Veterinární správa souhlasí s výhradami Komise na ochranu zvířat

Státní veterinární správa ČR souhlasí s výhradami Ústřední komise pro ochranu zvířat k označování jelenovitých vymrazováním, které by mělo platit od října příštího roku. Informoval o tom dnes tiskový mluvčí SVS Josef Duben.

"Plemenářský zákon č. 154/2000 stanovuje označování farmově chované zvěře od října 2002 a vyhláška č. 357/2001 o označování a evidenci hospodářských zvířat (kam ta farmová též patří) říká jak, a to že jelenovití a mufloni musejí být označeni kromě jedné náušnice do 72 hodin po narození navíc do šesti měsíců stáří ještě vymrazením čísla na levou kýtu," konstatoval Duben. Způsob označování zvířat výžehem nebo vymrazováním není přitom podle SVS v souladu s Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, kterou naše republika přijala, a to zejména proto, že se nejedná o moderní způsob označování, například čipy. Dále tento způsob není v souladu i se Směrnicí ES č. 98/58 EC. "Státní veterinární správa usiluje o harmonizaci s evropskou legislativou a proto považuje přijetí zmíněného způsobu označování hospodářských zvířat za velmi nešťastné. Tyto evropské předpisy ani takové značení zvěře nepožadují a jsme jediným státem, který toto označení nařizuje. Takovéto značení není potřebné ani z hlediska SVS. Kromě toho neodpovídá označování vymrazením identifikačních čísel zvířatům zásadám etologie jelení zvěře a welfare. Jedná se o bolestivý zákrok, který i po jeho provedení provází bolest během hojení, protože pokud má být označení znatelné, musí se nenávratně poškodit růstové vrstvy kůže. Může dojít ke komplikacím hlavně z důvodu celkové anestézie neboť zákrok je obtížně proveditelný, protože se musí každé dvanácticentimetrové číslo vymrazovat samostatně. Lokální znecitlivění je prakticky nerealizovatelné. Dalšími riziky jsou nekrotizace tkáně, a tím i nečitelnost apod. K tomu všemu připočtěme stres, který podstupuje zvíře při odchytu a fixaci, na který může reagovat i tak, že v afektu uhyne. Z těchto důvodů lze označit tento způsob identifikace zvířat vymrazováním za utrpení," zdůraznil Duben.

Při takovémto označování jelenovitých je třeba podle jeho slov zmínit další riziko, že matka takto označená mláďata kvůli odlišnému pachu může odmítat (v případě takto označovaných mláďat).

Samozřejmě, že se hospodářská zvířata musejí podle veterinárního zákona označovat při respektování mezinárodních předpisů kvůli prokazatelné identifikaci. V zahraničí se u jelenovitých používají obvykle ušní visačky menšího rozměru, jako u ovcí, nebo zjevně viditelný obojek, popřípadě se používá označení podkožními čipy.

Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS, je "absolutně nutné při tvorbě veterinární a zemědělské legislativy dbát na to, aby nařízená opatření z jakýchkoli důvodů nevyvolávala zbytečné komplikace a samozřejmě, aby chovaná zvířata, ať hospodářská nebo zájmová, netrpěla a nebyla týrána". Navíc je mnoha vědeckými pokusy dokázáno, že maso zvířat, která podstupují stres, je z hlediska jeho využití i z hlediska zdravotní nezávadnosti rizikovější a méně kvalitní.