Na trh se vracejí skleněné obaly

Skleněné obaly, zejména láhve od minerálek, se vracejí i do jihočeských obchodů. Nový zákon o obalech totiž ukládá větším prodejnám povinnost nabízet nápoje i v zálohovaných lahvích, které je možno pak vrátit zpět.

Dobu, kdy z potravinářských obchodů skoro vymizely minerálky ve skleněných vratných lahvích, oficiálně ukončil nový zákon, který platí od 1. ledna 2002. Ten obchodům nad dvě stě metrů čtverečních prodejní plochy nařizuje, aby nabízely nápoje také ve vratných obalech, jsou-li na trhu. "V případě, že výrobce nabízí určitý typ nápoje i ve vratných obalech, je povinností prodejce nenabízet jen plastový obal, známou PET-láhev," uvedl ředitel odboru ochrany spotřebitele na ministerstvu obchodu a průmyslu Josef Tržický. Na otázku, jak velký má být podíl vratných obalů, odpověděl, že zákon žádný takový podíl nestanovuje. Doplnil ale, že od dubna začne platit nařízení vlády o jednotné záloze ve výši tři koruny pro sedm nejběžnějších skleněných lahví. "Pokud výrobce uvede na trh úplně jiný typ obalu, může po dohodě s prodejcem stanovit i jinou zálohu. Na plnění zákona o obalech bude dohlížet mimo jiné Česká obchodní inspekce a další instituce," sdělil Tržický. Pro některé obchody není návrat k vratným obalům žádnou bolestnou překážkou, neboť nabídku a vykupování skleněných lahví vlastně nikdy nepřerušily. Například prodejna potravin firmy JH Markt v Jindřichově Hradci má základní druhy minerálek i ve skleněné verzi. "To je systém, který u nás platí pořád," uvedla vedoucí prodejny Alena Vodrážková. Ani nadnárodní řetězec Kaufland není zákonem zaskočen. Ředitel českobudějovického Kauflandu Jiří Buček konstatoval, že od doby, co platí obalový zákon, nabízí supermarket nápoje také ve vratných obalech, pokud je výrobce uvádí na trh. "Jen někteří výrobci ale mají dvojí obaly. Mohu nicméně sdělit, že lehce stoupl zájem zákazníků o skleněné láhve, ale není to nic převratného. Stále platí, že plastová láhev je pro lidi pohodlnější. Ekologicky myslících lidí není mnoho," sdělil Buček. Dlužno uvést, transport většího počtu skleněných lahví na delší vzdálenost je pro zákazníky bez auta prakticky nemožný. Novou koncepcí prodeje a výkupu vratných obalů se zaobírá i vedení spotřebního družstva Jednota v Táboře. Jeho předseda František Přívozník ale upozornil, že informace k zákonu jsou mnohdy nejasné. "Ve skleněných obalech prodáváme už teď určité druhy minerálek, jako jsou zaječice či šaratice. Většina vratných lahví je ale samozřejmě od piva. Naším cílem je nabízet vratné láhve i v prodejnách, které jsou menší než předepsaných dvě stě metrů čtverečních," uvedl.

Pro výrobce je však jakýkoliv návrat k výrobě nápojů v jiných obalech než v plastu finančně nepřijatelný. Například spolumajitel firmy na nealkoholické nápoje Fontea s novým sídlem ve Veselí nad Lužnicí Kamil Červený odhadl, že takový přechod by společnost stál 20 až 30 milionů korun. Fontea přitom patřila ke společnostem, které se dlouho úplnému zaměření na plastovou výrobu bránily, ale v roce 2000 ji k tomu donutily konkurence a zvyklosti spotřebitelů. "Návrat ke skleněné láhvi je opravdu velmi problematický. Nelze na jedné stáčecí lince plnit nápoje do plastů i do lahví. Kromě lahví potřebujete mít přepravky, mycí linku, louhové hospodářství a další části výroby," uvedl Červený, jehož firma zatím nepočítá ani s částečným návratem ke sklu. Pouze pokud by se trh začal chovat výrazně ekologicky, což Červený nepředpokládá, by Fontea zvážila i výrobu nápojů ve skle.