Chyby v testech na BSE znejistily německé zákazníky

Chyby v testech na BSE znejistily nemecké zákazníky

Déle než rok po vrcholu krize kolem nemoci "šílených krav" znejistily nemecké zákazníky nejnoveji chyby v testování dobytka. Díky prísným opatrením zacali kupující opet více sahat po hovezím mase, avšak zemedelci se obávají, že odhalení nedostatecných kontrol v soukromých laboratorích opet muže otrást duverou. Ve Westheimu v nejvetší spolkové zemi Bavorsku vyšlo najevo, že tamní úredne neschválená laborator firmy Milan testovala bez povolení témer 40.000 kusu dobytka. Ve 46 prípadech byly poražené kusy oznaceny jako negativní, ackoli zkoušky nebyly jednoznacne prukazné. Také v Porýní-Falci se prišlo na to, že dve soukromé laboratore nedostatecne testovaly až 13.000 zvírat. Ministryne zemedelství Renate Künastová prohlásila valnou cást masa za nepoživatelnou a narídila ho zlikvidovat. Z mnoha kusu už ale maso bylo prodáno a zrejme zkonzumováno, i když odborníci považují nebezpecí pro spotrebitele za velmi malé. Zatím nejsou žádné poznatky, že by se pozitivní testy vydávaly za negativní. Evropský komisar pro ochranu spotrebitelu David Byrne v úterý vyzval Nemecko k vysvetlení nedostatecné kontroly. V dusledku aféry žádá vedoucí nemeckého referencního centra pro BSE Martin Groschup, aby se zvírata testovala jen ve státních laboratorích. Ministryne Künastová pripustila, že casový a financní tlak je na soukromé laboratore vetší, protože musejí na zkouškách vydelávat. "Se zacátkem krize BSE v roce 2000 zacaly laboratore rust jako houby po dešti," ríká jeden expert nemeckého zemedelského svazu. Jestliže jich tehdy bylo pet, v polovine lonského roku jejich pocet organizace odhadovala až na 85. Jen loni bylo zkoušeno na BSE kolem trí miliónu kusu dobytka. Pocet potvrzených prípadu nákazy ciní témer 150 zvírat. Po vypuknutí nákazy v listopadu 2000 chut na hovezí Nemce výrazne opouštela a obchod s gastronomií zaznamenal až 80procentní propad v odbytu. Postupem casu se ale zacala situace srovnávat. Presto loni poprvé spotrebitelé zkonzumovali více drubežího masa než hovezího. Jeden obyvatel v prumeru snedl 10,4 kilogramu drubeže, ale jen 8,2 kilogramu hovezího. Vetší zájem byl také o ekologické produkty, jejichž spotreba vzrostla o 30 procent, ale v celkovém odbytu potravin dosáhla jen 2,4 procenta. Problémem je nadále cena takového zboží, protože je o 50 až 80 procent vyšší než u srovnatelného "neekologického". V soucasné dobe provozují v Nemecku biologickou živocišnou a rostlinnou výrobu jen asi tri procenta zemedelcu. Vláda by chtela pres cetné pochyby do roku 2010 dosáhnout, aby se ekologická produkce prosadila na zhruba 20 procentech zemedelsky využívané pudy.