Přístup ČR ke zdrojům zemědělského rozpočtu EU má být postupný

Klíčem pro rozšíření Evropské unie v zemědělském sektoru se zdá být postupný, nikoliv okamžitý přístup Česka, Slovenska a dalších kandidátských zemí ke zdrojům zemědělského rozpočtu unie po jejich přijetí do EU. Uvedla to zpráva, kterou dnes v Bruselu zveřejnila Evropská komise. Potíže v přístupových jednáních o zemědělství ukazují, že slabší makroekonomika v kandidátských zemích omezuje potřebnou podporu pro rozvoj intenzivního zemědělství, které by odpovídalo společné zemědělské politice EU. Navíc strach ze zvýšení nezaměstnanosti odrazuje kandidáty od politik ke snižování "přezaměstnanosti" v zemědělství, což se týká hlavně třeba Polska, méně ČR a SR. Poskytnout kandidátům zemědělské kompenzační platby hned po jejich vstupu by nebylo vhodné, protože by to "konzervovalo" současný stav a brzdilo nezbytné investice a restrukturalizace pro dosažení parametrů EU. Úspory, jichž by se neposkytováním zemědělských plateb dosáhlo z rozpočtu pro rozšíření v letech 2002 až 2006, by přitom usnadnily financování plánovaných změn v kandidátských státech. Neposkytování plateb by také přispělo ke zvýšení produktivity práce v zemědělském sektoru kandidátských států, která je většinou výrazně pod průměrem produktivity v EU. Právě lepší produktivita práce v ČR a Maďarsku pomáhá podle zprávy vysvětlit, proč postavení těchto dvou zemí v přístupových jednáních je pružnější a proč lze předpokládat jejich rychlou integraci do zemědělské politiky EU. Současná finanční perspektiva, která počítá s výdaji pro nové členy jen v rámci regulace trhů a rozvoje venkova, však zavazuje EU jen do roku 2006. "Je těžké si představit, jak by tato restrikce byla nadále slučitelná s principy společné zemědělské politiky po plné integraci (nových členů) do jednotného trhu," uvedla zpráva, kterou pro komisi vypracoval francouzský odborník Alain Pouliquen. Za rozumné kompromisní řešení po očekávaném vstupu ČR a dalších východoevropských zemí do EU označil postupné zvyšování zemědělských kompenzačních plateb a jejich spojování s restrukturalizací a zvyšováním efektivity při integraci do jednotného trhu. "Po dobu potřebných přechodných období pro plné přizpůsobení se jednotnému trhu, která by u mnohých zemí mohla být dlouhá, by tyto podmínky omezovaly pomoc EU na cíle, které by byly ekonomicky a sociálně ospravedlnitelné v rámci budoucí rozšířené unie," usoudil autor. Komise k textu připsala, že názory vyjádřené ve zprávě zavazují jen autora a automaticky neodrážejí názor komise.