Rakousko chce závaznou dohodu v rámci smlouvy EU-ČR

Dohoda mezi Rakouskem a Českou republikou o Temelínu, jíž vyvrcholí proces z Melku, by měla být učiněna závaznou tím, že se stane součástí smlouvy o přistoupení mezi EU a ČR, a to v rámci kapitoly energetika, vyložil dnes rakouskou představu o ukončení procesu z Melku kancléř Wolfgang Schüssel. "Jednání zatím nejsou dokončena. Požádali jsme Evropskou komisi, aby výsledky dialogu zahájeného v Melku byly plně zahrnuty do smlouvy, do energetické kapitoly. Měl by to být závazný zákon pro obě strany," řekl Schüssel na otázku poté, co v Bruselu jednal o Temelínu s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Potvrdil tak dohady z posledních dní, že Rakušané chtějí předložit domácímu veřejnému mínění výsledek, který sám o sobě bude protokolem podepsaným premiéry obou zemí a parafovaný komisařem Günterem Verheugenem, stane se však v té či oné formě součástí společného stanoviska EU, na které ČR přistoupí, nebo přílohou k němu. Tím by se posléze tento text dostal také do konečné smlouvy o přistoupení, která shrne závěry ze všech kapitol. Tato smlouva by mohla být uzavřena mezi ČR a "patnáctkou" zkraje roku 2003. Text návrhu společného stanoviska EU vůči ČR ke kapitole energetika nebyl Evropskou komisí ještě předán členským státům. Podle zdroje EK pokračují intenzívní zákulisní jednání, jak pasáž o Temelínu naformulovat a zda ji zařadit přímo do textu či nikoli. Provázanost procesu z Melku a jednání EU-ČR o energetice je tentokrát už naprosto zřetelná, ačkoli komise tuto vazbu dosti dlouho popírala. Prodi podle zdroje EK dnes zopakoval zásadní postoj exekutivy unie, že z technického hlediska byl česko-rakouský dialog o Temelínu ukončen, zbývá tedy vyřešit problémy plynoucí z "politického prostředí". Komise je ochotna poskytovat dál dobré služby, varuje však rakouskou stranu, že je vázána povinnou "cestovní mapou", podle níž se musí EU dohodnout na pozici k energetice do konce roku a pokud možno kapitolu při jednání s ČR uzavřít. Schüssel Prodimu podle vlastních slov zopakoval obvyklý rakouský požadavek, aby se na evropské úrovni začalo urychleně debatovat o jednotných standardech jaderné bezpečnosti. Zdůraznil, že je to zvláště naléhavé po 11. září, protože se zvyšuje nebezpečí teroristických útoků proti těmto zařízením. Zdůraznil, že jde o společný evropský bezpečnostní zájem, který musejí sdílet zvláště ty státy, jež se nehodlají ani výhledově jaderné energie zříci.