Čeští rolníci si vstupem do EU bez subvencí nepolepší

Fencl: Čeští rolníci si vstupem do EU bez subvencí nepolepší

Příjem českých zemědělců po vstupu do EU sice vzroste, i kdyby nezískali nárok na přímé podpory, tento nárůst však nebude stačit k zajištění jejich konkurenceschopnosti, reagoval dnes český ministr zemědělství Jan Fencl na pondělní studii, jíž Evropská komise obhajuje své návrhy na financování zemědělské politiky po rozšíření. "Není rozhodující, oč naroste příjem českých zemědělců po vstupu do EU, ale jaké bude jejich postavení ve srovnání s příjmy v dosavadních členských zemích, tedy nakolik budou konkurenceschopní," řekl Fencl po společné schůzi ministrů zemědělství 15 členských a 13 kandidátských států. "Z uvedené tabulky vyplývá, že nárůst bude nedostatečný." Komise vypočítala, že i kdyby čeští rolníci nedostali přímé podpory, jejich příjmy by vzrostly o 60 procent. S přímými podporami pak mohou očekávat nárůst o 120 procent. Podle Fencla však i šedesátiprocentní zvýšení pozvedne příjmy zhruba na polovinu toho, co dostávají rolníci v dnešní EU. Rozdíl se pak projeví "v celé nahotě", jakmile budou po vstupu odbourány všechny obchodní a celní ochrany českého trhu. Bylo to poprvé, co ministři zemědělství 28 zemí měli možnost bavit se o návrhu Evropské komise z 30. ledna, který uchazečům o členství přisuzuje v roce 2004 jen čtvrtinu přímých podpor a navrhuje jejich zvyšování do stoprocentní úrovně po dlouhých deset let. Kandidáti podrobili tento návrh tvrdé kritice, ovšem s mnoha odstíny. Tak polský ministr Jaroslaw Kalinowski ho odmítl šmahem. "Není ani velkorysý, ani spravedlivý. Je naopak v naprostém rozporu se základními principy jednotného vnitřního trhu," prohlásil v projevu na zasedání. Před novináři pak poněkud brzdil poukazem na to, že jde o podklad k jednání, a vyzýval členské státy, aby opravdu jednaly. Fencl nepředpokládá, že by EU nakonec poskytla ČR (a dalším kandidátům) stoprocentní úroveň přímých podpor. Uvažuje tudíž o možnosti dohodnout při rozhovorech o to nižší odvody do rozpočtu EU a využít pak uspořené peníze na dorovnání zemědělských subvencí z vlastních zdrojů, což návrh EK výslovně umožňuje. Rozhodně však nesouhlasí s navrženou délkou přechodného období - a v tom se zcela shoduje se všemi středoevropskými kolegy. Smyslem dnešní debaty nebylo vyjednávat o návrhu EK, který zdaleka nemá ani podporu všech členských států, ale spíše se přesvědčit o tom, co si kdo myslí a nakolik jsou si představy vzdálené. Potvrdilo se, že hodně - zatímco na jedné straně Británie, Německo, Nizozemsko či Švédsko rozhodně nováčkům upírají byť procento přímých podpor, trvají kandidáti na tom, aby jich dostali co nejvíce a pokud možno všechny. Tyto platby představují v EU přes 60 procent zemědělských subvencí. V této fázi nebylo tedy ještě možné čekat sbližování pozic, opakovali komisař Franz Fischler a španělský ministr Miguel Caňete, který schůzi předsedal. Zdůrazňovali, že Evropská komise předloží začátkem dubna návrhy společných stanovisek EU šité na míru každému z uchazečů - o těch pak začnou členské státy mezi sebou opravdu vyjednávat. Podle Caňeteho se nadále počítá s tím, že do konce června budou společná stanoviska hotova.