Agris.cz - agrární portál

Klíšťata útočí na jižní Čechy

7. 11. 2001 | Listy Prachaticka

Klíšťová encefalitida je závažné infekční onemocnění centrální nervové soustavy způsobené virem přenášeným klíšťaty. Tato nákaza koluje volně v přírodě, na místech označených jako přírodní ohniska, kde ji klíšťata šíří mezi zvířaty.

Člověk onemocnění při návštěvě těchto míst, jestliže je napaden klíštětem obecným (Ixodes ricinus), v jehož slinách je virus aktuálně obsažen. Listy Prachaticka o tom informoval RnDr. Milan Daniel, DrSc. ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Napoprvé u nás

"Historie klíšťové encefalitidy u nás je delší více než půl století. Právě u nás byl poprvé v Evropě v roce 1948 izolován virus z mozku zemřelého a z klíšťat sbíraných ve volné přírodě ve středních Čechách a téměř současně i na Moravě. O tři roky později byla na jihovýchodním Slovensku epidemie klíšťové encefalitidy, při níž se lidé nakazili pitím syrového kozího mléka, v němž byl obsažen virus, který na kozy přenesla opět klíšťata," řekl M. Daniel s tím, že tak došlo k odhalení dalšího možného způsobu nákazy člověka. Infekce spojená s přisátím klíštěte zůstává však hlavní vstupní branou nákazy.

S klíšťaty se můžeme setkat na našem území všude, kde existují vhodné přírodní podmínky pro ně a pro jejich zvířecí hostitele. Především je to pak v listnatých a smíšených lesích, zejména na jejich okrajích, kde je bujný porost keřů a bylin. Ovšem i v jehličnatých lesích lze najít různé potůčky, údolíčka a strže s ostrůvky listnáčů a bylinného porostu, kde se klíšťata mohou vyskytovat.

"Dalším doplňujícím činitelem pro jejich existenci je vhodné klima, zejména teplota a vlhkost na povrchu země a v přízemních vrstvách vegetace, které jsou vlastním životním prostředím klíšťat. Klimatické podmínky, měnící se s nadmořskou výškou, jsou limitujícím faktorem rozšíření klíštěte Ixodes ricinus," doplnil doktor Daniel.

Prim nemocnosti je na jihu

Podle jeho slov patří klíšťová encefalitida od počátku padesátých let 20. století u nás mezi povinně hlášená a centrálně evidovaná onemocnění.

"Lze proto spolehlivě sledovat, jak se dlouhodobě vyvíjela křivka nemocnosti u lidí. Po počátečních poměrně vysokých hodnotách se zdálo, že ustoupila. Jestliže se v některém roce vyskytlo více onemocnění, v dalším období se hodnoty vrátily k dlouhodobému průměru," uvedl Daniel důvod hlášení onemocnění. Změna nastala v roce 1993, kdy se počet onemocnění prudce zvýšil a od té doby se udržuje na vysoké úrovni. Například v roce 2000 onemocnělo 709 pacientů. Jižní Čechy přitom mají smutný prim ve vysoké nemocnosti. Ale i v dalších evropských zemích se výskyt lidských případů zvýšil a na mapě rozšíření klíšťové encefalitydy se objevila nová ohniska. Jsou však skutečně nová? Zdá se, že nikoliv.

Koloběh viru

"V předchozích dobách na těchto místech pravděpodobně koloval virus klíšťové encefalitidy s nízkou intenzitou mezi zvířaty. Zvýšený výskyt klíšťat, na který lidé v těchto místech upozorňují, by mohl být jednou z hlavních příčin i zvýšené intenzity koloběhu viru klíšťové encefalitidy," dodal Daniel.

Otázka je na místě

Proč k tomu dochází právě v posledních desetiletí? Je to důsledek výkyvu klimatu, přinášejícího zejména prodloužení období teplé části podzimu? K nalezení odpovědi mohou přispět i některá další zahraniční pozorování. Například ve Švédsku byl zaznamenán postup klíšťat do severněji ležících oblastí, v Rakousku do vyšších horských poloh. Na snadě je otázka, zda nastalo něco podobného i u nás, kde dosud platilo, že horní hranicí výskytu klíšťat je nadmořská výška 700 až 800 metrů.

Odpovědi na tyto otázky se pracovníci Státního zdravotnického ústavu v Praze snaží nalézt v Národním parku Šumava, který je svou rozlohou, přírodními podmínkami i existencí velmi aktivních ohnisek klíšťové encefalitidy v blízkém sousedství k tomuto účelu jako stvořený.

"Samozřejmě bez široké spolupráce místních odborníků Okresní hygienické stanice v Prachaticích, jmenovitě ve spolupráci se zástupcem ředitele MUDr. Jířím Nožičkou, a zejména širokého kolektivu pracovníků Národního parku Šumava, se podařilo v těchto dnech uzavřít první etapu výzkumu, který se zaměřil na pravidelné celosezónní sledování výskytu klíšťat na psech," poznamenal Daniel

Výzkum nese ovoce

Pozitivní nálezy pocházejí prakticky z celé oblasti NP Šumava.

"Teď je třeba je vyhodnotit, upřesnit přírodní podmínky jednotlivých stanovišť a připravit podmínky pro cílený výzkum v příští sezóně. Trpělivá práce desítek pracovníků, kteří se do akce zapojili, přináší prvé výsledky, které jsou významné nejen pro celý jihočeský region, ale i pro celou střední Evropu. Patří jim za to náš dík," zakončil Milan Daniel.


Zdroj: Listy Prachaticka, 7. 11. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.12.2025 14:13