Ruská farma prosperuje, pokud lidé nedostanou peníze
7. 3. 2002 | ČTK
Jestliže chceředitel Ivan Matancev přimět více než stovku zaměstnanců svého kolchozu v obci Gorlovskij ve středním Rusku, aby přišli dopráce, nesmí jim vyplácet mzdu v hotovosti, ale v podobě jakési debetní karty. S platební kartou, umožňující čerpat jen ty
prostředky, které jsou na účtu, souhlasí i sami pracovníci. Místní říkají, že karty zabránily naprostému ožebračení lidí a zachránily i jistý soulad v rodinách.
"Vědí, že kdyby dostali peníze do rukou, propili by je ve vodce a jejich rodiny by hladověly," říká Matancev, když se ráno vydává na objížďku všech deseti vesnic v Kostromské oblasti,
které má ve správě. Z kdysi bohaté farmy zbyl už jen stín toho, čím byla za sovětské éry, kdy stát marnotratně vyhazoval peníze na neuvěřitelně neefektivní systém, jen aby byli zemědělci spokojeni. Dnes žije farma Gorlovskij z ruky do úst; produkuje mléko a mléčné výrobky, maso, chléb a také nějaké dřevo na prodej. Na prašných cestách ve vesnici se za dne potulují psi a pobíhají děti, po soumraku se ulice vylidní. I přes bídné poměry je Gorlovskij oázou prosperity ve srovnání s okolními zruinovanými farmami, které přivedl na mizinu alkoholismus a hospodářská devastace, vyvolaná snahou o ruské tržní reformy. "My nežijeme, protože tomu se nedá říkat život. Jenom přežíváme.
Pořád je to ale mnohem lepší než umřít," konstatuje Matancev. Obyvatelé Gorlovského svádějí svou bídu na kapitalismus, který zničil kolchozy ze sovětské éry a sprovodil ze světa zákony trestající líné pracovníky. "Dřív byla disciplína, teď máme svobodu," říká ironicky důchodce Arkadij Bolšakov, který se celý život staral na farmě o dobytek.
Místní činitelé i vesničané se shodují v tom, že když zkrachoval sovětský systém povinného zaměstnání a kolchozy byly vyřazeny ze hry, nastoupil alkoholismus. Mnohé venkovské rodiny dnes žijí z penzí prarodičů a hubené úspory starých lidí často padnou za oběť potomkům propadlým alkoholu. Neexistují žádné mravní ani zákonné podněty, které by přinutily lidi, aby přestali pít. A lidé raději kradou, než by pracovali.
Dva místní muži nedávno ukradli osm kilometrů měděného drátu z elektrického vedení a pak je za 3000 rublů (100 dolarů) prodali do sběru. "Chytili jsme je, když už peníze propili. Nebylo nic, co bychom si z jejich domácnosti mohli vzít jako náhradu. Náprava škody nás stála 100.000 rublů."
Skutečný převrat nastal, když Matancev zavedl pro farmáře de facto potravinové karty a omezil na minimum platby v hotovosti. Na speciální podepsané a orazítkované karty mohou nakupovat v místním obchodě, kde prodavačky sledují transakce a dohlížejí na to, aby zákazníci neutráceli víc, než mají na účtu. Jediná věc, kterou na kartu nedostanou, je vodka.
Ženy v Gorlovském mají radost, že bez ohledu na pijácké návyky svých mužů mají děti vždycky co jíst. Muži jsou z toho občas frustrovaní a stěžují si, že nemohou s platem volně
nakládat, ale nakonec souhlasí, že tento systém je dobrý pro jejich rodiny a jim samým zaručuje vyhovující pracovní kondici.
Matancev je občas kritizován, že porušuje práva zaměstnanců. Loni se pokusil zavést platby v hotovosti, ale když se práce zastavila, rychle od toho zase ustoupil.
"O novoročních svátcích jsme lidem zaplatili 70 procent v hotovosti, aby si mohli svátky pořádně oslavit. A výsledek? Před 10. lednem se nikdo v práci neobjevil," poznamenává Matancev.
Zdroj: ČTK, 7. 3. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.12.2025 17:23
