Týden v Evropě 28. 1. - 3. 2. 2002

Týden v Evropě 28. 1. - 3. 2. 2002

Stručné zprávy z EU

Daně a cla: Komise navrhuje programy proti podvodům a ke snížení nákladů na vyhovění celním předpisům

Evropská komise předložila návrhy dvou programů, Fiscalis 2007 a Customs 2007, aby tak členským státům pomohla při užší spolupráci zaměřené proti krácení daní a cel. Programy předpokládají zavedení kvalitnějších elektronických systémů výměny informací mezi národními administrativami, posílení spolupráce při vyšetřování podvodného jednání, zavedení seminářů k vyškolení pracovníků celních a daňových úřadů a dalších odborníků a zahájení výměn pracovníků administrativ jednotlivých států. Program Customs 2007 také sleduje cíl snížit výdaje vynakládané ekonomickými subjekty na dodržení celních předpisů, neboť podpoří zavedení elektronického systému celního odbavení (tj. bez nutnosti vyplňování papírových formulářů). Oba programy by měly být otevřené jak stávajícím členským státům, tak kandidátským zemím. Nahradí a posílí stávající programy, které budou ukončeny koncem roku 2002. Na nákladech na programy se budou podílet rozpočet EU a účastnické země. Rozpočet EU přispěje na programy během pěti let částkou 56 mil. € na program Fiscalis 2007 a částkou 133 mil. € na program Customs 2007. Oba programy by měly probíhat od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2007. Úplný text návrhů rozhodnutí najdete na

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/whatsnew.htm. [Podkladový text IP/02/144]

Strukturální fondy: Komise oznámila žádosti o 58 programů inovativních opatření

Komisař odpovědný za regionální politiku Michel Barnier oznámil realizaci tří regionálních programů inovativních opatření ve 12 členských státech. Ze strany Společenství se jednotlivým státům dostane příspěvku v této výši: Rakousko 8.7 mil. €, Irsko 2,6 mil. €, Německo 20 mil. €, Španělsko 35 mil. €, Francie 12.5 mil. €, Finsko 5 mil. €, Řecko 5,5 mil. €, Itálie 20 mil. €, Nizozemsko 5.5 mil. €, Portugalsko 11,5 mil. €, Švédsko 11,8 mil. €, Velká Británie 11 mil. €. Programy sledují různé priority, v závislosti na úrovni znalostí a technické inovace a vyspělosti informační společnosti. Odezva z regionů předčila všechna očekávání: návrhy programů předložilo 103 z 153 oprávněných regionů (tedy více než dvě třetiny).

Z Lisabonu do Barcelony: směrem k více konkurenceschopné Evropě

Dne 30. ledna od 14.40 hod. do 17.30 hod. proběhla v bruselském Paláci Karla Velikého diskuse o závěrech Zprávy o evropské konkurenceschopnosti 2001 (viz IP/01/1630). Zpráva pokládá řadu zásadních otázek a diskuse se soustředila právě na ně. Konference byla zaměřena na tvůrce politiky a zainteresované osoby na evropské úrovni a na úrovni jednotlivých států, i na další zájemce o konkurenceschopnost Evropy. Program konference je uveden na adrese

http://europa.eu.int/comm/enterprise/events/events.htm. [Podkladový text IP/02/157]

Komise nabízí spravedlivý přístup k financování rozšíření EU

Evropská komise navrhla spravedlivý a vyvážený přístup k financování rozšíření EU do roku 2006, jenž plně respektuje limity na výdaje stanovené rozpočtovými pravidly a zároveň nabízí výhody solidarity EU případné desítce nových členských států. Tato nabídka nemá být považována za východisko ponechávající široký prostor pro další vyjednávání, jedná se přehled toho, čeho lze reálně za daných podmínek dosáhnout. Předkládaný materiál umožní Radě ministrů vést všeobecnou diskusi o finančních otázkách rozšíření a poslouží jako základ podrobné vyjednávací pozice Komise při jednáních o zemědělství, zemědělské politice a rozpočtu. [Podkladový text IP/02/170]

Rozšíření a zemědělství: integrační strategie pro nové členské státy EU

Evropská komise stanovila svou strategii pro přístupová jednání o zemědělství: přímé platby zemědělcům a množstevní kvóty zemědělské výroby v nových členských státech po jejich vstupu do EU v roce 2004. Ke zmírnění problémů s přechodem ve venkovských oblastech a k podpoře nezbytné restrukturalizace zemědělství v nových členských státech Komise navrhuje posílení finanční podpory pomocí zesílené politiky rozvoje venkova. Vzhledem k tomu, že zavedení přímých plateb v plné výši by vedlo ke zmrazení stávajících struktur a bránilo modernizaci, se Komise přiklání k postupnému zavádění přímých plateb během přechodného desetiletého období. V letech 2004, 2005 a 2006 přímé platby ve výši 25, 30 a 35 procent, v roce 2013 již ve výši 100 procent. Podle návrhu by tato pomoc mohla být také doplněna o finanční prostředky z rozpočtu jednotlivých zemí. Novým členským státům se nicméně dostane plného a okamžitého přístupu k tržním opatřením v rámci Společné zemědělské politiky, např. intervenčnímu výkupu zrnin. [Podkladový text IP/02/176]

Komise přijala první postupovou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti

Komisař pro regionální politiku Michel Barnier předložil Komisi První postupovou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti. Zpráva byla vypracována v rámci plnění závazku Komise Radu pravidelně informovat o pokroku dosaženém v soudržnosti v Evropě a nabízí aktualizaci údajů zařazených do Druhé zprávy o soudržnosti, která byla přijata v lednu 2001. Nová zpráva dále shrnuje diskusi o budoucí politice soudržnosti po rozšíření EU. Komise poprvé předkládá analýzu nerovností v EU sestávající z 25 členských států, tj. včetně deseti kandidátských zemí považovaných Evropskou radou na jejím zasedání v Laekenu za připravené na vstup do EU v roce 2004, budou-li jednání pokračovat dosavadním tempem. [Podkladový text IP/02/175]

Euro o měsíc později

Během jednoho měsíce od svého zavedení se euro pevně usadilo jako měna využívaná v každodenním životě více než 300 milionů Evropanů. Lidem skutečně stačilo jen pár dnů na to, aby si většinu hotovosti v národní měně vyměnili za bankovky a mince euro. V současné době probíhá ve všech zemích eurozóny více než 95 % hotovostních transakcí v euru. V Nizozemsku jsou jediným zákonným platidlem pouze bankovky a mince euro. Je tomu tak i v Německu, i když maloobchodní síť bude marky přijímat až do 28. února. [Podkladový text IP/02/183]

Prohlášení komisaře Philippe Busquina

Komisař pro vědu a výzkum Philippe Busquin přivítal výsledek středečního hlasování v německém Bundestagu, který umožňuje (za přísných podmínek) dovoz již existujících kmenových embryonálních buněk pro účely vědeckého výzkumu. “Němečtí vědci se budou moci plně zúčastnit výzkumných projektů financovaných EU, v rámci nichž se zkoumá využití embryonálních kmenových buněk při léčbě chorob, jako jsou např. Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a srdeční vady. Rozhodnutí německého Bundestagu posílí možnosti spolupráce vědců na progresivních vědeckých úkolech v evropské výzkumné zóně.” Návrh komise na šestý Rámcový výzkumný program (2002 - 2006) vylučuje z financování zásahy do zárodečných linií a tvorbu embryí pro výzkumné účely a pro účely získávání embryonálních kmenových buněk. Výzkumné projekty financované EU, které dávají vyniknout citlivým etickým otázkám, vždy podléhají konkrétnímu etickému posouzení na evropské úrovni a musí respektovat etická pravidla platná v té zemi, v níž se má výzkum provádět.

Zprávy Eurostatu

Regionální HDP na obyvatele v rámci EU a v jednotlivých kandidátských zemích v roce 1999: mezi regiony EU se na prvním místě umístil Londýn-město, Brusel, Lucemburské velkovévodství a Hamburk. Mezi regiony kandidátských zemí se jako první umístila Praha, Bratislava a Kypr. V roce 1999 byl HDP na obyvatele, vyjádřený v paritě kupní síly, ve 211 regionech EU označených jako NUTS 2 v rozsahu od 51 % unijního průměru ve francouzských regionech Réunion a Guyane a řeckém regionu Ipeiros, až po 242 % unijního průměru v regionu Londýn-město. Přes 10 % regionů překročilo 125 % unijního průměru a více než 20 % regionů nedosáhlo ani 75 % tohoto průměru. HDP na obyvatele v 56 regionech tzv. 2. úrovně v kandidátských zemích činilo od 18 % unijního průměru v Severovýchodním regionu v Rumunsku do 124 % tohoto průměru v regionu Praha v České republice. Mezi oběma posledními regiony činí poměr mezi dosaženým HDP na hlavu 1:7. [Podkladový text STAT/02/13]

Bleskový odhad: leden 2002, inflace v euro zóně se odhaduje na 2,5 %

Meziroční inflace v euro zóně se předpokládá ve výši 2,5 % v lednu 2002, oproti 2,1 % v prosinci 2001, podle bleskového odhadu vydaného Eurostatem. [Podkladový text STAT/02/17]

Zprávy o rozšíření

Podpora malých a středních podniků v příhraničních oblastech EU: spolufinancování ze strany Komise ve výši 10 mil. euro

Dne 31. ledna 2002 se zástupci Evropské komise v německém Landshutu zúčastnili prezentace pilotního projektu na podporu malého a středního podnikání v příhraničních oblastech EU, zaměřeného na řešení náročných úkolů a využití příležitostí vyplývajících z rozšíření. Projekt byl zpracován Pracovní komunitou hospodářských komor regionů EU hraničících s kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy. Na tyto účely uvolnila Evropská komise spolufinancování ve výši 10 mil. €.

Komisař Monti jasně popsal úkoly státní pomoci

Komisař odpovědný za hospodářskou soutěž Mario Monti popsal své úvahy o úloze státní finanční pomoci během procesu rozšíření. Hovořil o nich dne 22. ledna na semináři v Nizozemsku. “Z hlediska přístupových jednání je fiskální pomoc zcela jistě velmi významnou otázkou, která musí být v několika kandidátských zemích ještě vyřešena,” prohlásil. “Některé tyto země nadále provozují režimy fiskální pomoci, které nejsou slučitelné se Smlouvou zakládající EU.” Jako příklad uvedl “některé daňové úlevy, daňové prázdniny a daňové zápočty, využívané k přilákání zahraničních investic nebo k udržení neschopných podniků při životě”.

Výroční zpráva Sapard podrobena kritickému hodnocení

Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova se v současné době zabývá posouzením programu EU SAPARD, zaměřeného na pomoc zemědělství v kandidátských zemích. Těžištěm činnosti Parlamentu je výroční zpráva programu Sapard za rok 2000, vypracovaná přímo Komisí. Návrh posouzení této výroční zprávy, vypracovaný členem Evropského parlamentu Willi Görlachem, vychází z předpokladu, že zemědělství kandidátských zemí hraje zásadní úlohu v jejich národním hospodářství a v oblasti zaměstnanosti a že úspěch rozšíření závisí do značné míry na úspěšné integraci zemědělství kandidátských zemí do zemědělského trhu EU.

Program nepostupuje příliš rychle, poznamenává Görlach: první platební agentura v žadatelské zemi začala fungovat až v prosinci 2000 a do konce roku 2001 byly prostřednictvím programu Sapard vyplaceny “jen nevýznamné částky (přibližně 30 mil. €)”. Autor ke své lítosti konstatuje, že řízení fondů Sapard bylo převedeno jen na pět kandidátských zemí: Bulharsko, Estonsko, Slovinsko, Lotyšsko a Litvu. Navíc nebyly úplně překonány obtíže, zjevné již v roce 2000, související s věcnou náplní programů a následně se zřizováním platebních agentur. Uvádí, že “to má negativní dopad na strukturální změny, které je třeba provést ještě před přistoupením”.

Zdůrazňuje, že zpoždění je způsobeno potřebou vytvořit nezbytné administrativní podmínky pro řádné finanční vedení decentralizované administrativy Sapard v kandidátských zemích. Autor zprávy však uvádí své hluboké znepokojení skutečností, že přípravy na přistoupení “narážejí v oblasti zemědělství na značné překážky způsobené zpožděním v realizaci programu”. “Skutečnost, že ve finančním roce 2000 nedošlo k čerpání těchto prostředků vůbec a v roce 2001 došlo k čerpání jen nevýznamných částek, je známka nedostatečné a chabé organizace programu Sapard.”

Rada projednala pokrok při rozšíření

Na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti dne 28. ledna projednalo předsednictví Rady EU svůj pracovní program pro rozšíření EU. Uvádí, že má v úmyslu rozhodujícím způsobem přispět k uzavření jednání se všemi připravenými kandidátskými zeměmi do konce druhého pololetí roku 2002. Program klade důraz zejména na princip diferenciace, který bude nadále uplatňován při jednáních - všechny kandidátské země budou posuzovány pouze na základě vlastního dosaženého pokroku.

Předsednictví EU uvádí, že učiní vše, co je v jeho silách, aby splnilo cíle “silniční mapy” a dosáhlo společného stanoviska EU ke všem kapitolám určeným silniční mapou k uzavření v prvním pololetí 2002, včetně zemědělství, regionální politiky, finančních a rozpočtových ustanovení a kapitoly o institucích. Zdůrazňuje, že jednání budou vedena na základě principů stanovených na zasedání Evropské rady v Laekenu, tj. na základě stávajících aquis a finančního rámce stanoveného v Berlíně. První celkové posouzení efektivní realizace acquis v kandidátských zemích bude provedeno Evropskou radou na jejím zasedání v Seville, a to na základě akčního plánu, který vypracuje Komise.

Předsednictví má také v úmyslu řešit všechny otevřené kapitoly s Bulharskem během prvního pololetí a pokusí se o to samé s Rumunskem, “budou-li k dispozici nezbytné informace a údaje”. Podpoří také úsilí vynakládané v rámci probíhající iniciativy sponzorované OSN k dosažení politického urovnání kyperské otázky. Povzbudí i tureckou předvstupní strategii.

Na 21. a 22. března a 19. a 22. dubna se plánují dvě konference o přistoupení nových zemí, a to na úrovni náměstků ministrů. V případě potřeby je však možno uspořádat i další konference na úrovni náměstků. Konference o přistoupení na ministerské úrovni se bude konat ve dnech 10. a 11. června. Předsednictví má také v úmyslu pozvat hlavy států, premiéry vlád, ministry zahraničních věcí a ministry hospodářství kandidátských zemí k účasti na prvním dnu zasedání Evropské rady v Barceloně v pátek 15. března. Během španělského předsednictví by také měl být ustaven návrhový výbor pro akt přistoupení, jenž svou činnost zahájí zřejmě v březnu.

Po rakouské petici je Komise optimistická

Komise se nedomnívá, že by výsledky nedávné veřejné petice v Rakousku o otázce jaderné elektrárny Temelín, adresované rakouskému parlamentu jako nástroj přímé demokracie při vymezování vnitropolitických postojů, měly přímé důsledky na přístupová jednání s Českou republikou. Potvrdil to komisař pro rozšíření Gunter Verheugen ve svém prohlášení ze dne 22. ledna. “Beru na vědomí výsledky petice. Potvrzuje, že v Rakousku existuje silná opozice proti jaderné energetice,” prohlásil komisař. Zdůraznil však, že petice “také potvrzuje, že naprostá většina rakouského obyvatelstva nechce ohrozit dobré sousedské vztahy s Českou republikou”. Prohlásil, že Komise předpokládá, že v průběhu parlamentní debaty “budou uznány” výsledky procesu z Melku (tj. dohody dosažené v loňském roce mezi Rakouskem a Českou republikou ve sporné otázce JETE) a že “budou respektovány přijaté závazky”. Trvá však na tom, aby mezitím “jednání pokračovala podle plánu”.

Patnáct procent rakouského voličstva podepsalo petici žádající odstavení Temelína jako podmínce vstupu České republiky do EU. O této otázce bude nyní v průběhu příštích pěti měsíců jednat a hlasovat rakouský parlament. K dosažení právně závazného účinku by parlament musel schválit tzv. ústavní zákon nutnou většinou 67 procent hlasů, což se však považuje za velmi nepravděpodobné.

Evropa regionů - Česká republika

Dne 24. ledna se v Praze konalo první zasedání Smíšeného poradního výboru EU-ČR mezi Výborem regionů (CoR) a Českým styčným výborem pro spolupráci s CoR. Tak jako výbor EU-Polsko, ustavený již v loňském roce Výborem regionů, i tento Smíšený poradní výbor má za úkol vytvořit fórum pro dialog a spolupráci mezi místními a regionálními orgány, jako příspěvek k evropské integraci. Má v úmyslu v letošním roce vypracovat dvě doporučení: jedno se bude zabývat informovaností občanů o rozšíření, druhé posílením regionální a místní administrativní kapacity v České republice.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz