Krocani, husy, kapři a prasata nemají vánoční svátky v oblibě

Pro britské krocany jsou vánoční svátky pohromou. "Britové snědí během několika dnů osmdesát až devadesát procent všech krocanů, které se v této zemi za rok prodají," popsal situaci v Londýně žijící Jaroslav Beránek.

Horší to mají britští vegetariáni. Caroline Greenacreová, šestadvacetiletá studentka chemie na univerzitě v Oxfordu, jí na Štědrý večer místo masa "nutroast" - oříšky v orestované kapse z těsta. Jak ale tvrdí, "většina vegetariánů o Vánocích stejně nakonec skončí ve své oblíbené pizzerii nad úplně obyčejnou vegetariánskou pizzou".

Čechům je mnohem bližší bavorská štědrovečerní husa s červeným zelím a knedlíky. "Mnoho Němců také o Vánocích odlétá za teplem. U jižních moří pak většinou místo tradičních pokrmů pojídají ryby a ovoce," řekl Pavel Černoch, který v Německu vystudoval. Německo je na rozdíl od Česka s obligátním kaprem a bramborovým salátem regionálně i co se tradic týče daleko různorodější. Také Francouzi si nemohou odepřít oblíbenou pečenou husu s jedlými kaštany. "K dobré kuchyni patří třeba i mušle či husí paštika a hlavně spousta salátu," tvrdí René Schoch z alsaského města Baar.

V Polsku má štědrovečerní pokrm dvanáct chodů. Hlavním je tradiční bigos, vařené zelí s klobásou. Prostírá se vždy pro jednoho navíc. "V poslední době přichází do módy kapr. Jejich chov tu ale nemá takovou tradici. Zato česká ryba je pro Poláky zárukou kvality. Něco jako specialita," tvrdí David Stulík, který v Polsku strávil třináct let.

Estonská vánoční tabule je poměrně skromná. Za tradiční pokrm je považováno vepřové se zelím a s bramborami. "Dnes je ale v Estonsku všechno trochu jinak. Většinou se o tom, co se bude na Štědrý den vařit, diskutuje až těsně před Vánocemi," tvrdí Monika Laatsitová.