Klony jsou budoucností mléčných farem
28. 3. 2002 | Lidové noviny
V Austrálii vytvořili klony telat se zvláštním genem pro produkci výživnějšího mléka.
Holly, Molly, Lolly a Jolly jsou prvními geneticky upravenými klony v Austrálii. Ta se chce v budoucnosti stát významným producentem ˝vylepšeného˝ mléka.
Australským vědcům se podařilo vytvořit klonovaná a geneticky upravená telata. Čtyři samice - Holly the Holstein, Molly, Lolly a Jolly - mají navíc jeden gen, který má zajistit produkci mléka s vysokým obsahem bílkovin. Vědci vyjmuli ˝bílkovinový gen˝ z buňky krávy a přenesli ho do naklonovaného embrya, které potom vložili do dělohy náhradní matky. Ještě v tomto roce se mají narodit další takto upravené klony telat. Holly a Molly jsou dvojčata, která se narodila stejné náhradní matce sedmého ledna. Lolly a Jolly přišly na svět o sedm týdnů později a jsou geneticky identické s prvními dvěma telaty. Na projektu spolupracoval Monashský institut pro reprodukci a vývoj s Institutem živočišné vědy a firmou Genetics Australia, která se zabývá umělou inseminací. ˝Je to pro nás velký krok vpřed,˝ ohodnotil ve středu dosavadní výsledky ambiciózního projektu jeho hlavní koordinátor Ian Lewis. Hlavní cíl představuje produkce výživnějších mléčných výrobků. ˝Zrozením těchto naklonovaných telat dosáhla Austrálie, co se týče budoucího exportu mléčných výrobků, stejného postavení jako ostatní země, které usilují o komerční využití geneticky upravených mléčných výrobků,˝ řekl dále Lewis. Spojené státy, Evropa a Nový Zéland v současné době již dobytek klonují a také geneticky pozměňují.
Levná medicína
Podle Lewise se v Austrálii začne takto geneticky upravené mléko prodávat za sedm až deset let. Již za pět let by se však mohlo prodávat mléko obsahující léky a vakcíny, jehož cena by byla ve srovnání se současnými farmaceutickými produkty opravdu minimální. ˝Léčivé mléko˝ by pomohlo lidem trpícím hemofilií (poruchou srážlivosti krve) nebo cystickou fibrózou, která způsobuje poruchy dýchání. ˝Veřejnost je vždy seznámena pouze s úspěchy vědeckých pokusů, už ne se selháními,˝ řekl Arnold Ward z organizace GeneEthics Network. ˝Tohle všechno je bláznivé mrhání životy zvířat... Příroda to takhle nechtěla,˝ dodal Ward.
Zdroj: Lidové noviny, 28. 3. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 16.12.2025 04:11
