Agris.cz - agrární portál

Tradice jesliček je starší než zdobení stromečků

12. 12. 2001 | Olomoucký den

Kromě nazdobených stromečků k Vánocům neodmyslitelně patří také tvorba, stavění a obdivování betlémů. Jesličky vznikají z nejrůznějších materiálů. Nejčastěji se rodí ze dřeva, objevují se ale i betlémy papírové, keramické, skleněné, upečené z rozličných druhů těsta, od vizovického až po perníkové. K vidění jsou dokonce i čokoládové. Jesličky ilustrují příběh narození Ježíše, proto betlémáři při své tvorbě hledají inspiraci především v Bibli. Některé postavy však nesou i podobu skutečných lidí z betlémářova okolí. Historicky jesličky provázely nejkrásnější křesťanské svátky roku ještě dříve, než se zrodila tradice zdobení zelených větviček a stromečků. "Betlémy se do českých zemí dostaly s jezuity koncem 16. století. Úplně první betlém Češi spatřili v Praze, " objasňuje Miloš Melzer, ředitel Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Nejdříve lidé podle něj přicházeli jesličky obdivovat do kostelů a klášterů, v 18. století se betlémy dostaly do měšťanských domácností. Později je začali podomácku vyrábět i obyvatelé venkova. Betlémy pocházející z oblasti Čech a Moravy mají podle Melzera určité charakteristické znaky. "Vyznačují se širokým spektrem zachycených postav. Kromě svaté rodiny jsou tam i světské postavy nejrůznějších profesí, " tvrdí Melzer. Jesličky z českých zemí kladou důraz na vyprávění příběhů. "Nepopisují pouze biblické události, ale i život prostých lidí, " objasnil ředitel muzea. Tyto charakteristické znaky nesou nejenom české, ale i německé betlémy. Tím se výrazně odlišují například od polských jesliček, v nichž bývá většinou jen svatá rodina, ke které později přibudou tři králové. Zajímavé na jesličkách bývá způsob, jakým řezbář zobrazil exotická zvířata. "Mohl vycházet pouze ze svých znalostí, nejčastěji načerpaných sledováním obrazů v kostelích. Mohlo se tak stát, že například velbloud se skutečnému zvířeti příliš nepodobá, " říká Melzer. Velkou pozornost lidé dříve věnovali nejenom samotné tvorbě jesliček, ale i jejich stavění. "Velké betlémy se stavěly od 30. listopadu, příprava však začínala už v září, " objasnil muzejník. Lidé v létě sbírali mech, který nechávali usušit, o Vánocích se stal důležitou součástí scény, vyplňoval část prostoru jesliček. "V našem kraji se nejvíce prosadili betlémáři z okolí dnešních Králík, " uvádí Melzer. Tam se podle něj rodily především dřevěné jesličky, doplňované v detailech ztuženým kartonem. Jesličky od králických betlémářů si pořizovali lidé v podhůří Jeseníků i na Hané. "Koncem 19. století se už dá hovořit o masové výrobě, betlémy z Králík se vyvážely dokonce do zámoří, " tvrdí Melzer. Šumperské muzeum má ve svých sbírkách několik betlémů. Nechybí mezi nimi samozřejmě jesličky z Králík. Zajímavostí je také jeden z raných keramických betlémů současné lidové výtvarnice Miloslavy Vašíčkové z Třeštiny. "Kromě betlémů vyrobených pro kostely máme také ukázky jesliček do světského interiéru, vytvořených většinou ne příliš školenou rukou, spíše pro vlastní potěchu než pro reprezentaci, " objasnil Melzer.


Zdroj: Olomoucký den, 12. 12. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.12.2025 23:45