ČR dala všechny podklady pro uzavření části zemědělské kapitoly

Česká republika požádala Evropskou unii o tříleté přechodné období pro sladění hygienických předpisů v 52 potravinářských provozech. Sestavení tohoto seznamu trvalo podstatně déle, než se čekalo, takže tato část kapitoly "zemědělství" nebude moci být zařazena do jednání v březnovém termínu, jak se původně plánovalo. Ze zmíněných 52 podniků je 31 jatek, sedm provozů zpracovávajících maso, pět provozů porážky drůbeže, dva provozy zpracovávající drůbež a vejce a sedm mlékáren. Evropská komise i členské státy obdržely jmenovitý seznam těchto podniků s přesným popisem situace každého z nich, programem sladění hygienických norem a zárukami jeho financování. Dodatečná informace z české strany obsahuje také garance, že výrobky z oněch 52 provozů se budou prodávat výlučně na vnitřním, pokud možno místním trhu, nebudou tedy směřovat na jednotný trh EU mimo Českou republiku. Kvůli tomu musejí být výrazně zvlášť označeny (například maso kulatým razítkem místo oválného) a podrobovány pravidelným kontrolám. Evropská komise loni sdělila, že je ochotna navrhnout členským státům souhlas s tříletým odkladem plnění hygienických norem za předpokladu, že půjde o omezený počet podniků, dále že ČR předloží celkový program jejich modernizace a každý z nich poskytne závazný plán postupu prací a jejich financování. Praha původně počítala s tím, že se to bude týkat dlouhé řady podniků; posléze se seznam smrskl na pouhých 20. Ministerstvo zemědělství ho ještě jednou přehodnotilo a dospělo k číslu 52. S jednotlivými podniky vyjednávali také odborníci ministerstva zahraničí. Panovala určitá obava z toho, že případné zveřejnění seznamu by podniky na něm uvedené poškodilo v očích jejich odběratelů a také spotřebitelů. EU předepisuje dlouhou řadu hygienických opatření pro potravinářské provozy, jejichž splnění je často velmi nákladné. Vychází se z toho, že v žádném bodě se nesmí protínat tzv. špinavá a čistá cesta, tedy vstupující živočišný materiál a vystupující výrobek. Jako typický příklad bývají uváděny vodovodní kohoutky pouštěné tak, aby se jich ruka nemusela dotýkat, zaoblení spodních rohů v místnostech zpracování potravin, aby se v nich neusazovaly nečistoty, omyvatelné stěny, osmdesátistupňová lázeň pro odkládání nožů v bourárnách masa a podobně. Poplachy v EU kolem bezpečnosti potravin - BSE, dioxiny, slintavka-kulhavka - v posledních letech ještě zvýšily tlak na dodržování těchto povinností. Volnost se toleruje pouze v případě maličkých a malých provozů, které vyrábějí ryze pro místní trh a nevstupují do širších obchodních sítí. I zde však musejí být splněny základní hygienické předpoklady. Drobní výrobci kozích sýrů v belgických Ardenách si stěžují, že nejméně dvakrát ročně se u nich nečekaně vyrojí inspekce, aby prověřila nezávadnost a čistotu jejich prostor. Oni však kohoutky na fotobuňku mít nemusejí. Česko v poslední písemné informaci požádalo dále EU o sérii různě dlouhých přechodných období pro několik desítek drůbežáren, které nesplňují požadavky EU na velikost a kvalitu klecí pro nosnice. Přejí si, aby se po určitou dobu mohly ještě používat klece, jejichž výška a případně další parametry jsou horší než to, co povoluje unie. Praha také chce, aby slepice, jež budou do klecí umístěny do vstupu, tam mohly setrvat ve stejném počtu - zatímco podle unijních předpisů má mít slepice prostor 550 centimetrů čtverečních, v českých podmínkách je to 450 centimetrů. Okamžité snížení počtu slepic na klec by vedlo k výraznému zdražení vajec a zkomplikovalo by podnikům život. Evropská komise nyní na základě českých dodatečných informací zpracuje návrh společné pozice EU, který předloží členským státům. Telička počítá s tím, že by tato podkapitola, jež zahrnuje také horizontální zemědělskou legislativu a fytosanitární předpisy, mohla být uzavřena v dubnovém kole přístupových rozhovorů. Dosud ji uzavřelo Slovinsko, v březnu se na to chystá Maďarsko. Vyčistí se tak cesta pro daleko obtížnější jednání o finančních aspektech společné zemědělské politiky, tedy o tom, kolik čeští zemědělci dostanou z rozpočtu EU z titulu tržních kompenzací, dotací na venkovský rozvoj či tzv. přímých podpor. O této části zemědělské problematiky se členské státy začnou bavit nejdříve koncem března.