Přímé platby pro kandidáty pomalu, více peněz venkovu

Přímé platby pro kandidáty pomalu, více peněz na rozvoj venkova

Od 15 do 35 procent se pohybují odhady zlomku přímých plateb, které Evropská komise navrhne přiznat příští týden zemědělcům z 10 kandidátských zemí, jež by mohly za dva roky vstoupit do EU. Podle posledních informací se preference ustálily na 25 procentech, tedy na čtvrtině toho, co od EU berou rolníci v členských státech. Tato startovní suma se má postupně zvyšovat po dobu pěti let, zhruba o pět procent ročně; v dalším pětiletém období by rostla rychleji, aby za 10 let dosáhla úrovně EU. Během tohoto dlouhého přechodného období by nové země mohly využívat zjednodušené formy výpočtu pomoci, v podstatě na základě počtu hektarů obdělávané půdy. Tato zpráva nepotěší vlády a hlavně zemědělce v ČR a dalších zemích, které usilují o to, aby jim EU přiklepla plné dávky. Komise bude argumentovat, že se mají radovat i z navrženého řešení, protože finanční výhled 2000-2006 schválený před třemi lety na summitu v Berlíně s žádnými přímými platbami pro nové členy nepočítá. Poukáže také na to, že kandidátům nabízí vyšší dotace na tzv. venkovský rozvoj, než na jaké mají nárok členské státy. Tyto peníze pocházejí jak ze zemědělské kasy EU, tak ze strukturálních fondů, a jsou určeny na krajinotvorbu, ekologické projekty, diverzifikaci aktivit, zalesňování, předčasné důchody rolníkům a podobně. Podle dostupných informací by měli noví členové získat nárok na 150 procent této pomoci ve srovnání se stávajícími. Tam, kde EU vyžaduje spolufinancování projektů, by jim slevila z běžných 50 na 20 procent. Znamená to, že čeští zemědělci by mohli teoreticky v roce 2004 počítat s dodatečným příjmem kolem sedmi miliard korun, pokud platí neoficiální odhad, že plné přímé platby pro ČR by činily 30 miliard ročně. Krom toho by měli mít nárok na běžné úhrady rozdílů mezi výrobní a výkupní cenou některých druhů zemědělské produkce. Jednou z podmínek je ovšem fungování nezbytných orgánů, které všechnu tuto pomoc spravují a kontrolují. Návrh komise, byť opatrný, zřejmě narazí na nesouhlas řady členských zemí. Nizozemsko, Německo, Británie, Švédsko a Dánsko nejsou nijak nadšeny nápadem komise, že by se na nové členy měl vztahovat, byť postupně, systém přímých plateb, jehož odstranění či výrazné okleštění naléhavě požadují. Tyto země, které do rozpočtu EU více přispívají, než z něj dostávají, mají obavy, že je rozšíření přiměje platit ještě víc. Německo proto v minulých dnech předložilo Evropské komisi memorandum, v němž požaduje, aby letošní pravidelné přehodnocení společné zemědělské politiky vedlo k radikální reformě, která by se podle jeho názoru měla uskutečnit ještě před přistoupením nových členských států. Měla by spočívat mimo jiné v zárukách, že zemědělské výdaje po rozšíření neporostou závratně, protože se zmenší podíl přímých plateb závislých na rozloze obdělávané půdy a na výnosech a posílí se financování venkovského rozvoje. Přímé platby byly jako hlavní forma pomoci rolníkům v EU zaváděny od roku 1992 s odůvodněním, že jde o kompenzace za snižování výkupních cen ve snaze je přiblížit světovým. Představují 62 procent z 80 miliard ročních zemědělských výdajů z rozpočtu unie.