PÍCNINÁŘSKÁ A SEMENÁŘSKÁ VÝKONNOST KOSTŘAV A RODOVÝCH HYBRIDŮ FESTULOLIUM

Pícninářská a semenářská výkonnost kostřav

a rodových hybridů Festulolium

Ing. Antonín Fojtík, CSc.

Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o.

Výroba píce se v současných podmínkách musí diferencovat na produkci intenzívní, kde z minimální plochy bude získáno velké množství kvalitní, levné hmoty a produkci extenzívní v marginálních podmínkách nebo pozemcích s nízkou výrobní intenzitou, kde bude výroba biomasy s minimálními vstupy, extenzívní a její využití bude problematické.

Vysokou produkci levné píce nám mohou zajistit jen výkonné odrůdy s vysokou agrotechnikou. Mezi prvky ovlivňující ekonomiku pěstování náleží mimo jiné i osivo, jeho druhová skladba a jeho cena. U rodových hybridů Festulolium jsou již odrůdy, které kloubí v sobě vysokou produkční výkonnost s vysokou produkcí semen.

Materiál a metody

Šlechtění hybridů Festulolium a pokusy s nimi byly prováděny na Šlechtitelské stanici Hladké Životice, která se nachází na severní Moravě, v centru Moravské brány, v povodí řeky Odry. Nadmořská výška stanice je 280 m n. m. Klimatické podmínky jsou charakterizovány 50-letým průměrem teplot 7,83oC a 642 mm srážek. V roce 1995 byla průměrná roční teplota 8,48oC, srážky 620 mm, měsíce červenec a srpen byly velmi teplé a suché, což se projevilo na výnosu druhých a třetích sečí, zejména jílků vytrvalých. V roce 1996 byla teplota 7,02oC a srážky 774 mm, podmínky pro růst trav velmi příznivé.

Do pokusů byly zařazeny druhy a odrůdy kostřavy rákosovité (F. arundinacea Schreb.) - Kora, Festulolium - kříženci jílku mnohokvětého (L. multiflorum Lam., 2n=14) x kostřava rákosovitá (F. arundinacea Schreb., 2n=42) - odrůdy Felina, Hykor, HŽ 5 DK, dále hybridi jílku mnohokvětého (L. multiflorum Lam.. 2n=28) x kostřava luční (F. pratensis Huds., 2n=28) - Perun, HŽ 12 DK, kostřavy luční (F. pratensis Huds.) - Rožnovská, Tetra HŽ 1 a jako standardní druh jílek vytrvalý (L. perenne L., 2n=28) - odrůda Mustang.

Pokus byl založen na jaře v r. 1994 ve 4 opakováních s náhodným uspořádáním parcel a velikosti parcely 10 m2. V r. 1995 provedeny 3 seče a v r. 1996 4 seče, vždy na počátku metání Festulolium Perun. Ve sklizňových letech byla výživa N na jaře 80 kg.ha-1 a po sečích 40 kg.ha-1. Ze sklizené hmoty byly odebrány 1 kg vzorky pro stanovení sušiny a chemické analýzy.

Výnosy semene byly zjištěny z parcelních pokusů a provozních ploch.

Výsledky a diskuse

Nejvyšší výkonnost ze zkoušených odrůd prokázala kostřava rákosovitá Kora, která v průměru dvou sklizňových let dosáhla 93 t.ha-1 zelené hmoty a 20,6 t.ha-1 suché hmoty. Srovnání s kostřavou luční, klasickým druhem používaným v lučních společenstvech, je výnos Kory v průměru 2 let ve výnosu suché hmoty vyšší o 35 % (tab. 1, 2). V pokusech s příjmem u zvířat, zjistila MACHÁČOVÁ, LOUČKA (1995), že seno této odrůdy přijímaly mladá zvířata lépe než odrůdy srovnávané: Kora 3,5 kg, Perun 2,20 kg, Bečva 1,40 kg/ks a den. Vysoký příjem zvířaty může být v souvislosti s nízkým obsahem fenolických látek (Kora 625 mg/kg, jílek vytrvalý Mustang 975 mg/kg, nepublikováno) nebo i vyšším obsahem stravitelné sušiny in vitro) - Kora (Bílovec I) - 73,34 %, kostřava luční Rožnovská - 72,56 % (FOJTÍK 1978 - 1979) a 70,35 % a 69,1 % v letech 1995-1996.

Tyto zjištění spolu s řadou předcházejících pokusů dovolují přehodnotit stávající názor na druh F. arundinacea a přeřadit jej ze skupiny podřadnějších druhů (REGAL, ŠINDELÁŘOVÁ 1970, OPITZ 1994) do skupiny trav vysoce výkonných a kvalitních.

Výnosně i kvalitou je kostřava rákosovitá Kora blízko hybridu Festulolium Hykor, který v prvním užitkovém roce dosáhl 20,6 t.ha-1 a v druhém 19,8 t.ha-1 suché hmoty. Festulolium Felina a HŽ 5 DK docílily výnosu suché hmoty o 14 % nižšího než Hykor.

Pokusy provedené v průběhu let, v rozličných klimatických podmínkách nevykazují tak vysokou výnosovou rozdílnost mezi hybridy (FOJTÍK, HORÁK, HOUDEK 1993). Odrůdy Felina, Hykor jsou středně rané, HŽ 5 DK je o 4-7 dnů ranější.

Předností kostřavovitých hybridů Festulolium je jejich vzdornost k vyzimování, snáší sucho i krátkodobé zamokření, daří se jim na stanovištích s vyšší hladinou spodní vody a jsou vytrvalé. Vytváří silné, hluboko kořenící svazčité kořeny, které dokonale využívají vláhy a živin. Na jaře časně obrůstají a v pozdním podzimu vytvářejí dostatek pastvy. Jejich použitím se prodlužuje pastevní období o 10-15 dnů.

Na orné půdě jsou využívány v jetelotravních směsích s vytrvalejšími tetraploidními jeteli lučními (FOJTÍK 1995, FOJTÍK, HOUDEK 1993) po dobu 2-3 let, s vysokou kvalitou sklizené biomasy, optimálním poměrem C:N, dobrou konzervační schopností.

Rodoví hybridi Perun a HŽ 12 DK jsou morfologicky intermediárního charakteru, u nichž se v nově vytvořeném genotypu kumulují pozitivní vlastnosti rodičů - jílku mnohokvětého (2n=28) a kostřavy luční (2n=28). V prvním užitkovém roce překonali hybridi jílek vytrvalý odrůdu Mustang v suché hmotě o 44 % a v druhém roce o 14 %. V pokusech projevili větší vytrvalost než kostřava luční, vytrvali na stanovišti až 4 roky, zatím co kostřava luční jen 3 roky. Své uplatnění nalézají především na orné půdě v dočasných lučních, eventuálně intenzívních pastevních směsích, ve víceletých jetelotravních směsích místo tradiční kostřavy luční a bojínku lučního, kde svým vysokým obsahem cukrů zajišťují dobrou konzervaci a příjem zvířaty (FOJTÍK, HOUDEK 1993).

Produkce semen zkoušených rodových hybridů je vysoká (tab. 3), překonává výchozí druhy a je pozitívně ovlivněna malou poléhavostí porostů, velkou vzdorností k vypadávání zralých semen, zejména u kostřavovitých hybridů a to dovoluje ponechat porosty na stéble dozrát a zajistit minimální sklizňové ztráty. Toto potvrzují výsledky práce TVRZe (1991), který se zabýval N výživou semenných porostů kostřavy rákosovité Lekora, Kora a hybridů Festulolium - Felina, Bečva.

Plodnost hybridů je výsledkem inenzívní selekce na fertilitu a aditívním účinkem genů parentálních generací regulujících průběh meiose. Bylo zjištěno, že tyto geny mohou být u výchozích druhů v inertním stavu a po přenesení do hybridních genotypů se projevuje jejich genetická účinnost (SLEZARAVIČJUS 1992).

Vysoká semenářská výkonnost a jednoduchá agrotechnika pěstování a tím dobrá ekonomika jsou předpokladem rychlého rozšíření těchto odrůd do praxe.

Závěr

Nejvyšší produkce suché hmoty bylo dosaženo u kostřavy rákosovité Kora, Festulolium Hykor a to 20 t.ha-1. Semenářsky nejvýkonnější je ze zkoušených odrůd hybrid Hykor, u kterého v průběhu sledování bylo dosaženo průměrného výnosu 948 kg.ha-1 osiva. Produkce osiv hybridů Festulolium vykazují vysokou výnosovou stabilitu. Doporučujeme odrůdy Kora, Hykor, Perun používat ve směsích pro luční, pastevní společenstva, ale i v jetelotravách místo kostřavy luční.

Literatura

FOJTÍK, A.: Přínos šlechtitelů z Hladkých Životic ke zvýšení výkonnosti a kvality pícnin. Agrospoj, květen 1995, 3-4

FOJTÍK, A.: Hodnocení ekotypů kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.) z oblasti severní Moravy. Sb. věd. prací VŠÚP Troubsko u Brna, 1978-79, 5/6, 137-147

FOJTÍK, A., HORÁK, J., HOUDEK, I.: Výnosové a kvalitativní ukazatelé nových odrůd. In.: 6. mezinárodní symposium “Konzervace objemných krmiv”, 27,-29, září 1993, Pohořelice, 7-13

FOJTÍK, A., HOUDEK, I.,: Význam a využití nových odrůd pícnin při zakládání travních porostů. In.: Sborník “Nové směry pícninářství v podhorských a horských oblastech”, Rapotín, VÚCHS, 1993, 12-18

MACHAČOVÁ, E., LOUČKA, R.: Stanovení technologických faktorů limitujících příjem a využití objemných krmiv v odchovu skotu. Záv. zpráva VÚŽV Praha, 1995

OPITZ, W.: Grunlandlehre. Eugen Ulmer, Stuttgart, 1994

SLEZARAVIČJUZ, A.K.: Genetičeskije metody v selekciji zlakovych trav. Agropromizdat, Sankt Peterburg, 1992

REGAL, V., ŠINDELÁŘOVÁ, J.: Atlas nejdůležitějších trav. SZN Praha, 1970

TVRZ, V.: Effect of nitrogen application on seed yield in tall fescue (Festuca arundinacea Schreb.) and its hybrids. Scientific studies, Oseva, Research Inst. Fodder Plants Troubsko, 12, 1991, 143-153

Tab. 1 Výnos zelené a suché hmoty druhů kostřavy rákosovité (FA), kostřavy luční (FP), Festulolium (FL) ve srovnání s jílkem vytrvalým (LP) v pokuse provedeném v roce 1995 (zásev 1994) na ŠS Hladké Životice, 1. užitkový rok

Tab. 2 Výnos zelené a suché hmoty druhů kostřavy rákosovité (FA), kostřavy luční (FP), Festulolium (FL) ve srovnání s jílkem vytrvalým (LP) v pokuse provedeném v r. 1996 (zásev 1994) na ŠS Hladké Životice, 2. užitkový rok

Tab. 3: Průměrné výnosy semene kostřavy rákosovité (FA), kostřavy luční (FP) a Festulolium (FL) dosažené v letech 1985 - 1995