Zemím EU se nechce sypat moc peněz do nových členů

Ministři financí Nizozemska, Británie, Německa, Švédska, Rakouska a Francie kritizovali návrh Evropské komise na financování rozšířené Evropské unie v letech 2004 - 2006. Prvních pět se ohradilo zejména proti její nabídce jisté části přímých plateb pro rolníky, všichni pak považovali za příliš štědrý celý "balík".

Jmenované země si přejí, aby EU deseti novým členům neslibovala pro léta 2004 - 2006 40 miliard eur ve formě závazků, ale podstatně méně. Například rakouský ministr Karl-Heinz Grasser vypočítal, že by jim mělo správně stačit 31 miliard, tedy o devět méně. Příspěvky nováčků do rozpočtu unie mají v téže době činit zhruba 15 miliard eur.

Komisař Günter Verheugen, odpovědný za rozšíření, kritikům vyložil, že kdyby se jejich námitky vzaly v úvahu, sedm z deseti kandidátských zemí (včetně České republiky) by se po rozšíření ocitlo v horším postavení, než v jakém jsou dnes. Podobně komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová upozornila, že bez přímých podpor rolníkům by se mnohé z nich staly od počátku čistými přispěvateli do rozpočtu EU, což je "nepřípustné".

V Bruselu zazněly obdobné argumenty, jaké používali ministři zahraničí, když o této věci neformálně jednali poprvé minulý víkend ve španělském Cáceresu. Novinkou byl rakouský Grasser, který nejenže brojil proti poskytnutí přímých zemědělských podpor, ale také požadoval fondy na odstavení Temelína. Jeho kolegyně Benita Ferrerová-Waldnerová se mezi šéfy diplomacií o víkendu omezila na prohlášení, že Vídeň chce, aby výdaje na rozšíření nepřekročily plánovaný rámec.

"Náklady na Temelín je také třeba vzít v úvahu," řekl Grasser podle diplomatů, když se mluvilo o pomoci EU při uzavírání jaderných elektráren v Bohunicích na Slovensku a v litevské Ignalině. Od Schreyerové se mu dostalo připomínky, že Rakousko dnes sice nechce nováčkům přiznat přímé zemědělské podpory, samo však při vlastním přistoupení v roce 1995 kompenzace pro zemědělce s chutí shráblo.

Ministři Rakouska, Británie a Nizozemska požádali, aby Evropská komise vypracovala nový finanční projekt, který by neobsahoval zemědělské subvence. Předsedající španělský Rodrigo Rato ji však vyzval, aby hned začala připravovat návrhy společných stanovisek vůči deseti kandidátským zemím v kapitolách "regionální politika", "rozpočet" a "zemědělství". Podpořilo ho všech zbývajících devět členských států.

Verheugen před novináři usoudil, že se od ministrů financí v podstatě nedověděl nic nového. Tam, kde zazněla kritika, však byla formulována mnohem ostřeji a příměji. I tak se ovšem nedá říci, že by rozšíření byly kladeny nějaké dodatečné podmínky nebo že by někdo zpochybňoval dohodnutý scénář, podle něhož má EU uzavřít jednání s kandidáty do konce roku.

Německý ministr financí Hans Eichel ovšem řekl, že všechno záleží na tom, jakou reformu zemědělské politiky navrhne Evropská komise. Tento návrh je očekáván v červenci, zatímco na společných stanoviscích ke kapitole zemědělství se má "patnáctka" podle plánu dohodnout do konce června. Už z tohoto výroku vyplývá, že Němci spojují jednání rozšíření s reformou zemědělské politiky.

Ještě prudčeji se vyslovili nizozemský Gerritt Zalm, britský Gordon Brown a rakouský Grasser. Obvinili komisi, že příslibem části přímých plateb pro nové členy sama vytvořila spojení mezi financováním zemědělství a rozšířením. Vyzvali ji, aby přestala s těmito fondy pro nováčky kalkulovat.

Schreyerová na to odpověděla, že alternativou je pouze přiznání plných přímých podpor novým zemím po roce 2007, což by "bylo ještě mnohem dražší". Neměla však valný úspěch, stejně jako Verheugen, který poukazoval na neudržitelnost dvojí zemědělské politiky EU - pro dosavadní a nové země. Bohatí členové unie si zjevně dělají naděje, že se jim povede do roku 2007 prosadit zrušení přímých podpor.

Francouzský Laurent Fabius komisi spíše než obsah návrhu vyčetl zvolenou metodu. Domnívá se, že měla kandidátům slíbit podstatně méně, například kvůli jejich neschopnosti vstřebat prostředky ze strukturálních fondů, a pak jim v individuálních jednáních "přihazovat", aby měly pocit, že si vyjednávají stále lepší podmínky.