Agris.cz - agrární portál

Národní zájmy jsou v popředí

18. 3. 2002 | Hospodářské noviny

Josef Veselý, Barcelona

Zájmy jednotlivých národů budou mít v Evropě stále větší váhu. Platí i to pro členské státy Evropské unie: pro ty staré, stejně jako pro kandidátské země. Zřetelně se to ukázalo na ukončeném summitu členských a kandidátských zemí v Barceloně.

Papírově vzato nezaostáváme v žádné důležité disciplíně. Jde-li třeba o liberalizaci trhů s plynem a elektřinou, připouštějí i evropští odborníci, že Praha je často dokonce napřed i před leckterým zakládajícím členem unie.

Premiér Miloš Zeman se pokoušel prodat zahraničním a českým novinářům také další národní zájmy. Nepodařilo se nám sice dosáhnout například volnosti pohybu osob (a tedy i pracovních sil) hned ode dne vstupu, ale zkusili jsme alespoň naznačit, že se migrace z východu není třeba bát a raději společně organizovat nabídku pracovních či studijních míst.

Ukazuje se, že nejen v souvislosti s volbami, ale i kvůli celé změně klimatu na půdě unie, bude chtít náš důležitý německý soused chtít na své zájmy myslet mnohem silněji. Určitě víc, než by bylo milo kandidátským zemím, anebo stávajícím členům celé Evropské unie.

Jde hlavně o ty, které se budou muset například po reformě společné zemědělské politiky, ale i po přerozdělení regionálních a strukturálních fondů pořádně uskrovnit. A co se stalo na barcelonském parketu?

Zkušený berlínský politik (a advokát) tam dovedl své zájmy na rozdíl od Zemana chytřeji zaobalit.

Úplně první slova na Schröderově tiskové konferenci překvapivě patřila zemím střední a východní Evropy, ačkoli tentokrát nebylo rozšíření fakticky vůbec na programu: "Bylo velice správné, že jsme poprvé pozvali zástupce kandidátských zemí, aby se co možná nejdříve zapojili do diskusí uvnitř unie o hospodářských reformách a podělili se s námi o své názory," prohlásil. Nebyla to vůbec pouhá zdvořilost, ale promyšlený zájem dát do popředí cosi, co později bude muset sám - třeba z vnitropolitických důvodů - poněkud potlačit. Tedy dobrá taktika.

Bylo až tragikomické sledovat, jak o dveře dál premiér Zeman na tiskové konferenci v téže Barceloně klade tvrdošíjný odpor novinářům, kteří se ho ptali, co on této účasti na prvním pracovním jednání EU za naší účasti vlastně říká.

Tvrdil totiž, že to vůbec není poprvé: Vždyť už jsme se takhle pěkně sešli v Helsinkách, Göteborgu, Laekenu. Dal tím nepřímo najevo, nejenže mu je v tomto bodě taktika trochu cizí, ale zejména vzbudil podezření, že úplně přesně neví, nač a proč ho do Barcelony vlastně kolegové pozvali.

Pak by se mohlo stát, že bychom přeslechli i daleko jemnější signály z druhé strany. Například ten, kterým si zase německý kancléř Schröder vzal před novináři po skončení summitu kandidátské země za svědka při dalším pokusu.

Vydal se totiž do tažení proti Evropské komisi, která v oboru ochrany volné hospodářské soutěže (ale i jednotného vnitřního trhu) občas žene vodu proti mlýnu německé průmys-lové politiky.

Když prezentoval Schröder německým novinářům motivy "tvrdého a dlouhého" jednání s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, také dříve ekonomicky činným, varoval prý Brusel, že musí být zachována diferencovaná výrobní struktura včetně strojírenství a automobilového průmyslu zejména.

A tady přišel moment, kdy už přestala být taktika taktikou. Ze slov německého politika probleskla jasná strategie: "Je to důležité i proto, že věc velice souvisí s rozšířením. Také kandidátské země mají začasté velmi podobné výrobní struktury jako dosavadní členské státy Evropské unie."

Jako advokát kandidátů, ale také jako představitel země, která se na výdajích ze společné kasy unie silně podílí, hovořil právě v této souvislosti i na barcelonském summitu o neblahé zkušenosti, jakou sjednocené Německo udělalo s implozí zastaralých průmyslových struktur někdejší "sovětizované" NDR. Přes noc tam zmizela celá základní průmyslová odvětví, která se musí na nové základně znovu vybudovat, připomněl kolegům kancléř.

Také v jiném bodě se v čistě ekonomickém smyslu německé a české zájmy podle Schrödera znovu protnuly. Kriticky se totiž vyjádřil k nové směrnici o liberalizaci prodeje a servisu automobilů v rámci Evropské unie. Vzhledem k momentálnímu majetkovému stavu mají zájmy koncernu Volkswagen hodně společného s českou Škodou Auto.

Posledním momentem, který v této zdánlivě nelogické konstrukci stojí za zmínku, jsou slova německého politika o financování rozšíření: Má-li se zde ve výdajích konat postupné přifázování kandidátů, musí se od týchž fondů odfázovat ty státy a regiony, které z těchto zdrojů dosud nejvíc čerpaly. Není úplná maličkost, řekne-li to Schröder právě na španělské půdě, v Barceloně.

Suma sumárum, úplně bez ohledu na to, že tento týden zmíněný důležitý evropský politik nepřijede do Prahy pohovořit si o společné evropské budoucnosti, není marné se nad ní zamyslet.

josef.vesely@economia.cz


Zdroj: Hospodářské noviny, 18. 3. 2002





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.12.2025 12:37