Jak co nejlépe využít peníze z unie

V řadě evropských zemí se jako jeden ze způsobů financování velkých veřejně prospěšných investičních akcí osvědčilo Public Private Partnership, tedy investiční partnerství veřejných a soukromých subjektů. Do služeb prospěšných celé společnosti vnáší vyšší míru efektivnosti, která se jinak dosahuje spíše jen v soukromém podnikání. Evropská unie je významným poskytovatelem prostředků pro financování veřejných projektů a má zájem na využití příležitostí, které takové partnerství nabízí, a to především v zemích, jako je Česká republika, kde EU investuje nemalé prostředky, jejichž objem zřejmě dále poroste.

Formou grantů přiděluje EU České republice přibližně 170 miliónů eur ročně. Ty mají napomoci při transformaci české ekonomiky a struktur veřejné správy v přípravách na členství v Evropské unii. Přes 40 procent prostředků EU v České republice je určeno na veřejné investiční akce. Jedním z hlavních úkolů Delegace Evropské komise v Praze je provádět následnou kontrolu projektů, které česká vláda navrhla k financování. Delegace tak má jedinečnou možnost studovat místní formu a strukturu financování veřejných prací.

Financování má zásady

Jestliže chceme pochopit, jak systém partnerství využít ve spojitosti s financováním ze zdrojů EU, musíme znát zásady EU pro financování projektů. Veřejné financování sleduje jiné cíle než soukromé, má odlišný rytmus a jinou logiku. K hlavním zásadám patří zabezpečení veřejného zájmu, zajištění optimální volby operátora prostřednictvím transparentního výběrového řízení a zaručení rovného přístupu a rovných soutěžních podmínek pro všechny potenciální operátory. Nezbytnou podmínkou jsou dobře formulované smlouvy, důležité je spravedlivé rozdělení rizik mezi spotřebitele a operátory. Především je třeba mít dobrý regulační rámec, který náležitě podpoří úsilí o optimální spojení veřejného a soukromého financování projektů.

Mimoto platí, že projekty, na jejichž financování se podílely prostředky EU, nelze permanentně převést do soukromých rukou. Na vysoce ziskové investiční akce se granty zpravidla neposkytují. Prostředky EU nikdy neslouží k nahrazení jiných zdrojů financování - uplatňují se u projektů s největším socioekonomickým efektem, ale s omezenými možnostmi pro tvorbu zisku. Maximální pozornost je třeba věnovat zajištění hospodářské a ekologické udržitelnosti dané investiční akce. Z ekologického hlediska je třeba adekvátně uplatňovat zásadu "platí znečišťovatel".

Komise všeobecně vyžaduje, aby se na spolufinancování nejméně z 25 procent podílely subjekty, kterým z financování z grantů EU plyne prospěch. Ze zkušeností víme, že většina prostředků, které na spolufinancování poskytují sami příjemci grantů, pochází jednak ze státních zdrojů plynoucích z daní, jednak z půjček od mezinárodních finančních institucí a zpravidla garantovaných českým státem.

Komisi zatím nebyl předložen žádný projekt podle zásad partnerství, i když pravidla pro financování stanovená Evropskou komisí nevylučují spolufinancování s využitím partnerství veřejných a soukromých subjektů. Komise preferuje využití partnerství především v oblastech, kam sama směruje financování, totiž do prioritních oblastí, jako jsou doprava, ochrana životního prostředí a budování podnikatelské infrastruktury.

Cesta plná překážek

V oblasti dopravy je pro unii prioritou doprava železniční a vodní. Studie totiž prokázaly, že silniční doprava - především nákladní - roste ekonomicky i ekologicky neudržitelným tempem. V oblasti ochrany životního prostředí podporuje EU investice do čištění odpadních vod a hospodaření s pevnými odpady; i zde se klade důraz na ekologickou udržitelnost. A pokud jde o financování infrastruktury pro podnikání, jsou prostředky EU určeny na podporu hospodářské a sociální soudržnosti ve znevýhodněných oblastech a tato podpora má formu budování lokalit, kde jsou zajištěny potřebné služby s cílem přivést do takto připravených míst nové hospodářské aktivity.

Systém partnerství je v České republice zatím ještě v plenkách. Prvním velkým projektem, kde se uplatňuje, je dálnice D47 do Ostravy; osud této investiční akce bude mít zásadní vliv na to, jak tento systém bude vnímán veřejností. Během projektové přípravy se bohužel zjistilo, že rozvoji partnerství stojí v cestě řada velkých překážek - především jde o to, že pro smlouvy tohoto typu chybí odpovídající legislativní báze a že v zemi je nedostatek odborníků, kteří by adekvátně reprezentovali stát v jednáních s partnery.

Jak nepodkopat důvěru

Komise by uvítala, kdyby se při budování prostředí, které povede k zavádění systému partnerství v České republice, uplatňovaly stejné zásady jako při rozdělování prostředků z unijních grantů. Zadávání veřejných zakázek musí být naprosto průhledné. Výběrová řízení musí být otevřená a transparentní - jde přece o maximální zhodnocení peněz daňových poplatníků. Nezajištění těchto zásad může vést k podkopání důvěry veřejnosti k tomuto způsobu financování.

Při splnění požadovaných podmínek však Komise nevidí žádný důvod, proč by se partnerství nemohlo stát významnou součástí zdrojů k financování veřejně prospěšných investičních akcí. Že je zapotřebí nalézat nové zdroje spolufinancování, by mělo všem být jasné. Financování ze zdrojů unie - z fondu soudržnosti a ze strukturálních fondů - se totiž po přistoupení k EU značně zvýší a k němu musí být k dispozici odpovídající podíl prostředků na spolufinancování z domácích zdrojů. Komise by proto uvítala, kdyby odpovědné orgány v ČR co nejdříve schválily příslušnou legislativu a stanovily systém, který umožní maximalizaci potenciálních výhod partnerství.