Východoevropané potravinám příliš nedůvěřují

Akademie věd: Východoevropané potravinám příliš nedůvěřují

Obyvatelé České republiky, Slovenska, Polska, Maďarka, Estonska, Litvy, Rumunska a Bulharska nenakupují potraviny zcela bez obav. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, jehož výsledky zveřejnil Sociologický ústav Akademie věd. Průměrná hodnocení závadnosti potravin se na desetibodové škále pohybují ve druhé, tedy pesimističtější polovině. Češi však patří ve srovnání s ostatními obyvateli regionu mezi klidnější s 5,9 bodu. Malé obavy z potravin mají také Maďaři (5,3 bodu) a obyvatelé Polska (5,6). Nejvíce zneklidněni jsou naopak Slováci (7,6), kteří překonali Litevce (7,2) a Rumuny (7,1 bodu). Poměrně nejvíce lidé vnímají nebezpečí spojené s tzv. nemocí šílených krav. Maďaři a Češi přitom patří mezi klidnější spotřebitele hovězího, nejvíce se ho bojí Slováci. Za další závažnější problémy obyvatelé regionu považují zbytky pesticidů v jídle, nakažení potravin bakteriemi a umělé přísady. Až poté následují obavy z genetických nebo hormonálních úprav potravin. Nejmenší obavy mají lidé z tuku v potravinách. Důvodem může být přesvědčení, že tuku v jídle se lze bez větších potíží vyhnout, nebo, že se suroviny s vysokým obsahem tuku v tradičních jídelníčcích vyskytují méně. Lidé v regionu dávají shodně přednost domácím potravinám před zbožím s podílem dovezených surovin nebo před dovezenými potravinami. Nejhorší postavení má ve všech státech jídlo, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii a Spojené státy. Čistě domácí produkci nejlépe hodnotí Poláci, druhé nejpříznivější hodnocení se objevilo na Slovensku. Relativně nejkritičtější k vlastní produkci jsou Bulhaři. Případný vstup země do Evropské unie nebude mít podle mínění obyvatel regionu na kvalitu potravin velký vliv. Nejvíce optimismu v tomto směru vyjadřují Rumuni, nejméně Poláci. V Polsku je zároveň veřejné mínění nejvíce polarizované, což pravděpodobně souvisí s citlivou otázkou polského zemědělství.