Slovensko vyděsilo hodnocení z unie

Varování, že Slovensko je na seznamu problematických kandidátů, bere Bratislava velice vážně.

Polsko, Kypr a Slovensko jsou podle informací, které unikly z víkendového zasedání ministrů zahraničních věcí ve španělském Cáceresu, natolik problematickými uchazeči o vstup do Evropské unie, že by nemusely být součástí skupiny zemí, o něž se unie rozšíří v roce 2004.

Mnozí slovenští politici však tvrdí, že důvodem není jen obava z návratu Vladimíra Mečiara k moci po letošních parlamentních volbách, ale celkově nestabilní situace v zemi. Seznam tří údajně nespolehlivých kandidátů se neobjevil v žádném oficiálním dokumentu a také agentury, které zprávu přinesly, se odvolávaly pouze na anonymní diplomatické zdroje.

Podle slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy to však nelze považovat jen za kuloárovou informaci. "Mluví o tom otevřeně politici i velvyslanci mnoha zemí," uvedl Dzurinda. "Současná vládní koalice je absolutní zárukou politické kontinuity a našeho začlenění do Evropské unie," vyvodil si z varování evropských politiků Dzurinda.

Fige3/4 radí soustředit se na integraci

Slovenský vyjednávač s EU, státní tajemník ministerstva zahraničí Ján Fige3/4 varuje, že nejméně do voleb se budou nad Slovenskem vznášet pochyby a Bratislava bude v centru zájmu Bruselu. "A bude tomu tak po celý rok, hlavně kvůli otazníkům nad povolebním vývojem," prohlásil pro tiskovou agenturu TASR, ale současně dodal, že i dnešní stav slovenské politické scény dává naději, že Slovensko bude stabilní a důvěryhodnou demokratickou zemí.

"Dnes má deset kandidátů, mezi nimi i Slovensko, reálnou šanci vstoupit v nejbližší době do Evropské unie. To je pro Slovensko historická výzva. Výzva ne ke spekulacím a politizování, ale k tomu, abychom se zásadně soustředili na přípravu ekonomiky a našeho právního systému," vyzval Fige3/4.

Tomu však politická situace na Slovensku neodpovídá. Parlament i vláda místo aby finišovaly s přípravami na členství v Evropské unii, hasí takřka permanentní vnitřní krize, hospodářské skandály, nebo se zabývají stupňující se diplomatickou krizí s Maďarskem, která vznikla kvůli zákonu o zahraničních Maďarech, přijatému v Budapešti.

"Zahraničí si samozřejmě všímá, že parlament jedná o všem možném, jen ne o zákonech, které nutně potřebujeme přijmout před naším vstupem do Evropské unie," uvedla místopředsedkyně vlády pro Evropskou integraci Mária Kadlečíková.

Podle Hamžíka Brusel straší voliče

Pavol Hamžík, předseda sice vládní, ale s Mečiarovým Hnutím za demokratické Slovensko otevřeně koketující Strany občanského porozumění, však tvrdí, že pro zařazení Bratislavy na seznam nespolehlivých není žádný důvod. "Plníme všechna politická kritéria i legislativní kroky. Změny, které se na Slovensku uskutečnily, jsou nezvratné, a nedovolí tedy návrat před rok 1998," prohlásil Hamžík. Evropská komise a státy unie by podle Hamžíka měly vzít tuto věc na vědomí a nevyvíjet tlak na občany před parlamentními volbami. "Může se to celé obrátit proti integraci do unie, pro niž potřebujeme plnou podporu občanů," dodal Hamžík.

ředseda zahraničního výboru parlamentu František Šebej soudí, že informace o nespolehlivosti Slovenska sice není plně důvěryhodná, ale přesto je třeba ji brát vážně. Na špatné pověsti Bratislavy se podle něho podepisují i současné spory ve vládní koalici, například zpochybňování už probíhající privatizace Slovenského plynárenského průmyslu, který je co do objemu největším prodejem ve střední Evropě.

I kdyby se však situace ve vládní koalici rychle uklidnila, zůstává hlavní problém, a tím je obava Evropské unie z návratu Vladimíra Mečiara. Expremiérovo Hnutí za demokratické Slovensko má dnes podporu více než třiceti procent voličů, zatímco nejsilnější vládní strany jen asi třetinovou.