Evropská unie posiluje dohled nad bezpečností potravin

Rada Evropské unie na úrovni ministrů zemědělství "patnáctky" včera v Bruselu schválila nařízení, kterým definitivně vzniká Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a nový rámec pro legislativu EU týkající se potravin. Dokument po loňském odhlasování v radě musel ještě projednat Evropský parlament, který ho nedávno také podpořil. Úřad má být plně operativní v polovině roku, do kdy se mají upřesnit nezbytné personální a technické otázky. Hlavním úkolem EFSA je poskytovat vědecké podklady pro unijní legislativu a politiku s přímým nebo nepřímým dopadem na bezpečnost potravin a krmiv. Úřad bude poskytovat nezávislé informace a informovat veřejnost o případných rizikách. Nařízení také stanovuje hlavní principy legislativy EU pro potraviny. Za klíčovou je označována povinnost těch, kdo podnikají s potravinami a krmivy, garantovat nezávadnost potravin a krmiv. S tím souvisí například povinnost poskytovat informace o původu a cestě všech produktů v potravinové síti až ke spotřebiteli. Očekává se řada návazných norem EU. "Dnes je velký den pro posilování bezpečnosti potravin v Evropské unii," prohlásil člen Evropské komise pro ochranu spotřebitelů a zdravotnictví David Byrne. Podle něj je EFSA základním kamenem pro to, aby spotřebitelé v zemích EU měli zdravotně nejbezpečnější potraviny na světě. Dosud bdí nad bezpečnostní potravin v EU zvláštní výbory komise, které nemají takové možnosti a váhu, jaké by měl mít nový úřad. Komise dala v minulosti opakovaně najevo, že kandidátským zemím umožní jen velmi omezené ústupky v oblasti bezpečnosti a kontroly potravin. Připouští možnost přechodných období pro nákladné přizpůsobení potravinářských podniků hygienickým předpisům EU, ovšem pouze za podmínky, že pro každý takový podnik předloží kandidátská země detailní plán přestavby včetně zajištění investic a že potravinářské výrobky z něj nebudou prodávány mimo zemi původu. České potravinářské podniky budou muset před vstupem ČR do EU v souvislosti s požadavky unie na zajištění bezpečnosti potravin investovat asi 2,5 až pět miliard korun, vyplynulo loni v listopadu ze studie Potravinářské komory ČR (PK). Největší náklady předpokládá PK u pekárenských a cukrárenských výrobků a u zpracování masa a mléka, nejnižší naopak u škrobárenských výrobků.