlo k oslabení na 2 150 USD/t (tj. 81 670 Kč/t). Ve srovnání s cenou realizovanou v březnu 2000 byla cena v březnu 2001 o 550 USD/t vyšší.

Exportní cenySPM (26 % FOB, západní Evropa) se v průběhu ledna - března 2001 udržovaly na úrovni 2 100 USD/t (tj. 79 770 Kč/t). V prvním čtvrtletí 2000 byly ceny SPM o 450 USD/t nižší.

Exportní cenymásla (82 % FOB, západoevropské přístavy) poklesly z 1 350 USD/t (tj. 50 450 Kč/t) v lednu 2001 na 1 250 USD/t v únoru a březnu (tj. 47 480 Kč/t). Ve srovnání s cenou realizovanou v březnu 2000 nedošlo k žádné změně. Předpokládá se, že se v důsledku převisu nabídky nad poptávkou udrží ceny na nízké úrovni i nadále.

Ceny průmyslových výrobců másla v zemích EU v průběhu ledna - března 2001 mírně oslabovaly. V SRN došlo k poklesu z 6 700 DEM/t na 6 400 DEM/t (tj. z 120 440 na 113 060 Kč/t).

Ceny PV másla v ČR v lednu až březnu 2001 vzrostly z 76,47 Kč/kg na 77,39 Kč/kg.

Cena SOM v SRN v lednu až březnu 2001 poklesla z 5 180 DEM/t na 4 450 DEM/t (tj. z 93 110 na 78 200 Kč/t). Na konci března 2000 byla cena na úrovni 4 220 DEM/t (tj. 76 910 Kč/t).

Exportní subvence stanovené EK na vývoz másla, SOM a SPM zůstaly v průběhu ledna až března 2001 nezměněny.

Průměrná cena ZV mléka v ČR v průběhu ledna až března 2001 posílila z 7,49 Kč/l na 7,67 Kč/l, což představuje proti poslednímu březnovému týdnu 2000 nárůst o 0,21 Kč/l.

7. Výhled cen podle OECD

V únoru 2001 publikoval Sekretariát OECD aktualizovaný “Výhled vývoje světového agrárního trhu”, jehož součástí je predikce cen zemědělských komodit pro období 2001 - 2006.

Proti průměru let 1995 - 1999 je očekáván do roku 2006 nárůst světové produkce obilovin o 13 %. Celková spotřeba by se měla do roku 2006 v porovnání s průměrem let 1995 - 1999 navýšit o 16 %, a to zejména u krmných obilovin. Predikce vychází z předpokladu, že by se měl pokles světových cen, trvající poslední 4 roky, počínaje rokem 2001 zastavit. Do roku 2006 je očekáváno oživení světových cen obilovin, zejména ječmene a kukuřice. Světová cena pšenice je v roce 2006 očekávána na úrovni okolo 147 USD/t, tj. proti roku 2000 nárůst o 29 USD/t, u kukuřice na úrovni okolo 107 USD/t, tj. proti roku 2000 nárůst o 26 USD/t.

Počátkem predikovaného období se očekává jen mírné oživení cen olejnin. Světové zásoby se budou v důsledku růstu spotřeby olejnin snižovat.

Do projekcí týkajících se hovězího masa nebyly promítnuty následky BSE krize. Je očekáváno navýšení poptávky asijských zemí, které by mělo být hybnou silou cen v Severní Americe. V EU se očekává v důsledku reforem vyplývajících z Berlínské dohody udržení zásob hovězího masa na nízké úrovni.

U vepřového masa se předpokládá, že silná konkurence mezi exportéry zamezí výraznému posilování cen.

Velká konkurence USA, Thajska, Číny a Brazílie, které produkují drůbeží maso s velmi nízkými náklady, podle očekávání zpomalí růst exportu drůbežího masa z EU.

Ceny mlékárenských produktů budou po celé predikované období ovlivňovány silnou poptávkou. I nadále silná zůstane světová poptávka po sýrech. Slabší bude pouze poptávka po SOM, a to v důsledku rostoucí konkurence sušené syrovátky a SPM. Předpokládá se nárůst světových cen sušené syrovátky, sýrů, másla a SPM.