Životní prostředí: Řada nepopulárních rozhodnutí a nové zákony

Konečné povolení průchodu dálnice D8 Českým středohořím, zastavení provozu lanovky na Pradědu a další kácení na kůrovcem napadené Šumavě patřily letos k nejkritizovanějším krokům ministerstva životního prostředí. Šéf resortu Miloš Kužvart hájil svá rozhodnutí v polemice s ekologickými organizacemi tím, že se kontroverzní otázky snaží řešit a nenechává je "ve skříni" jako jeho předchůdci.

Naopak s podporou ekologů se Kužvartovi letos povedlo prosadit v parlamentu přes tlak průmyslové lobby řadu nových ekologických zákonů a v jednání s Evropskou unií dovést k

uzavření kapitolu "životní prostředí".

Na diplomatech a Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zůstala letos politická jednání spojená se s uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu. V minulých letech vystupoval Kužvartův resort jako jeden z největších oponentů kontroverzního projektu. Po loňském rozhodnutí vlády elektrárnu uvést do provozu zapojil letos Kužvart své experty do vypracování zprávy, která měla ujistit o bezpečnosti Temelína sousední Rakousko.

Kužvart letos pokračoval v restrukturalizaci svého úřadu, v jejímž rámci odešel z ministerstva exministr Bedřich Moldan.

Ministr musel letos více než v minulých letech bránit před ministerstvy zemědělství a průmyslu a obchodu finance ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Odolal nátlaku, aby platil v roce 2001 monitorování nemoci šílených krav, a krátce před vánočními svátky v parlamentu s úspěchem čelil nápadu zprostit velká průmyslová zařízení poplatků za znečištění ovzduší.

Se vznikajícími kraji, v nichž vidí spojence v hájení zájmů ochrany životního prostředí a regionálního rozvoje, se Kužvart snažil navázat dobré vztahy.