Týden v Evropě 25. - 31. 3. 2002

Týden v Evropě 25. - 31. 3. 2002

Stručné zprávy z EU

Komise navrhuje nová bezpečnostní pravidla pro přísady do krmiv, spolu se zákazem antibiotik jako stimulátorů růstu

Evropská komise předložila návrhy na zákaz použití antibiotik jako přísad do krmiv, které stimulují růst. Do ledna roku 2006 by podle návrhu mělo dojít k postupnému upouštění od užití čtyř zbývajících povolených antibiotik, která se dosud uplatňují jako stimulátory růstu v krmivech. “Naplňuje se tak můj závazek daný Evropskému parlamentu v září 1999,” zdůraznil komisař David Byrne. Návrh představuje významné zeštíhlení stávajících pravidel pro vyhodnocování nezávadnosti a vydávání povolení k prodeji přísad do krmiv. Všechna nová povolení k prodeji krmivových přísad se budou vydávat jen na období deseti let. V nadcházejících sedmi letech budou muset firmy prodávající krmivové přísady povolené na základě stávající legislativy zažádat o přehodnocení a nové povolení k prodeji svých výrobků. Nová pravidla vyžadují, aby firmy prokázaly pozitivní účinek na zvířata (účinnost) a neexistenci rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí (bezpečnost). Posuzování všech krmivových přísad bude mít na starosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ten stanoví jednoznačné směrnice a transparentní postup vyhodnocování, včetně veřejné diskuse zainteresovaných stran. Během vývoje od roku 1970 se postupy schvalování krmivových přísad staly velmi zdlouhavé, složité a zmatečné - pociťují to jak obchodní společnosti, tak i dozorné orgány. Jejich zjednodušení a zeštíhlení bylo tedy jedním z opatření, jimž David Byrne ve své Bílé knize o nezávadnosti potravin přiřadil vysokou prioritu.

[Podkladový text IP/02/466]

Komise přijala prodloužení Akčního plánu posilování bezpečnosti Internetu

Evropská komise rozhodla o prodloužení Akčního plánu pro zvýšení bezpečnosti internetu o další dvouleté období. V boji proti nezákonné a škodlivé obsahové náplni Internetu stojí EU na předním místě již od roku 1996. Akční plán je úhelným kamenem opatření EU v této oblasti. Komise v současné době navrhuje další, novou fázi právě probíhajícího Akčního plánu a jeho prodloužení do konce roku 2004. “Obsahová náplň a aplikace při rozvoji internetu mají v naší agendě vysokou prioritu,” prohlásil komisař odpovědný za podnikání a informační společnost Erkki Liikanen. “Musíme však také zajistit, aby se internet stal bezpečnějším pro nás pro všechny. Akční plán k tomuto procesu přispívá. Soustředíme se na podporu povědomí o bezpečnějším využití Internetu, zejména v oblasti osobních, interaktivních (konference a on-line hry) a mobilních aplikací, ale také v oblasti nových aplikací, které vznikly od doby zahájení původního Akčního plánu.”

Další informace o Akčním plánu pro bezpečnější internet najdete na

http://europa.eu.int/information_society/programmes/iap/index_en.htm

http://www.saferinternet.org (platforma pro výměnu názorů na povědomí o bezpečnosti internetu)

[Podkladový text IP/02/465]

Znečištění ovzduší: Komise vítá dohodu o snižování emisí pro motocykly

Evropská komise přivítala dohodu o snížení emisí škodlivých látek z nových motocyklů o 65 až 70 procent ze současné úrovně do čtyř let. K dohodě dospěl smírčí výbor Rady a Evropského parlamentu. Program komise nazvaný Auto-Oil II ukazuje, že podíl jednostopých a tříkolových vozidel na celkových emisích ze silniční dopravy rychle roste. Do roku 2010 zřejmě dosáhne úrovně 13,7 procent celkových emisí, a to i přes to, že tato vozidla se v té době budou na celkovém objemu silničního provozu podílet pouhými 2 až 3 procenty. Dohoda novelizuje Směrnici 97/24/EC a snížení emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků zajistí ve dvou fázích, v roce 2003 a 2006. Vzhledem ke skutečnosti, že největší objemy emisí se do ovzduší uvolňují v době zahřívání motoru a katalyzátoru, budou také zavedeny nové typové zkoušky. Komise bude nadále usilovat o harmonizaci intervalů zkoušek s USA a Japonskem, a to v rámci jednání na úrovni Hospodářské komise OSN pro Evropu (UN ECE). Pojem motocykl také zahrnuje tříkolky (tříkolová vozidla) a čtyřkolky (čtyřkolová vozidla), která také spadají do působnosti Směrnice 97/24/EC.

Komise vítá přijetí nařízení o jménech internetových domén s koncovkou .eu

Evropská komise vítá skutečnost, že Rada ministrů telekomunikací EU přijala nařízení, jímž se zavádí doména nejvyššího řádu .eu, která evropským občanům, organizacím a podnikům umožní mít webové stránky a e-mailové adresy s koncovkou .eu. “Zavedení nové internetové domény .eu vytvoří v kyberprostoru skutečně evropskou identitu internetových uživatelů v Evropské unii. Přijetí nařízení o .eu poprvé otevírá internetovým uživatelům v EU cestu k možnosti uvádět si celoevropská jména domén a adres,” prohlásil komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen. Po rozsáhlých diskusích se zástupci evropského internetového společenství, členských států a Evropského parlamentu nové nařízení Komisi umožní realizaci nezbytných opatření k zavedení příslušné infrastruktury pro .eu. Jde o výběr soukromé neziskové organizace jako správce domény .eu a o stanovení pravidel na ochranu některých otázek veřejné politiky. Další informace na

http://europa.eu.int/information_society/topics/telecoms/internet/eu_domain/index_en.htm

Komise reaguje na zemětřesní v Hindúkuši v Afghánistánu

Evropská komise prostřednictvím svého Úřadu pro humanitární pomoc (ECHO) pečlivě sleduje situaci po zemětřesení v horách Hindúkuše na severovýchodě Afghánistánu. ECHO financuje pomoc v podobě 500 stanů a tisíce přikrývek, které již byly do oblasti odeslány francouzskou nevládní organizací ACTED; ta je jedním z partnerů úřadu ECHO operujících v postižené oblasti. ACTED zajišťuje dodávku dalších 1500 stanů a 1500 přístřešků skladovaných ve městě Shomali severovýchodně od Kábulu. Tyto zásoby jsou zde již od doby zahájení programu zajišťování potřeb na zimu pro vnitrostátní utečence v provincii Baghlan a programu zajištění přístřeší v oblasti Shomali. Odborník ECHO působící v Kábulu se zúčastňuje zasedání pracovní skupiny, jež byla narychlo svolaná hned po zemětřesní. Podle nejnovějších údajů utrpělo velké škody město Nahrin. Úřadu ECHO došly zprávy, že v tomto okresu zemřelo 1200 lidí a dalších 1500 bylo zraněno. Počet obyvatel postižené oblasti je 80 tisíc, z nichž asi 20 tisíc žije přímo ve městě Nahrin. Úřad ECHO je přípraven v případě potřeby urychleně zmobilizovat další pomoc a doufá, že co nejdříve získá o rozsahu katastrofy co nejúplnější informace.

GALILEO: Konečně ano...

V návaznosti na jednomyslné závěry barcelonského zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. března uvolnila Rada ministrů dopravy částku 450 mil. eur na vývoj evropského družicového navigačního a polohovacího systému Galileo. Zároveň přijala nařízení, kterým se zakládá společný podnik pro jeho provoz. Projekt Galileo, který byl zpracován ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, umožní uživatelům kdykoliv přesně určit jejich polohu v časoprostoru. Má řadu možností běžného využití, počínaje radiovou navigací v jednotlivých automobilech až po bezpečnost dopravy, nemluvě o jeho vlivu na některé obchodní činnosti (bankovnictví, geologie, práce veřejného zájmu, energetika apod.). Informace o projektu Galileo jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/energy_transport/en/gal_en.html

[Podkladový text IP/02/478]

Hospodářství eurozóny vykazuje známky postupného oživení

Podle první čtvrtletní zprávy o hospodářském vývoji eurozóny, zveřejněné Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti, se hospodářská aktivita pravděpodobně v první polovině letošního roku postupně zotaví. V druhé polovině letošního roku se předpokládá zrychlení hospodářského růstu, podporované celkovým zlepšením vnějšího prostředí, těsně nad míru potenciálního výkonu. Celosvětové ekonomice sice stále ještě hrozí některá nebezpečí, zesilují však známky postupného hospodářského zlepšení ve zpracovatelských odvětvích. Zejména je patrné, že se najednou zvýšily dva hlavní ukazatele. Avšak na rozdíl od nedávných zkušeností z USA nelze v eurozóně předpokládat, že by v této počáteční fázi byla hnacím motorem hospodářského růstu spotřebitelská poptávka. Evropská komise chce touto novou publikací přispět k lepšímu pochopení hospodářského vývoje v eurozóně a zkvalitnit veřejnou diskusi o hospodářské politice eurozóny. Zpráva bude zveřejněna na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/quarterly_report_on_the_euro_area_en.htm

[Podkladový text IP/02/479]

Zprávy o rozšíření

Týden zemědělství

Na zasedání Rady pro zemědělství dne 18. března v Bruselu se diskuse týkala dotazníku, který předsednictví rozeslalo všem kandidátským zemím, aby zjistilo jejich názory na nejlepší řešení otázek přímých plateb, rozvoje venkova a řízení zásobování při respektování základních principů, jako jsou acquis communautaire, efektivní integrace až deseti nových členských států do společné zemědělské politiky (CAP), slučitelnost výdajů s maximálními limity stanovenými v Berlíně, neutralita s ohledem na budoucí finanční náklady a politiku CAP, jednotná politika CAP pro všechny členské státy po uplynutí přechodných období a dodržení pracovního plánu. Ministři také projednali záležitosti týkající se přímých plateb, zjednodušeného platebního systému, zajištění rozvoje venkova, některých aspektů odbytu a cenových reakcí zemědělských výrobků a také řízení zásobování a nezávadnosti potravin.

Podle zprávy Komise uplatnění opatření EU (jako např. intervenční nákupy) samo o sobě postačí i bez přímých plateb na zajištění významného zvýšení příjmů zemědělců do roku 2007 v kandidátských zemích. Zvýšení bude přibližně o 60 % v České republice a o 59 % v Lotyšsku. K velkému zvýšení dojde patrně také v Estonsku (+55 %), Slovensku (+45 %) a Polsku (+35 %). V osmi zemích střední a východní Evropy, které pravděpodobně v roce 2004 do EU vstoupí, bude celkové navýšení příjmů představovat asi 30 %. Přistoupení bez přímých plateb povede u dvacetihektarového hospodářství ke zvýšení příjmů o 50 % (z částky asi 1,2násobku mzdy na 1,8násobek mzdy po vstupu).

“I podle nejpesimističtějších scénářů restrukturalizace bude míst vstup do EU na příjem zemědělců v kandidátských zemích pozitivní vliv,” uvádí Komise. Ze studie podle ní vyplývá, že ke stabilizaci příjmů je nutná jistá výše přímých plateb. Postačí však přímá podpora na nízké úrovni. Komise tvrdí, že je správné navrhovat přímé platby v rozsahu 25 % - 30 % - 35 % v letech 2004 - 2005 - 2006, kdy jejich stoprocentní výše bude dosaženo v roce 2013. Okamžité vyplácení přímých plateb v plné výši není možné, trvá na svém Komise. V krátkodobém horizontu by se sice příjmy zemědělců v kandidátských zemích mohly zdvojnásobit, avšak způsobily by významné sociální deformace a nerovnosti a bránily restrukturalizaci, kterou je třeba dříve či později realizovat.

Kdyby těchto osm států nebylo v roce 2007 členy EU, jejich výkon (hodnota výroby) by se zvýšil jen nepatrně, a to v oblasti pěstování plodin (největší nárůst by zaznamenalo Slovensko, o 6 %, zatímco výkon Litvy by se zmenšil o 3 %) a nadále by se snižoval v živočišné výrobě, kde by ke snižování došlo ve všech těchto zemích kromě České republiky a Slovinska, přičemž nejhůře by bylo postiženo Maďarsko a pobaltské státy. Oproti úrovni roku 2002 by se příjem snížil v průměru o 4 %, i když tento pokles by asi nepostihl Slovinsko a Českou republiku. Restrukturalizace by nadále zůstala nevyhnutelnou, avšak mimo rámec EU by představovala bolestivý proces, neboť tyto státy by neměly přístup k cíleným programům rozvoje venkova a strukturálním fondům.

Kandidáti v Barceloně vyjádřili své názory

Barcelonskému summitu konanému ve dnech 15. a 16. března se dostalo velkého uznání také díky účasti značného počtu ministrů kandidátských zemí - do té doby nebyli hlavy států a vlád a ministři zahraničních věcí nikdy zváni na pracovní zasedání summitu EU a ministři zahraničních věcí nebyli zváni vůbec.

Kandidátské země vyjadřovaly své uspokojení ze skutečnosti, že se jim pozvání dostalo. “Pro nás jde o skvělou příležitost předložit naše názory a myslím, že jsme ji plně využili,” prohlásil po zasedání slovenský ministr zahraničních věcí Eduard Kukan. “Naši kolegové ze stávajících členských států de facto říkají, že nás již považují za budoucí členy.... z psychologického hlediska je to rozhodně pro nás velké povzbuzení a pro EU možná jistý závazek, aby s námi počítala.” Šéf slovenských vyjednavačů Ján Figel po zasedání komentoval: “Vidíme, že předsednictví velmi pokročilo v prosazování dalšího postupu prohlubování a rozšiřování EU a zároveň při realizaci významných úkolů, před kterými unie v současné době stojí. [...]. Mohu jen uvítat skutečnost, že španělské předsednictví také pozvalo kandidátské země, takže jsme se mohli aktivně účastnit vytváření politiky EU v hospodářské a sociální oblasti.”

“Zvlášť významná je samotná skutečnost, že Bulharsko a ostatní kandidátské země byly pozvány na toto jednání, a dostaly tak možnost vyjádřit své názory o lisabonské strategii... Domnívám se, že by bylo pozitivní stanovit přesný den, týden, měsíc a rok vstupu těch zemí, které nebudou přijaty v první vlně, a poskytnout jim vhodnou hospodářskou pomoc, aby své zpoždění dohnaly,” uvedl bulharský premiér Simeon Saxe-Coburg Gotha.

Český premiér Miloš Zeman prohlásil, že tentokrát mohli představitelé kandidátských zemí “říci více než v podobných případech, nebo alespoň ovlivnit něco, co se blíží rozhodovacímu procesu”. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že byl poctěn a překvapen výzvou k přednesení úvodního příspěvku na summitu; důvodem byl státní svátek Maďarska, který připadl právě na ten den. “Španělský předseda vlády poblahopřál maďarským občanům jménem všech předsedů vlád,” dodal.

“V procesu evropském integrace představuje barcelonské zasedání Evropské rady významný milník. Podle názoru Litvy je zapojení a přímá účast kandidátských zemí na jednání o klíčových rozhodnutích a politice, které významně ovlivní budoucí podobu unie, velmi pozitivní,” poznamenal litevský vyjednavač Petras Austrevicius po zasedání.

Účastníci z kandidátských zemí však také této příležitosti využili k vyjádření vlastních názorů na konkrétní témata. Litevský prezident Valdas Adamkus ve svého příspěvku zdůraznil význam prací prováděných Litvou a Polskem ve spolupráci s dalšími pobaltskými republikami při výstavbě mezinárodních dopravních koridorů, které propojí dva původně oddělené regiony severní a střední Evropy. Potvrdil také, že Litva splní závazky, které přijala v souvislosti s odstavením jaderné elektrárny Ignalina, trval však na tom, že od EU očekává závazek dlouhodobé finanční podpory při odstavování tohoto zdroje.

Státní tajemník lotyšského ministerstva zahraničních věcí Maris Riekstins na zasedání ministrů zahraničních věcí, které se zabývalo vnější dimenzí lisabonské strategie, prohlásil, že je třeba řešit včlenění rozvinutých a méně rozvinutých zemí do systému mezinárodního obchodu, a potvrdil aktivní podporu ze strany Lotyšska rozhodnutím přijatým na ministerském zasedání WTO v roce 2001 v Dauhá tím, že 49 méně rozvinutým zemím bude poskytnut volný přístup na lotyšský trh. Předpověděl také, že zapojení kandidátských zemí do diskusí o externí dimenzi lisabonské strategie přispěje k úspěchům EU při zajišťování míru a stability ve světě.

Další kolo vyjednávání

Günter Verheugen přivítal výsledky jednání: “Průlomem je zejména prozatímní uzavření jednání s Polskem o volném pohybu kapitálu. Tato kapitola, ve které se vyskytují citlivé otázky jako koupě pozemků a druhých trvalých sídel, byla v jednáních s Polskem dosud nejobtížnější - politicky i psychologicky.” Podtrhl, že EU “vynaložila velké úsilí, aby vyhověla konkrétním potřebám Polska”.

Mezi další výsledky vyjednávacího kola dne 21. března patří:

· Polsko uzavřelo jednání o volném pohybu kapitálu a o zdanění

· Estonsko uzavřelo jednání o kapitole spravedlnost a vnitro, celní unie, doprava a volný pohyb osob

· Litva uzavřela jednání o kapitole daně

· Slovensko uzavřelo jednání o kapitole daně

· Malta uzavřela jednání o kapitole spravedlnost a vnitro.

Po tomto kole jednání zůstává v čele Slovinsko s 26 uzavřenými kapitolami, tj. všemi kromě čtyř, k nimž si musí EU ještě vypracovat společnou vyjednávací pozici (zemědělství, rozpočet, regionální politika a instituce). Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko a Litva uzavřely po 24 kapitolách, Lotyšsko a Slovensko 23, Polsko 22 a Malta 21. Bulharsko uzavřelo 14 a Rumunsko 9 kapitol. Tyto dvě balkánské země nejsou zařazeny do první vlny rozšíření.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz