Rok po prvních případech BSE v Německu chuť na biftek roste

Obrázky hroutících se krav s pěnou u huby, hromadných porážek skotu nemocného "šílenstvím" a pálení zvířat v kafileriích před rokem ovládly sousední Německo. Rok poté, co tam byl 24. listopadu 2000 hlášen první případ dobytčího onemocnění BSE, hrozba zdaleka není zažehnána. Počet nákaz je ale podstatně nižší, než se původně předpokládalo a chuť na biftek mezi lidmi výrazně roste. "Díky rozsáhlým opatřením je dnes konzumace hovězího masa tak bezpečná, jako nikdy předtím," tvrdí ministryně zemědělství Renate Künastová, která po vypuknutí nemoci vystřídala svého předchůdce Karla-Heinze Funkeho. "Problém BSE ale zdaleka není vyřešen," upozorňuje s tím, že se o nemoci stále ještě moc málo ví. Nejméně tři až pět let a možná i déle se podle ní ještě bude nákaza objevovat. Dosud je v Německu známo 124 případů BSE. Podle ministryně se učinilo maximum pro utlumení infekce. Každé porážené zvíře starší 24 měsíců se kontroluje, krmení kostní moučkou podezřelou ze šíření nemoci se zakázalo, rizikové materiály jako mozek nebo mícha se z potravního řetězce vyřadily. Od příštího roku se začnou kontrolovat také porážené ovce a testy chce Künastová rozšířit i na divokou zvěř. A zákazník? Hodí si stále rád na pánev biftek nebo roštěnku? Po vypuknutí nákazy chuť výrazně zašla a obchod s gastronomií zaznamenal až 80procentní propad v odbytu hovězího. Dnes se ale už málokdo pídí po tom, zda do salámu někdo nepřimíchal hovězí. Situace stále ještě není jako předtím, ale prodávají se už asi tři čtvrtiny dřívějšího objemu hovězích výrobků. Před rokem se lidé začali ptát po bioproduktech, ale ani to netrvalo dlouho. "Klasický biozákazník se stal vegetariánem, ale průměrný kupující má krátkou paměť a chová se jako dřív," soudí Reinhard Manger z velkoobchodu věnujícího se distribuci ekologicky vyráběných potravin. Poptávka po poměrně drahém biomasu se sice mírně zvýšila, ale po jiných potravinách nikoli. Rozhodující je nakonec cena, protože je o 50 až 80 procent vyšší než u srovnatelného "neekologického" zboží. Podpora pro přestavbu zemědělství na ekologických, ale drahých zásadách mezi lidmi spíš klesá. Kvalita a ne kvantita! je v heslo, které si v zemědělství jen obtížně razí cestu. Vláda podnikla další krok k obnovení důvěry mezi zákazníky, když schválila jednotnou jakostní pečeť pro potravinářskou produkci vzniklou v biologických podmínkách. Vévodí jí výraz BIO orámovaný zeleným šestiúhelníkem. I když výrobci nejsou povinni se rozloučit s dosavadní plejádou pečetí, jednotné označení má přispět k přehlednosti na trhu. V současné době provozují v Německu biologický chov a rostlinnou výrobu jen asi tři procenta zemědělců. Vláda sociálních demokratů a Zelených by chtěla přes četné pochyby do roku 2010 dosáhnout, aby se ekologická produkce prosadila na zhruba 20 procentech zemědělsky využívané půdy.