Agris.cz - agrární portál

Brambory, inflace a sazby

29. 1. 2002 | Hospodářské noviny

Mohou mít něco společného brambory, inflace a úrokové sazby? Tato na první pohled dadaistická kompozice má svou ekonomickou racionalitu. Mnohým může přijít komické, že se makroekonomové zabývají bramborami nejen při obědě, ale také v práci u počítače.

Nepodceňujme však brambory! Jejich váha ve spotřebním koši, na němž se měří inflace, činí 0,2 procenta a výrobky z brambor se podílejí na spotřebním koši desetinou procenta. V době nástupu raných brambor na trh vyletí cena v průběhu měsíce o desítky (někdy stovky) procent.

Podle informací Ministerstva zemědělství (MZe) bude letos na jaře nedostatek konzumních brambor na českém trhu. Důvodem je pokles osázené plochy v loňském roce. Kvůli přebytku brambor v jarních měsících roku 2001 se snížil dovoz a přebytky musely být využity k výrobě škrobu. Dalším efektem přebytku brambor na trhu byl pokles cen. Reakcí pěstitelů brambor byla redukce osázené plochy na historicky nejnižší úroveň. Zároveň by mělo dojít k poklesu hektarového výnosu. Z obou informací je možné dopočítat, že produkce brambor byla v loňském roce výrazně nižší než v letech předchozích. Tím však výčet negativních informací resortní analýzy nekončí. V průběhu loňského roku bylo po celou dobu vegetačního období brambor nepříznivé počasí.

Kvůli tomu se zhoršila kvalita sklízených brambor. Letos na jaře by tak měl být nedostatek domácích zásob brambor. Tento fakt a nutnost dovozu brambor budou mít jednoznačný důsledek - zdražení. Podle informací MZe se kilogram brambor v maloobchodní síti nyní prodává za 18 až 20 korun. Před měsícem to bylo 12,39 Kč, ovšem loni v lednu se kilo brambor v průměru prodávalo za 7,20 Kč. Pokud by se potvrdily údaje MZe, představoval by meziroční cenový nárůst u brambor 165 procent. Při zmíněné váze brambor ve spotřebním koši by dopad na inflaci činil 0,3 procentního bodu. Navíc je potřeba počítat se sekundárními dopady, tj. růstem cen výrobků z brambor (hranolky, brambůrky, knedlíky v prášku, škrob atd.) a růstem cen jídel v restauracích.

Strategie centrální banky je postavena na cílování inflace. Představme si situaci, kde inflace dlí v horní polovině cílového pásma. Do toho přijde tato informace o bramborách, která zvýší prognózu inflace nad inflační cíl. Měla by ČNB zvýšit úrokové sazby, aby splnila svůj závazek? Možnosti jsou dvě. ČNB buď může zvýšit úrokové sazby a snížit inflaci v jiných segmentech spotřebního koše, nebo použít institutu výjimek z plnění inflačního cíle. Banka si na tomto místě naštěstí ponechala otevřená vrátka. Na seznamu výjimek jsou výrazné změny v podmínkách zemědělské výroby s dopadem na ceny zemědělských výrobců. Aby se centrální banky i ekonomové vyhnuli komplikacím při odhadování základního inflačního trendu, jež vyplývají z vysoké proměnlivosti cen zemědělské produkce, používají cenové indexy, které vylučují dopady změn regulovaných cen a cen potravin a pohonných hmot.


Zdroj: Hospodářské noviny, 29. 1. 2002





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.12.2025 18:09